platební karta

Měsíc co měsíc přistávaly na účtech dávky určené potřebným. Jenže místo skutečných uprchlíků z nich těžili vychytralí podvodníci. Brněnská hospodářská kriminálka si na ně došlápla. Podle policistů se škoda vyšplhala až na 11 milionů korun.

Zatímco české obchodní řetězce pomalu zavádějí platbu QR kódem, v Asii jde o dávno zavedenou a zažitou technologii. A to natolik, že ji obyvatelé nejlidnatějšího kontinentu světa využívají nejen k zaplacení nájmu či kontrol u lékaře. Své QR kódy mnohdy mají i bezdomovci, kterým mohou náhodní kolemjdoucí přispět. Mobilem skenovatelné čtverečky zvažují obchodníci především kvůli nízkým provozním nákladům, jelikož platba kartou si z každé transakce uloupne malý poplatek. Jde ovšem o změnu, která do Česka přichází pozdě.

Kybernetické útoky už patří k běžným součástem moderního života. Jejich cílem je v drtivé většině to stejné — naše peníze. Kyberspecialisté v bankách jich řeší stovky denně a jak sami říkají, bude hůř. Neustále se vyvíjející technologie nabízejí podvodníkům nové a nové způsoby k okrádání. Jejich chování je sice trestně postižitelné, nicméně profesionálové zkušení v ochraně finančních prostředků varují před zastaralostí legislativy — české i evropské. A apelují na co nejrychlejší změnu, jejíž součástí by mělo být třeba zřízení rozsáhlého oddělení kyberpolicie.

Supermarketům vadí poplatky, které musí odvádět za platby kartami. Hledají proto nové způsoby úhrad. Jedním z nich je platba prostřednictvím QR kódu. Obchody chtějí, aby se do tří let masivně rozšířila. Hotovost je podle Svazu obchodu a cestovního ruchu po covidové pandemii výrazně na ústupu, bezhotovostně platí zákazníci 80 procent nákupů.

Češi jsou světovými přeborníky v používání platebních karet. Nejsme ovšem jediní, kdo na ně sází. O jejich zneužití jako přímé cesty k našim penězům se neúnavně snaží i skupiny kyberpodvodníků. Ti dokážou narafičit nejrůznější situace, v nichž nás chtějí okrást. A i přes stále důraznější varování, které slýcháme ze všech stran, se jim bohužel daří. Profesionálové zkušení v oboru ochrany našich financí v kyberprostoru mají pro všechny, kdo chtějí umět včas podvody rozpoznat, několik rad. V pořadu Interview PLUS je divákům prozradil jeden z nejpovolanějších, šéf odboru prevence karetních podvodů v Komerční bance, Pavel Šašek, který upozorňuje i na falešné weby, k jejichž odhalení často vede jen drobnost.

Nejméně jednu platební kartu vlastní většina z nás. Hradit nákupy jsme se s ní naučili velmi rychle. Ne každý už se ovšem zajímá o to, jak ji lze ochránit před zneužitím podvodníky. Těm obvykle nevědomky poskytneme citlivé údaje vedoucí přímo k našim penězům, které se snaží vyvést pryč z našeho účtu a získat je pro sebe. Stále přitom platí, že nejlepší ochranou je důkladné prověření protistrany, jíž peníze posíláme. Další tipy chránící naše finance přidává vedoucí oddělení prevence platebních karet z Komerční Banky, Pavel Šašek. V pořadu Nový Den uvedl, že prostředky svěřené bance navíc hlídají zkušení profesionálové i speciální systém.

Češi patří mezi světové přeborníky v používání platebních karet. Do čeho se ovšem pouštíme s podstatně menší odvahou, je jejich nahrávání do chytrých telefonů a hodinek, důvodem jsou obavy ze zneužití. Opatrnost při placení kartou je na místě, potvrzují kybernetičtí specialisté. Druhým dechem ale dodávají, že smart technologies jsou jednou z nejbezpečnějších forem placení.

Bankovní kyberspecialisté specializující se na platby kartou loni v Česku ochránili před podvodníky 310 milionů korun. Letos bude částka podstatně vyšší, jen do září experti zabránili krádežím ve výši 420 milionů korun. A jak upozorňuje Pavel Šašek, vedoucí prevence karetních podvodů v Komerční Bance, nejnáročnější období v roce — Vánoce, kdy Češi nakupují nejvíce, nás teprve čeká. Výsledná cifra se tak ještě navýší stejně jako snaha šejdířů o získání peněz klientů. Víme, jak před nimi své finance ochránit. Pro začátek stačí jediné, pozorně číst.

Neznámý nenechavec odcizil ve středu večer v restauraci ve středočeských Průhonicích půl milionu korun v hotovosti. Zloděj podle kamerových záznamů vytáhl z tašky jednoho z hostů kromě peněz i pět platebních karet. Okradený host nabízí případnému nálezci cenností odměnu až 50 tisíc korun.

Dostat zpátky peníze za odložený či zrušený let je mnohdy nadlidský úkol. Nespokojení cestovatelé nejčastěji narazí na nepřehledné reklamační formuláře, neochotný personál aerolinek či nekomunikující zákaznickou podporu. Situaci, kdy selžou všechny pokusy o vrácení platby, mohou překvapivě zachránit banky. Pokud zákazníci kupovali letenky platební kartou, pravděpodobně dostanou své finance zpátky, a to do měsíce. Je ale potřeba splnit několik podmínek.

Klienty Fio banky, jedné z největších tuzemských finančních institucí, vyděsilo dvojité zaúčtování transakcí, které se vážou na platby kartami Visa. Banka krátce poté ujistila na sociálních sítích, že problém vyřešila a odečtené peníze připíše zpět na účty. Někteří klienti, kteří přišli při transakcích o značné množství finančních prostředků, se však pohoršují nad nedostatečnou komunikací ze strany zaměstnanců.