Mít kolem domu pěkný trávník je snem mnohých pěstitelů. Často je ale péče až přehnaná. A tak je pravidelně vyhlašován boj byť i sebemenším plevílkům, provázený honbou za různými herbicidními přípravky a jejich aplikace. Tak se mnozí majitelé trávníku stávají jeho otoky ve snaze mít čistý, soustavně udržovaný a hlavně bezplevelný pažit. Další skupinou jsou pak pěstitelé, kterým sem tam plevel nevadí, a dokonce nové rostlinky vítají a právem – celá řada z nich nejen že přináší do trávníku květy, ale mnohé jsou i významné léčivky.
Plevel do stínu
Bodláky jsou pichlavé rostliny nezaměnitelné krásy
Je celá řada rostlin s pichlavými listy či květy rostoucích nejen volně v přírodě, ale i na zahrádce, které stručně označujeme jako bodláky. Na zahrádku byly přinesené a vyšlechtěné z planých forem. Jsou převážně vytrvalé a vhodné pro všestranné využití. Bodláky, které známe z polí a luk, mohou být obtížným plevelem, ale i současně i významnými léčivými rostlinami. Přesto ale mají jedno společné – svou nenapodobitelnou a ničím nezaměnitelnou krásu.
Na každé zahradě se najde místo pod stromy, kde se trávníku příliš nedaří. Proč se ale nepodívat na běžné plevelné rostliny, kterým stín náramně svědčí. Takové místo si pak vystačí samo bez našich pravidelných zásahů, jako je soustavné dosívání travních směsí a zálivka. Zběhovec plazivý (Ajuga reptans) je vhodný jako náhrada trávníku, tvoří nadzemní, snadno kořenící výběžky, pomocí nichž se šíří do okolí a vytváří rychle husté porosty. Nápadné jsou modré květy uspořádané v přeslenech. Některé kultivary mají listy vybarvené do fialové barvy, tím jsou navíc velmi dekorativní. Zběhovec snese i vlhčí stanoviště. Údržba je velmi jednoduchá, protože rostliny vytvářejí přízemní růžice, postačí občasné posekání běžnou zahradní sekačkou. Květy se dají sušit a přidávat do průduškových čajů.
Zběhovec plazivý je vhodný jako náhrada trávníku Zdroj: Ludmila Dušková
Barvínek menší (Vinca minor) je stálezelený dobře se rozrůstající polokeř. Je to trvalka, která dorůstá do výšky 10–20 cm. Kvete v období dubna až května. Má rád stín a bohatou zálivku. Pozor, je jedovatý! Květy jsou světle modré, zářivě modré, bílé a červené o průměru 1 cm. Půda pro pěstování barvínku by měla být mírně suchá až vlhká. Barvínek snese chladná vlhká místa s kyprou a humózní půdou. Na podzim pohnojíme vrstvou zralého kompostu. Barvínek je vynikající rostlinný porost pod dřeviny a do stínu zdí. Umisťujeme jej společně se silně se rozrůstajícími rostlinami, protože barvínek je konkurenčně velmi silný. Údržba není nutná, pouze redukce rozrůstajících se rostlin. Léčivé účinky má nať, která se sbírá od června do července. Využívá se na snížení tlaku. Potlačuje nádorové bujení.
Barvínek menší je stálezelený dobře se rozrůstající polokeř Zdroj: Ludmila Dušková
Břečťan (Hedera helix) roste téměř všude, popíná ploty, zídky domů. Málokdo ale ví, že břečťan je symbolem věčného života. Patří totiž ke starým posvátným rostlinám. Věnce, které se z něj dají velmi dobře uplést a dokonce i zlatit, symbolizují manželskou věrnost, slávu, družnost a přátelství. První křesťané jej považovali za symbol věčného života. V současné době se již jako léčivka nepoužívá, ale naši předkové jej využívali při chronických zánětech dýchacích cest a čerstvé listy na hojení ran, protože obsahují jód. Pozor ale na předávkování – rozšiřuje cévy a zpomaluje srdeční tep.
Břečťan je symbolem věčného života Zdroj: Ludmila Dušková
Plevel na slunce
Jetel plazivý (Triforium repens) rychle roste, bíle kvete a výborně se mu daří na slunných stanovištích. Další výhodou je i jeho medonosnost, určitě ho ocení všichni včelaři. V současné době je už i celá řada pěstitelů, kteří právě jetel plazivý volí místo klasické travní směsi. Jeho výhoda spočívá především v tom, že vytváří přízemní koberce, a tak i sekání nemusí být tak časté, jako je tomu u klasického trávníku. Pokud nechceme, aby vykvetl, postačí nízko sestřihnout před květem. Vysévá se přímo na stanoviště. V lidovém léčitelství se využívají sušené květy na přípravu odvarů proti průjmu, zevně na hojení ekzémů.
Výhodou jetele plazivého je i jeho medonosnost Zdroj: Ludmila Dušková
Popenec břečťanolistý (Glechoma hederacea) – pokud se dostane popenec do trávníku fanatickému pěstiteli, nastává šílený a neúprosný boj za jeho likvidaci. Popenec ohromně rychle roste, takže se plazí všemi směry od matečné rostliny. Výhony se v místě kolének přichycují novými kořínky, a tak se rostlina jako pavouk rozprostírá všemi směry. Samozřejmě ani popenec v trávníku není žádná tragédie, dá se odstranit herbicidy, ale proč alespoň část neponechat. Jedná se o významnou léčivou rostlinu, kvetoucí drobnými modrými květy. Používá se při zahlenění, kašli a současně i zánětech močových cest. Vhodný je i jako kloktadlo, na léčbu bércových vředů i hemoroidů. Pozor – mladé popencové listy se využívají jako jarní zelenina do polévek a salátů. Nať se sbírá v době kvetení od dubna do července
Jedovaté rostliny na zahradě – 1. část
Na naší planetě roste asi 700 tisíc rostlinných druhů. Popsána a pojmenována je zhruba polovina. Život lidí i zvířat je plně závislý na existenci rostlin. Rostliny poskytují potravu, jsou zdrojem léčivých látek, textilní surovinou, stavebním materiálem, krmivem atd. Některé ale mohou být pro člověka i zvířata nebezpečné.
Rozrazil lékařský (Veronica officinalis) se vyskytuje v trávnících poměrně často především tam, kde je sucho a světlo. Vytváří plazivý oddenek a modře kvete. Většinou se vyskytuje na okrajích trávníku a je zvláštní, že zas tolik nevadí. Pravidelným sekáním se dá totiž velmi rychle redukovat až odstranit. Přesto by si ale zasluhoval pozornost vzhledem k zajímavému využití v lidovém léčitelství. Sbírá se nať během letních měsíců. Po usušení se ve formě nálevu používá proti kašli, při zánětu průdušek a současně i při zánětu tlustého střeva a průjmech.
Rozrazil lékařský vytváří plazivý oddenek a modře kvete Zdroj: Ludmila Dušková
Plevel do vlhka
Fialka voňavá (Viola odorata) se velmi často vysemení i do udržovaného trávníku a najdeme je především brzy zjara, kdy kvetou a vyznačují se nezaměnitelnou vůní. Fialka vytváří listovou růžici s postranními oddenky. Při pravidelné seči většinou z trávníku mizí, protože se nestačí vysemenit. Přesto ale někde na vlhčích místech, třeba pod stromy, kde se trávě příliš nedaří, může růst. A proč ji tam nenechat. U fialek se sbírá oddenek na podzim, nať potom v době květu. Používá se v nálevu na špatně se hojící rány, na odkašlávání i při černém kašli.
Fialka vytváří listovou růžici s postranními oddenky Zdroj: Ludmila Dušková
Smetanka lékařská (Taraxacum officinale) – pokud se právě smetanka neboli pampeliška dostane do trávníku, je to pro mnohé naprostá pohroma. Kromě nejrůznějších herbicidů přicházejí na radu nejrůznější vytrhávače, vypichovače jak domácí výroby, tak z obchodů. Proti pampelišce stačí málo - nenechat rostliny odkvést, aby se nešířilo semínko větrem, a postarat se o místo za plotem, aby nedošlo k rozšíření odtud. Pravidelným sekáním se pak listová růžice dá snadno zredukovat. Přesto by ale bylo moudré nějaké pampelišky mít po ruce, vždyť to jsou ty nejlepší léčivé rostliny, které máme. Užívanou částí je kořen, listy i květy. Působí protirevmaticky a projímavě, zvyšuje produkci moči. Vnitřně se používá k povzbuzení funkce jater, při zánětech žlučníku a žloutence. Může se používat při zvýšeném krevním tlaku. Čerstvá šťáva se aplikuje na bradavice. Na pročištění jater se doporučuje očistná kůra ze syrových stonků. Ty se sbírají v květu smetanky a denně se jich doporučuje zkonzumovat 5-6 kusů.