Jedovaté rostliny na zahradě – 1. část

Na naší planetě roste asi 700 tisíc rostlinných druhů. Popsána a pojmenována je zhruba polovina. Život lidí i zvířat je plně závislý na existenci rostlin. Rostliny poskytují potravu, jsou zdrojem léčivých látek, textilní surovinou, stavebním materiálem, krmivem atd. Některé ale mohou být pro člověka i zvířata nebezpečné.

Právě sem patří jedovaté rostliny, které mohou vyvolat alergické reakce, a jsou zneužívané jako omamné drogy. Jedovaté rostliny obsahují celou řadu účinných látek, které mohou narušit tělesné funkce jako je dýchání, srdeční činnost, krevní oběh, trávení, myšlení, v krajním případě mohou způsobit smrt.

Nebezpečí představují především pro děti, které velmi snadno zamění lesklé plody rulíku zlomocného za borůvky, fazolím podobná- semena skočce nebo červené peckovice lýkovce za rybíz. Rostlin, které mohou poškodit zdraví je mnoho, obklopují nás, pěstujeme je na zahrádkách, setkáváme se s nimi na loukách, v lesích a mnohé pěstujeme doma jako pokojové rostliny a nemáme nejmenší ponětí o jejich jedovatosti.

Jedovaté rostliny představují určité nebezpečí, neznamená to ale, že je budeme ničit, vždyť právě v této skupině rostlin najdeme i celou řadu rostlin prospěšných, především pro výrobu léčiv, a zákonem chráněných. Abychom mohli předcházet nebezpečí, které jedovaté rostliny představují, musíme je dobře poznat a naučit se s nimi pracovat. K tomu by měl přispět i nový několikadílný seriál

.

Bujné záhony bez jasného řádu vás ohromí svou divokou krásou

Vitální záhony plné bujné zeleně a pestrých květů bez pravidelného řádu představují nádhernou podívanou. Neplatí zde symetrie ani pravidelnost, záhon působí divoce, jako by rostliny rostly jedna přes druhou. S takovými výsadbami se setkáme v romantických anglických a holandských zahradách a parcích.

Trnovník akát (Robinia pseudacacia) - strom, nebo keř roste v lesích, u cest, ale i jako součást zahradních realizací, především pro vonné bílé hroznovité květy. Pro svou nenáročnost jej najdeme i na místech pro ostatní dřeviny naprosto nevhodné jako jsou lomy, vápenky, v blízkosti továren, nádraží aj. Využívá se často pro ozelenění chudých suchých půd, k rekultivačním výsadbám, jako městská zeleň, kolem komunikací ad. Patří mezi nejlepší medonosné rostliny.

Pro dekorativní výsadby se využívá trnovník srstnatý s fialovými květy. Kromě květů je celá rostlina jedovatá, především kůra a lusky a to obsahem bílkovinných jedů (lektiny). Po požití se dostavuje nevolnost, průjem a křeče. Otravou bývaly postiženy v minulosti děti, které pojídaly akátové kořeny nasládlé chuti, omylem považovaný za kořen lékořice. Otravy byly pozorovány i u zvířat.

Ruj vlasatá (Cosinus coggygria) - je dřevina domácí od západního středomoří po střední a východní Evropu. Má opadavé nedělené vejčité listy, na okraji průsvitné s vyniklou žilnatinou. Květy jsou nadýchané koncové laty, které vytvářejí dojem chmýří. V posledních letech se stále více objevuje v sadovnických realizacích kolem nových domů. Dřevo je ceněno v truhlářství. Keř ozdobou každé zahradní realizace, dobře roste v každé půdě, dorůstá do výšky až 5 m. Vyniká nejen jako solitéra, ale lze jej uplatnit i do skupinových výsadeb. Především listy obsahují třísloviny, které jsou hlavními účinnými látkami, pro které se ruj pěstuje v některých zemích na plantážích. Zvláště u citlivých osob způsobuje dotykové podráždění, dokonce až puchýře na pokožce, proto je třeba při řezu keřů používat rukavice.

Sasanka hajní (Anemóně nemorosa) – bílé květy jsou ozdobou vlhčích lesů v době, kdy stromy počínají rašit. Pokud se jim na stanovišti daří, vytvářejí nádherné bílé koberce. Všechny části rostliny obsahují alkaloid ranunkulin, saponiny a organické kyseliny. Otrava je doprovázena zvracením, průjmy i zánětem ledvin. Velmi vážnou otravu i s následkem smrti může údajně způsobit 30 snědených rostlin. Děti, které většinou sasanky trhají, mohou díky přenosu šťávy do očí vyvolat zánět spojivek. Čerstvá nať je jedovatá i pro dobytek, sušením se jedovatost ztrácí. Eskymáci údajně čerstvou šťávu využívají jako součást šípového jedu. V lidovém léčitelství sloužila kdysi jako prostředek proti revmatismu.

Konvalinka vonná (Convallaria majalis) - patří mezi nejkrásnější planě rostoucí květiny u nás. Jejich křehká krása a podmanivá vůně přímo svádí k jejich utržení a přenesení alespoň na kratičký čas domů. Konvalinky rostou téměř po v celé Evropě. Tvoří 10-25 cm vysokou víceletou rostlinu s přímou lodyhou, nesoucí jednostranný hrozen složený z 5 až 10 jednotlivých kvítků. Listy mnohdy delší než lodyhy jsou srostlé většinou do dvojice a pouze nepatrně převyšují květní lodyhu. Povrch listů je lesklý, zdaleka nápadný a tak se dá konvalinka je stěží zaměnit s jinou rostlinou.

Nejvhodnějším stanovištěm pro konvalinky jsou listnaté lesy, křoviny, v horách na kamenné suti a horské louky. Konvalinka má ráda vlhčí stanoviště. Je vápnomilná. Celá rostlina včetně květů je silně jedovatá a dokonce i voda, ve které byly květy delší dobu, obsahuje výluh jedovatých alkaloidů. Ty se využívají na výrobu léků především na povzbuzení srdeční činnosti. Jakákoliv manipulace s konvalinkami by proto měla být opatrná a vždy je nutné nezapomenout na důkladné omytí rukou.

Břečťan popínavý (Hegera helix) – patří mezi snad nejznámější popínavé rostliny využívané jako dekorace, zdí, plotů, zídek, podrost stromů ad. Dožívá se stáří až 500 let. Vytváří žlutozelené okolíky květů. Modročerné plody - bobule dozrávají na jaře následujícího roku.

Celá rostliny, především ale plody obsahuje hederosaponiny, třísloviny, glykosidy aj. U dětí jsou popsány otravy již po požití několika bobulí. Projevuje se žaludeční nevolností. Ptákům, ale, které bobule konzumují, neškodí. Chlupy mladých výhonů a listů vyvolávají u citlivých osob podráždění na pokožce. Nezbytné je proto při manipulaci využití rukavic.

Narcis bílý (Narcissus pseudonarcissus) – patří mezi nejvyužívanější jarní cibuloviny na našich zahrádkách, ale i parkových výsadbách. Listy a stonky obsahují alkaloid scilain, květy a cibule pak obsahují alkaloidy tazetin a lykorin. Po požití se dostavuje nevolnost a průjem, pro uzdravení postačí běžná první pomoc, tj. vyvolání zvracení, živočišné uhlí a dostatek tekutin.

Víte, že v mytologii byl Narcis krásný nesmělý jinoch, který se při pohledu na svou tvář ve vodní hladině zamiloval sám do sebe? Láskou k sobě samému ale chřadnul v chorobné touze stále se na sebe dívat, byl proto bohy přeměněn v květinu – narcis.

Hrachor vonný (Lathyrus odoratus) - stále oblíbená popínavá letnička, ale i trvalka využívaná v předzahrádkách pro dekoraci plotů. Jedovatá jsou především semena hrachoru, vlivem obsahu aminokyselin. K otravě dojde při dlouhodobé konzumaci semen. Projevy zahrnují celkovou slabost, sníženou pohyblivost končetin, v krajním případě s následkem smrti. Ze zvířat jsou citliví především koně, ale i u nich se otrava projeví po dlouhodobé konzumaci. U planě rostoucích druhů je toxicita minimální.

Vratič obecný (Tanacetum Bulhare) - hojná žlutě kvetoucí pevná rostlina využívaná především do suchých vazeb. Během sušení květy neztrácejí tvar ani barvu. Celá bylina má silně kořennou vůni Obsahuje silice, třísloviny a kyseliny. Po požití vyvolává silice zvracení, průjem, zúžení zorniček, zduření rtů a ve větším množství, bezvědomí. Způsobuje překrvení malé pánve, a tím může u těhotných žen vyvolat potrat. Záchranná opatření spočívají ve vyvolání zvracení s podáním živočišného uhlí. Objevuje se i v lidových pověrách – při cestách měl pomáhat k šťastnému návratu domů. K vyléčení nevěry a návratu milované osoby, stačilo nosit větvičku vratiče u sebe. Odtud také pochází český název

Skočec obecný (Riccinus communis) - se v našich podmínkách pěstuje jako jednoletá okrasná rostlina. Lodyha, jež doroste během vegetační sezony výšky až 3 m, je zdobena zajímavými dlanitě dělenými listy načervenalého vzhledu. Atraktivní jsou i laty květů, v dolní části rostliny samčí, v horní části samičí, které se později mění na pukavé ostnité tobolky s velkými skvrnitými semeny.

„Otravný“ hmyz vymírá. Proč bychom ho měli chránit?

Celý život s ním bojujeme. Snažíme se ho všemi prostředky vyhnat ze svého domu, bytu, dovolené, zahrady, pole, ze svého života. Jeho přítomnost je nám nepříjemná, obtěžuje nás, štítíme se ho. Ale celou tu dobu zapomínáme na jedno - bez hmyzu nepřežijeme. A nepřežijí ani zvířata, pro která je hmyz zdrojem potravy. Dojde k narušení ekosystému, protože hmyz je jeho základní stavební kámen. Je proto načase odložit chemii, se kterou kropíme svou domácnost a zahradu a otočit se proti proudu. Otázku „jak se hmyzu zbavit“ by měla vystřídat otázka „jak hmyzu pomoci“.

V semenech je kolem 50 % oleje hojně využívaného v technických odvětvích, proto je tato rostlina už po několik tisíciletí pěstována jako významná olejnina. Zároveň však semena obsahují prudce jedovaté alkaloidy ricin a ricinin. Pro užití v lékařství a farmacii se ricinový olej čistí a zbavuje jedovatých látek varem a využívá se jako projímadlo. Za smrtelnou dávku u dospělého člověka se považuje požití 15-20semen, pro dítě pak 5-6 semen! Otrava se projeví pálením v ústech, zvracením, průjmy, závratěmi, křečemi, poškozením jater a ledvin. Symptomy se mohou projevit i po 2-3 dnech! Pokud jej vysadíte pod okny domů, odpuzuje hmyz.

Tagy: