Pohyb je život. I obyčejná procházka dělá divy, rozhýbe děti i seniory, říká expert Michal Elčkner

Podle Mgr. Michala Elčknera, pohybového specialisty a bývalého kondičního trenéra české a slovenské beachvolejbalové reprezentace, Češi sportují více, než si možná myslíme. „Mezi statisticky nejrozšířenější sporty patří cyklistika, běhání, plavání, takové ty standardní sporty,“ říká.

Pohyb však nemusí být extrémní ani výkonnostní. „Pravidelnost je důležitá, ale v podstatě se taky hýbeme, akorát sedíme,“ upozorňuje Elčkner na současný paradox. „Z pohledu kardiovaskulárního systému pohyb potřebujeme, ale myslím si, že zásadní je ta psychická odezva v pohybu. Ta bývá mnohdy větší a je obrovským benefitem.“

I obyčejná procházka má obrovský význam

Nemusíme se hned nutit do běhání maratonů nebo absolvovat náročné tréninkové plány. Jak zdůrazňuje pohybový specialista, i běžná procházka má pro naše zdraví neocenitelný přínos: „Pokud se půjdu projít, i to má velký přínos,“ říká Elčkner z Element pohybu.

Pohyb podle něj nemusí být o vysokých sportovních výkonech nebo překonávání vlastních limitů. Mnohem důležitější jepravidelnost a přirozenost v každodenním životě. Procházka pomáhá nejen našemu srdci a cévám, ale má i velký vliv na naši psychiku. Krátká vycházka do přírody nebo svižná chůze po městě může být jednoduchým způsobem, jak si vyčistit hlavu, snížit stres a zlepšit náladu.

Právě ta psychická odezva je podle Elčknera často ještě významnější než fyzické benefity: „Mluví se hlavně o tom, že při pohybu zapojíme srdečně-cévní systém, ale mnohdy je psychický přínos ještě větší,“ vysvětluje.

Nezáleží tedy na tom, jestli běháte, jezdíte na kole, nebo si jen dopřejete příjemnou procházku parkem. Každý krok se počítá – hlavní je začít se hýbat a udělat z pohybu přirozenou součást života.

Jak se mění potřeba pohybu podle věku

U dětí je potřeba pohybu nejvyšší. „Pohyb u dětí je zapotřebí i z pohledu motoriky, z pohledu kostěné struktury, která se vyvíjí právě díky pohybu,“ vysvětluje Elčkner. Technologie však změnily dětské návyky – pohyb je často nahrazen sezením u obrazovek.

Naopak senioři potřebují jiný typ aktivity. „Pravidelně cvičím se skupinou seniorek v Mníšku pod Brdy. Kombinujeme cvičení na posturální systém, uvolnění kyčlí, ramen, dechové techniky a jemnou motoriku,“ popisuje Elčkner.

Návrat k přirozenému pohybu

V otázce pohybové aktivity dětí má pohybový specialista Mgr. Michal Elčkner jasno: „Ideální by bylo vrátit dobu o 30 let zpátky, kdy se přišlo ze školy, hodila se taška do kouta a šlo se ven na klepač,“ říká s úsměvem.

Nejlepší formou pohybu pro děti je podle něj volná, přirozená aktivita v přírodě. Děti by měly mít možnost samy si vymýšlet, jak a kde se budou hýbat – lézt po prolézačkách, šplhat na stromy, běhat, hrát si s ostatními venku. Dnešní trend neustálého držení mobilů a tabletů podle Elčknera výrazně omezuje přirozený rozvoj motoriky: „Tím, že máme dnes ruce u telefonů, je důležité ty ruce dostat zpátky nahoru. Jakákoli prolézačka, lezení nebo volný pohyb v přírodě je skvělý,“ zdůrazňuje.

Pohyb by neměl být striktně organizovaný nebo mechanicky řízený. Děti totiž potřebují nejen pohyb samotný, ale i prostor pro kreativitu a spontánní hru, která je důležitá pro jejich psychický i fyzický vývoj. A kolik pohybu by děti vlastně měly mít? Podle Elčknera mnohem více, než si často myslíme:

„Doporučuje se 6–7 hodin pohybu denně, ale nejde o řízený pohyb. Kreativita je klíčová.“

To znamená, že ideální režim by neměl být tvořen pouze tréninky a sportovními kroužky, ale především volným časem, během kterého si děti přirozeně hrají, běhají a objevují svět kolem sebe. Pohyb tak není vnímán jako povinnost, ale stává se přirozenou součástí každodenního života – přesně tak, jak tomu bylo kdysi.

Co když dítě nemá rádo sport

Není nutné tlačit na výkon. Důležité je, aby se pohyb stal běžnou součástí života. „Pokud jsou rodiče sportovní, dítě si to přirozeně osvojí. I víkendová procházka je skvělá forma přirozeného pohybu,“ radí Elčkner.

Důležitou roli hraje i příklad rodičů. „Pokud chci po dítěti, aby jedlo zeleninu, a sám si dám hranolky, nebude to fungovat. Stejně je to i s pohybem.“

Inspirací pro nás všechny je paní Maruška

Motivaci, že pohyb je možný v každém věku, krásně dokazuje příběh paní Marušky. I ve svých 85 letech pravidelně navštěvuje cvičení pod vedením Mgr. Michala Elčknera – a její výkony budí obdiv.„Vždycky poté hodně vyskočí na žebřiny a zvedá nohy nahoru. To je něco, co bychom si všichni přáli,“ říká s respektem Elčkner.

Paní Maruška je důkazem, že věk je opravdu jen číslo a že pravidelný, systematický pohyb pomáhá udržet nejen fyzickou sílu, ale i vitalitu a radost ze života. Podle Elčknera je u seniorů klíčové zaměřit se především na mobilitu kloubů, stabilitu trupu a zdraví kyčlí, které bývají v pokročilém věku nejvíce ohrožené. Pohybová aktivita tak nejen zlepšuje fyzickou kondici, ale i výrazně snižuje riziko zranění, například zlomeniny kyčelního krčku, které jsou u starší populace časté.

Cvičení, které paní Maruška a další senioři absolvují, je komplexní – zahrnuje cviky ve stoje, vleže i vsedě, práci s pomůckami, dechová cvičení i trénink jemné motoriky. Příběh paní Marušky je krásnou ukázkou, že pokud je pohyb součástí života, i vysoký věk nemusí být překážkou, ale naopak obdobím, kdy si můžeme užívat sílu svého těla.

Kolik kroků denně stačí?

Na otázku, kolik kroků denně bychom měli ujít, Elčkner odpovídá: „Záleží na tom, jaké máte zaměstnání. Obecně se uvádí kolem 7 000 kroků denně, ale záleží i na intenzitě – jestli chci fyzičku zvyšovat nebo jen udržovat.“ Pokud pracujete v kanceláři, pravidelná chůze je nejjednodušší cestou, jak tělu i duši prospět. „Chůze je nejšetrnější a nejpřirozenější forma pohybu,“ uzavírá Elčkner.

Ať je vám 5 nebo 85 let, pohyb je klíč k vitalitě a dobré náladě. Nečekejte na zítřek – udělejte dnes první krok. Doslova. Na další odpovědi Michala Elkčnera se podívejte ve videu.