Poklady Bulharska: od thráckého zlata po bakterii, která prodlužuje život

Komerční sdělení
Komerční sdělení
  • 16. říj 2025, 19:00

  • Sofie není jen hlavním městem Bulharska, ale i místem, kde se tisíciletá historie setkává s moderní vědou. Mezi římskými ruinami, katedrálami a vůní jogurtu, který se tu vyrábí díky jedinečné bakterii Lactobacillus bulgaricus, vznikají příběhy o síle lidské tvořivosti a propojení přírody s poznáním.

    Sofie patří mezi nejstarší evropská města – lidé tu žijí už více než sedm tisíc let. Málokdo ale ví, že původně šlo o pirátskou osadu. Dnes tu vedle sebe stojí římské ruiny, pravoslavný chrám, mešita i synagoga – a to doslova na několika metrech čtverečních. Historie, kultura a duchovní rozmanitost se tu krásně prolínají. „Naše země má nějaké nedostatky, ale je to velmi hezké místo, speciálně večer, pro procházky. Ve městě máme hodně parků, památek, divadel a hezkých míst k občerstvení,“ říká místní obyvatelka.

    Zahraniční návštěvníci se shodují, že Sofie si zaslouží mnohem větší pozornost. „Hledali jsme něco, co není tak známé a turisticky profláklé,“ říká pár z USA, který zde strávil pět dní. „Nejraději tu máme lidi, vztahy mezi nimi a restaurace. Vždycky se tu dojímáme, je to pro nás velmi emotivní tu být,“ dodává další z turistů.

    Katedrála Alexandra Něvského – srdce bulharské víry

    Jedním ze symbolů města je monumentální katedrála Alexandra Něvského, která pojme až pět tisíc věřících. Slouží jako hlavní náboženské centrum bulharské pravoslavné církve a je dějištěm státních ceremonií i kulturních akcí. Její zlaté kopule září nad městem a připomínají, že Sofie je místem hluboké duchovní energie.

    Jen pár kroků od sídla prezidenta stojí nejstarší osmanská mešita ve městě, dnes sídlo Národního archeologického muzea. A na rušné křižovatce nedaleko ní se tyčí socha svaté Sofie, postavená symbolicky v roce 2000 – podle místních na oslavu toho, že svět tehdy „neskončil“.

    Bulharský poklad: bakterie, která léčí a chrání

    Druhým velkým pokladem Bulharska není zlato, ale živý organismus – Lactobacillus bulgaricus. Tato jedinečná bakterie, která se přirozeně vyskytuje jen v Bulharsku, posiluje imunitní systém a prospívá psychické rovnováze. Poprvé ji popsal lékař Stamen Grigorov v roce 1905, když zjistil, že Bulhaři se díky ní dožívají vysokého věku.

    „Základem mého přesvědčení je, že bychom měli co nejvíce využívat to, co vytvořila sama příroda,“ říká profesor Nikola Alexandrov, který se výzkumu bakterie věnuje více než padesát let. „Lactobacillus bulgaricus posiluje imunitní systém a ten pak podporuje ostatní léčebné metody.“

    Antarktida – laboratoř života

    Bulharští vědci z firmy Daflorn testovali účinky této bakterie dokonce i v extrémních podmínkách Antarktidy. Část účastníků 150. expedice užívala probiotické doplňky obsahující Lactobacillus bulgaricus a výsledky byly překvapivé.

    „Věda a výzkum v Antarktidě jsou mimořádně důležité pro posun lidského poznání,“ říká profesor Christo Pimpirev, známý polární badatel. „Antarktida je jako jiná planeta, bílá planeta Země. Bez ní by byl svět o několik kroků zpět.“ Lékařka Daniela Petrova, imunoložka a toxikoložka, doplňuje: „Předběžně to vypadá, že kmen Lactobacillus bulgaricus DVT-1 snižuje hladinu stresového hormonu kortizolu. To znamená, že může pomáhat nejen fyzicky, ale i duševně.“

    Věda, která spojuje tělo i duši

    „Až 80 % imunity je soustředěno v břiše,“ vysvětluje prof. Alexandrov. „Už před 150 lety lékaři zjistili, že imunitní buňky souvisejí s mozkem. Když střeva fungují dobře, funguje i psychika.“ Největšími odběrateli této bakterie jsou dnes Japonci, kteří ji využívají při výrobě jogurtů. Vodní kmen Lactobacillus bulgaricus byl jako první na světě patentován jako funkční probiotikum – právě díky prokázanému pozitivnímu vlivu na psychiku.

    Sofie a Bulharsko nejsou jen o památkách, ale i o vědě, která pomáhá celému světu. Od starověkých chrámů po moderní laboratoře, od thráckého zlata po bakterii, která prodlužuje život – to vše spojuje hluboký respekt k přírodě a touha po poznání.