Karol Wojtyła byl jednou z největších postav dvacátého století. Přispěl k pádu komunismu, dovedl katolickou církev do 21. století a v roce 2014 byl prohlášen za svatého. Od narození muže, jenž je známější jako papež Jan Pavel II., uplyne v pondělí sto let.
Rok 1978 byl pro katolickou církev výjimečný. Nejprve 6. srpna postihla srdeční zástava osmdesátiletého papeže Pavla VI., který stál v čele katolické církve dlouhých 15 let. Po pouhých 33 dnech strávených na Svatém stolci pak v noci z 28. na 29. září nečekaně ve věku 65 let zemřel jeho nástupce papež Jan Pavel I., kterého si snadno zapamatujete díky tomu, že během svého krátkého pontifikátu zrušil užívání majestátního plurálu My v papežských proslovech a dokumentech. O příčinách jeho smrti se dodnes vedou spory, údajně mohl být otráven. Vatikán nesouhlasil s pitvou a za důvod jeho skonu označil srdeční selhání.
I proto byla následující volba papeže, tedy konkláve, mimořádně významná. Jestliže Jana Pavla I. zvolili kardinálové hned napoprvé, museli si tentokrát věřící na fumata bianca, tedy bílý kouř stoupající ze Sixtinské kaple a tradičně ohlašující úspěšnou volbu, počkat dva dny.
Metropolita krakovský, arcibiskup Karol Wojtya na snímku z roku 1966 Zdroj: Narodowe Archiwum Cyfrowe
Metropolita krakovský, arcibiskup Karol Wojtya na snímku z roku 1966 Zdroj: Narodowe Archiwum Cyfrowe
Teprve po osmi kolech hlasování mohl 16. října 1978 kardinál-děkan Pericle Felici vyjít na Svatopetrské náměstí a slavnostně zvolat: „Annuntio vobis gaudium magnum. Habemus Papam!“ tedy „Oznamuji vám radostnou zprávu. Máme papeže!“ Ještě předtím ale musel konzultovat výslovnost jména nového papeže s polským kardinálem Stefanem Wyszyńským. Sbor volitelů totiž určil, že na papežský stolec usedne Polák Karol Józef Wojtyła. Poprvé po 455 letech se stal papežem někdo jiný než Ital…
Poslední člen rodiny
Karol Wojtyła (18. května 1920 – 5. dubna 2005), který v den svého zvolení přijal jméno Jan Pavel II., působil jako zjevení. Relativně mladý (bylo mu 58 let) zástupce komunisty ovládaného východního bloku ve své osobě spojoval dějiny Evropy 20. století.
Jeho otec Karol Wojtyła starší sloužil nejprve jako úředník rakousko-uherské armády v Hranicích na Moravě, později se stal poručíkem polského 12. pěšího pluku s posádkou ve Wadowicích, asi 35 kilometrů od Krakova.
Meziválečné období bylo pro budoucího papeže tragické – když mu bylo 9 let, zemřela jeho matka Emílie na zánět srdce a ledvin, v roce 1932 pak přišel i o staršího bratra Edmunda. Ten se jako mladý lékař nakazil v nemocnici od jedné ze svých pacientek spálou. Když pak v roce 1941 zemřel i Wojtyłův otec, zůstal z celé rodiny mladý Karol úplně sám.
Zničení Polska a vytvoření generálního gouvernementu v září roku 1939 zastihlo Wojtyłu coby studenta polonistiky na Jagellonské univerzitě v Krakově. Aby unikl nucenému nasazení v Německu, začal pracovat v kamenolomu. Později během války při nočních směnách v chemičce Solvay studoval polské klasiky a především mariánský kult, který je hlavním rysem polského katolicismu. Jakoby tušil, že právě Panna Marie nad ním nejspíš drží ochrannou ruku.
Zázraky se dějí
První signál, že je Wojtyła předurčen k něčemu většímu, přišel 29. února 1944, kdy ho srazilo německé nákladní auto. Budoucí papež nehodu přežil, strávil ale dva týdny v nemocnici. Podstatné je, že právě po této události se Wojtyła rozhodl stát knězem.
Aby toho nebylo málo, zasáhla Prozřetelnost v témže roce ještě jednou. Po vypuknutí Varšavského povstání 1. srpna 1944 provedli němečtí vojáci v Krakově razii, při níž hledali osoby ve věku 15 až 50 let s napojením na odboj. Došlo i na dům, kde bydlel Wojtyła, vojáci ale jako zázrakem přehlédli dveře za schodištěm vedoucí do jeho bytu.
Když se v září 1958 stal ve svých 38 letech Karol Wojtyła nejmladším biskupem v polských dějinách, nikdo netušil, že to zdaleka není poslední rekord, který si připíše.
Papež všech rekordů
V perspektivě roku 1978 se už samotné zvolení Karola Wojtyły za 264. papeže jevilo jako odvážný krok, nikdo ale nemohl tušit, co bude následovat. Jako Jan Pavel II. strávil Wojtyła na papežském stolci 26 let a jako vůbec první papež slovanského původu se stal po svatém Petru a Piovi IX. třetím nejdéle sloužícím Svatým otcem v historii.
Jan Pavel II. na stadionu v New Yorku v roce 1979
Za svého působení v čele církve podnikl Jan Pavel II. 104 zahraničních cest do 120 zemí světa. Hned v prvním roce se vydal do rodného Polska, kde jeho projev nadšení Poláci přerušovali často i čtvrt hodiny trvajícím potleskem. Třikrát navštívil Československo, respektive Českou republiku (1990, 1995 a 1997). Oficiální návštěvy, nebo naopak audience ve Vatikánu se od Jana Pavla II. dostalo 246 premiérům a 738 hlavám států včetně Václava Havla (1995). Na středečních generálních audiencích (bylo jich celkem 1 160) se postupně setkal s téměř 18 miliony poutníků.
Jako první papež v historii vstoupil Jan Pavel II. do mešity (v Damašku) a také do hlavní židovské synagogy v Římě. Snažil se navázat kontakt i s pravoslavnou církví a jako první papež po 1 291 letech navštívil Řecko.
Během pontifikátu blahořečil celkově 1 388 osobností a 482 osob jím bylo svatořečeno. Pro české země mělo zásadní význam svatořečení Anežky České 12. listopadu 1989 ve vatikánské bazilice sv. Petra. Komunistický režim v tehdejším Československu umožnil asi deseti tisícům lidí, aby se svatořečení přímo ve Vatikánu zúčastnili. O pět dnů později 17. listopadu 1989 začala v Praze sametová revoluce.
Samotný Jan Pavel II. se po své smrti (zemřel 2. dubna 2005) dočkal blahoslavení a poté i svatořečení v rekordně krátkém čase. Už v roce 2009 ho papež Benedikt XVI. prohlásil za „ctihodného“ a o dva roky později, 1. května 2011, byl blahoslaven. Stal se tak nejrychleji blahoslaveným papežem v dějinách. Za svatého jej pak prohlásil papež František 27. dubna 2014.
Ruka Panny Marie Fatimské
Jestliže ještě jako Karol Wojtyła unikl papež Jan Pavel II. v Krakově dvakrát smrti, v době svého pontifikátu se jí rovněž dvakrát těsně vyhnul. Nejprve už necelé tři roky po zvolení do čela církve na Jana Pavla II. na Svatopetrském náměstí střílel 13. května 1981 turecký atentátník Mehmet Ali Ağca. Papež, který jako zázrakem přežil, později svou záchranu přisoudil Panně Marii Fatimské, která právě 13. května (ovšem roku 1917) ve svém proroctví údajně útok na papeže předpověděla.
Jan Pavel II. přijal v roce 1982 amerického prezidenta Ronalda Reagana a jeho manželku Nancy.
Méně známý pokus o atentát pak proběhl o rok později, 12. května 1982, přímo v portugalské Fatimě, kde se Panna Marie třem pasáčkům o 65 let dříve zjevila. Tentokrát se Jana Pavla II. pokusil bajonetem v davu bodnout španělský kněz Juan Fernandez Krohn, který nesouhlasil se změnami v církvi vyvolanými Druhým vatikánským koncilem (tento výrazně reformní sněm se odehrál už za papeže Jana XXIII. v letech 1962–1965). Jan Pavel II. byl lehce raněn na ruce, své zranění ale zatajil. Zdálo se, že Panna Marie znovu zasáhla…
Odchod Jana Pavla II.
Papež Jan Pavel II. je považován za jednu z nejvýznamnějších osobností 20. století. Jeho působení přispělo k postupnému zániku komunistických režimů ve střední a východní Evropě až po rozpad Sovětského svazu v roce 1991. Z církevního hlediska jeho stoupenci oceňují navázání kontaktu církve s mládeží v podobě Světových dnů mládeže, odpůrci pak kritizují jeho odmítavý postoj k potratům, rozvodům a ženským právům obecně.
Odchod Jana Pavla II. zasáhl celý svět. Nad papežovou rakví se 8. dubna 2005 sešly nejen davy poutníků, ale také diváků. Přímý televizní přenos zádušní mše ze svatopetrské baziliky sledovaly odhadem dvě miliardy lidí, a šlo tak zřejmě o nejsledovanější živý přenos v dějinách televizního vysílání. Jakoby těch rekordů neměl Karol Wojtyła, známější jako Jan Pavel II., nikdy dost…