Polární záře nad Českem: Zkuste na temné obloze pohled k severu, radí meteorologové

ČTK
Dominika Fuchsová
  • Akt. 19. led 2026, 23:12
  • • 19. led 2026, 22:28

  • Česko rozzářila v pondělí večer polární záře. K vidění je při jasné obloze směrem na sever. Je možné použít i mobilní telefon. O nebeské podívané informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svém X.

    „Polární záře právě teď. Kdo máte jasnou oblohu, zkuste na temné obloze pohled k severu. Můžete použít i mobilní telefon,“ napsal ČHMÚ. Na sdílené fotografii jsou vidět zelené stíny nad Pecí pod Sněžkou. K vidění je ale například i na Rakovnicku, jak ukazují snímky z místa.

    ČTĚTE TAKÉ: Sníh, jak ho neznáte. Jak rychle padá i z čeho se skládá. A vločky nejsou bílé.

    Kolem 11. hodiny večer meteorologové doplnili, že i nadále je polární záře velmi silná, dynamická. „Přechodně je viditelná i z větších měst,“ uvedl ČHMÚ.

    Naposledy mohli Češi nebeské divadlo spatřit v polovině listopadu. Velmi silnou polární záři bylo možné spatřit na mnoha místech po republice. Astronomové tušili, co se na obloze chystá, protože sledují dění na povrchu Slunce. „Teď docházelo k velmi silným erupcím, které vyvrhly oblaka plazmatu. To je hmota, která, když zasáhne polární magnetosféru, jsou vidět polární záře,“ popsal tehdy pro CNN Prima NEWS fotograf a astronom Daniel Cervan.

    Polární záře byla podle astronomů jednou z nejvýraznějších za posledních 20 let.

    Zdrojem je aktivita Slunce

    Polární záře patří mezi nejkrásnější přírodní úkazy na obloze. Celkem běžné jsou v polárních oblastech, kde jsou viditelné po celé obloze. V Česku bývají naopak obvykle velmi slabé. Nezkušení pozorovatelé si je mohou splést se světelným znečištěním nebo červánky.

    Zdrojem polární záře je aktivita Slunce, konkrétně reakce molekul a atomů zemské atmosféry s částicemi ze slunečního větru, které přicházejí po silných slunečních erupcích. Díky magnetickému poli Země se tok nabitých částic usměrňuje k zemským pólům.

    Barva polární záře závisí na výšce, respektive na hustotě atmosféry v místech, kde částice v atmosféře reagují. V nejvyšších výškách okolo 200 kilometrů dominuje červená barva ionizovaného kyslíku. Níže až do výšky 100 kilometrů převládá zelená barva téhož plynu, vyzařovaná ovšem na jiné vlnové délce. V nejnižších výškách se začínají uplatňovat emise dusíku, které mohou mít modravý nádech.