Velký exodus: Rusové se bojí Putinovy mobilizace a hromadně utíkají před válkou za hranice
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Přes 113 tisíc Rusů opustilo zemi přes jediný přechod.
Úřady sbírají data záložníků pro rychlejší odvody.
Studenti čelí nátlaku na vstup do armádních jednotek.
Hrozí Rusům kvůli válečným ztrátám nová mobilizace?
V Rusku se stále častěji objevují zprávy o nové mobilizaci. Do armády by mohly být povolány stovky tisíc mužů a Kreml začal již nyní využívat různé strategie, aby na frontě doplnil počty vojáků. Mimo jiné mělo podle různých zpráv docházet ke snahám o verbování univerzitních studentů či k násilným odvodům z některých částí země. Rusům v odvodovém věku se ale do války zřejmě nechce – podle webu Politico jich totiž stále více ze země utíká.
Na hranici Ruska s Gruzií probíhá exodus, píše web Politico. Minulý týden podle něj svou zemi přes takzvaný kontrolní bod Horní Lars opustilo více než 113 tisíc lidí. Nárůst počtu odcházejících Rusů odráží obavy, že se Kreml chystá oznámit novou rozsáhlou mobilizaci. O této hrozbě mluvil již i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který podle CNN uvedl, že se Rusko chystá přivést do armády 300 tisíc mužů.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Přežil díky Harrymu Potterovi. Voják strávil v ruském zajetí 4 roky, pak mu napsala Rowlingová
V posledních měsících se navíc objevují informace o stále agresivnějších náborových opatřeních a přípravách. Ruské úřady například zintenzivnily sběr údajů o záložnících a rozšířily působnost Národní gardy, což vše přiživilo podezření, že se chystá mobilizace. Alexej Tabalov, zakladatel organizace pro lidská práva Škola brance, uvedl, že zaznamenal nárůst žádostí o právní pomoc od mužů ve vojenském věku. „Především od těch, kteří jsou v záloze,“ upřesnil.
Gruzie podobný exodus zažila již v minulosti. V září 2022, kdy ruský prezident Vladimir Putin zahájil částečnou vojenskou mobilizaci, díky které po invazi na Ukrajinu povolal přibližně 300 tisíc mužů, byla Gruzie jedním z hlavních cílů pro ty, kteří chtěli uprchnout.
Čtěte také
Kreml však spekulace o mobilizaci již několik týdnů popírá. Tiskový mluvčí prezidenta Ruské federace Dmitrij Peskov podle TASS uvedl, že to „není téma“ a že jakékoli zmínky o mobilizaci veřejnosti „podsouvají ukrajinské úřady“. „V tuto chvíli masovou mobilizaci nepotřebujeme. Pokud vím, není ani plánovaná, ani očekávaná,“ řekl minulý týden v rozhovoru s webem The Kyiv Independent ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja.
Měnící se realitu na bojišti je však těžké ignorovat. Ačkoli Rusko nezveřejňuje oficiální informace o obětech, bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj podle francouzského deníku Le Monde uvedl, že ztráty Moskvy překročily počet dobrovolníků, kteří jsou ochotni vstoupit do armády. „Pro Kreml je stále obtížnější verbovat nové lidi,“ řekl právník organizace Russian Peace Plea, která pomáhá mužům vyhnout se vojenské službě.
Tiché přípravy na mobilizaci
Ruské vojenské zálohy se skládají převážně z mužů mladších 55 let, kteří absolvovali povinnou vojenskou službu. Ta trvá rok a povinná je pro každého ruského muže ve věku 18 až 30 let (výjimky jsou možné ze zdravotních důvodů nebo kvůli studiu). „Tito lidé obvykle patří mezi ty, kteří budou s největší pravděpodobností povoláni v případě mobilizace,“ řekl Tabalov. V roce 2022 odhadl tehdejší ruský ministr obrany Sergej Šojgu jejich počet na zhruba 25 milionů.
Podle Tabalova ruská vláda v posledních měsících aktivně shromažďuje osobní údaje záložníků prostřednictvím jejich zaměstnavatelů. „Dokonce se ptají na adresy jejich příbuzných,“ řekl s tím, že takové informace by mohly být použity k vypátrání kohokoli, kdo by se mohl ukrývat během mobilizace. „Od jara prudce vzrostl zájem vlády o záložníky,“ potvrdil právník organizace Peace Plea. Tabalov to považuje za přípravu na rychlejší a diskrétnější povolávání. „Prostě přivezete, řekněme, 10 autobusů do konkrétního hutního závodu a přímo z pracovišť vyzvednete předem dohodnutý počet dělníků, které oslovíte jménem: Petrov, Ivanov, Sidorov – ať si vlezou do autobusu, který pak jede na vojenskou základnu,“ popsal svou vizi budoucnosti Tabalov.
Čtěte také
Na možné přípravy poukazuje i řada zákonů přijatých v posledních měsících. V březnu Kreml zavedl povinné elektronické vojenské předvolání k odvodu. Mobilizace v roce 2022 se ještě spoléhala na papírová předvolání, která obvykle nabývala účinnosti až poté, co je příjemce podepsal. Vytvořilo to tehdy byrokratické vzduchoprázdno, které vedlo k tomu, že až milion Rusů stihl opustit zemi. Digitální předvolání, zavedená v roce 2023 a celostátně rozšířená v roce 2025, nabývají účinnosti ihned po svém vydání on-line, okamžitě informují pohraničníky a adresátovi zakazují opustit zemi. „Úřady se z předchozí mobilizace poučily,“ podotkl Tabalov.
V červenci ruská média informovala, že Národní garda – bezpečnostní sbor vytvořený Putinem v roce 2016 k ochraně režimu před hrozbami a protesty zevnitř země a z okupovaných území – podniká kroky k přípravě svého vojenského personálu, zaměstnanců a zařízení na potenciální mobilizaci. Ředitel Národní gardy Vladimir Zolotov podepsal dekret, v němž se výslovně uvádí, že by tento orgán měl chránit „před nebezpečími vznikajícími během mobilizačního období a během období stanného práva a za války“.
„Tyto změny naznačují, že se vláda připravuje na tvrdší a represivnější typ mobilizace, která by zapojila bezpečnostní složky,“ uvedl pro web Novaja gazeta ukrajinský vojenský expert Oleksandr Kovalenko.
Verbování studentů a násilné odvody
V březnu 2026 ruská média informovala o tom, že ministerstvo obrany plánuje naverbovat do nově vytvořených „jednotek bezpilotních systémů“ přibližně 80 tisíc lidí, převážně studentů. Iniciativu doprovázela masová propagandistická kampaň a tlak na univerzity. Vedení škol nařizovalo studentům účastnit se hromadných setkání s vojenskými náboráři, kde byli nuceni podepisovat smlouvy výměnou za odměnu. V srpnu Novaja gazeta vypočítala, že téměř všech 50 nejlepších ruských univerzit vyvíjelo na své studenty tlak, aby se připojili k „jednotkám dronů“. Do července však bylo naverbováno pouze 8 000 lidí – zhruba 10 procent cílového počtu.
Pokus řešit nedostatek mužů na frontě verbováním studentů byl ale podle Tabalova předem odsouzen k neúspěchu. „Historicky studenti nastupují na univerzity, aby se armádě vyhnuli, ne aby se k ní připojili,“ zdůraznil.
Čtěte také
Během června se začaly objevovat zprávy o nové strategii a sociální sítě zaplavila videa z masových razií v Penze, jednom z nejchudších měst v evropské části Ruska. Na záběrech byli vidět policisté a vojenští důstojníci, někdy doprovázeni muži v kuklách, jak zastavují civilisty na kontrolních stanovištích, na ulici a v hromadné dopravě, nakládají je do minibusů a odvážejí na vojenské úřady, kde někteří z nich byli nuceni podepsat smlouvy s armádou. Úřady v Penze ale opakovaně popřely jakoukoli účast na únosech a nuceném náboru. „Tato iniciativa by se však mohla úřadům vymstít. Občané v Penze již vytvářejí oddíly dobrovolníků a brání se odvodům – a to, upřímně řečeno, představuje výzvu pro státní moc,“ popsal Tabalov.
Vyhne se Kreml mobilizaci?
Přestože řada indicií naznačuje, že se chystá rozsáhlá mobilizace, Putin by se jí nepochybně rád vyhnul. Podle Tabalova by totiž šlo o přiznání, že se Rusku na frontě nedaří a Putin je špatný vrchní velitel. Kreml se už proto pokusil o několik agresivních náborových strategií, aby se jí vyhnul.
V září se navíc v Rusku budou konat parlamentní volby. Vítěz je sice předem známý, a do klání se navíc nemohla zapojit žádná protiválečná strana, ale jak Putin, tak jeho vládnoucí strana Jednotné Rusko čelí klesající podpoře. I proto se žádné oficiální oznámení o mobilizaci do té doby neočekává. Povolání stovek tisíc mužů do armády by totiž ruskému vůdci popularitu nezvedlo.
Přesto je ale podle Tabalova pro Kreml stále obtížnější se mobilizaci vyhnout. „Myslím, že zničení Ukrajiny je Putinova posedlost a tato utkvělá myšlenka vyžaduje lidskou sílu. Jediným zbývajícím zdrojem – vzhledem k neúspěchu jiných pokusů – je mobilizace,“ popsal Tabalov.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Systémy Patriot trčí v ukrajinských kukuřičných polích. Dopadla na ně válka s Íránem, píše CNN
vaclav.cerny@iprima.cz
