pomoc zvířatům

Právě v těchto měsících je období, kdy ty nejrychlejší veverky přivádějí na svět svá mláďátka. Obecně se traduje, že se veverky rodí na jaře, ale není tomu tak vždy. Některé rezavé maminky mohou porodit už na konci ledna. Pro nás z toho vyplývá několik upozornění.

Původní majitelé pana Kdovíka už neměli čas na to, aby mu poskytovali péči, jakou takový pejsek vyžaduje. Pod svá křídla ho proto přijali lidé z Handipet Rescue, projektu na pomoc opuštěným, nemocným, týraným a handicapovaným psům a kočkám. Mělo jít o milovaného mazlíčka, ale při prohlídce při příjmu bylo vidět, že má spoustu zdravotních problémů.

Rekordní počet zvířat v nouzi zaznamenala v uplynulém roce liberecká záchranná stanice Archa. Seznam odchycených nebo zachráněných živočichů od leguána až po netopýry má přes tři tisíce položek, o rok dříve to přitom bylo patnáct set.

Projekt Hope zaštiťuje několik dobrých duší, které provozují takzvané dočasné péče pro pejsky a kočičky v nesnázi. Nejedná se tedy o klasický útulek. Zvířátka žijí bok po boku s ošetřovateli v domácím prostředí. To je pro nemocná, plachá nebo v minulosti týraná zvířata nadějí na budoucí šťastný život.

V posledních měsících se toho při odchytech divokých mustangů stalo tolik negativního, že je na čase, vyvážit to pozitivním příběhem konkrétního mustanga. Je těžké psát nebo číst stále jen o tom ošklivém a srdcervoucím. Proto vám chceme přinést i nějaké šťastné příběhy.

Iva Volková založila spolek Rafael o.p.s. na pomoc týraným psům. Začali se k ní dostávat ale především staří a nemocní. Většinou se poštěstí, že Iva uzdraví nejen psí tělo, ale i duši a často zvířata ještě najdou i milovaný domov. Již pro nás popsala několik příběhů statečných psů, u kterých se to povedlo. Nyní má v péči Ardyho, starého labradora, který je v léčení a Iva doufá, že se díky její každodenní péči a Ardyho statečnosti tento staroušek uzdraví.

Sami už nevědí, kde jim hlava stojí, plné schránky na sociálních sítích, stovky telefonátů, nakládání do aut směr místa, odkud se nakládají dodávky, autobusy a vlaky, ale hlavně každou hodinu nové informace, to je teď život „skupiny srdcařů“. Během středečního odpoledne se povedl první triumf –⁠ doručit přes šest tun krmiva a velkého množství zdravotnického materiálu do ukrajinského města, do konkrétního útulku, který se bude dělit s potřebnými v okolí. Vyjely ale už i vlaky do dalších ukrajinských měst, kde nechybělo krmivo pro psy i kočky a v plánu jsou další úžasné akce. Někdo pomáhá na hraničních přechodech uprchlíkům se zvířaty, kteří překročí hranice. Zformovala se i skupina organizací, která nabízí azyl a veterinární pomoc v Česku zvířatům z Ukrajiny.

Christin Eyth, která žije v Pensylvánii, si na začátku tohoto týdne všimla před domem zvláštních stop ve sněhu. Byl to dost chladný a zasněžený den, otisky tlapek vypadaly jako psí, ale zvíře jako pes rozhodně nevypadalo.

Spolek Běhejme a pomáhejme útulkům, který pomáhá týraným a opuštěným zvířatům v České republice od roku 2014, od nás již znáte. I zakladatele Petra Sokolíka, kterého k nápadu uspořádat na podporu opuštěných psů běh/procházku přivedl článek o Zdeňku Svěrákovi, který zakládal Běh pro Paraple.

Příroda je nevyzpytatelná a za poslední měsíc jsme se o tom mohli přesvědčit. Nejdříve děsivé tornádo na Moravě, které vzalo střechu nad hlavou nejen lidem, ale i zvířatům. Ať už těm, která domovy měla, nebo těm v útulcích. Další přírodní katastrofa před několika málo dny udeřila na Děčínsku a vytvořila podobný scénář.

Každý život má smysl, i ten starý. Je ale vždy jednodušší si říct: „Ten už si své odžil, ukončíme jeho trápení.“ Ale co když má ještě velkou vůli, jen nám to neumí říct? U Slamáčka to organizace Destiny Pet poznala a rozhodla se jeho život nevzdat. Starý kocour, který přežil dehydrataci, hnijícíi dutiny, do jisté míry slepotu, FIP i selhávající plíce, a to jen díky dobrým lidem a organizaci Destiny Pet, která neváhala podat pomocnou ruku i kočičímu seniorovi.