
Ježčí mláďata
Malé klubíčko pokryté pichlavými bodlinami se krčí v dlani Zuzany Pokorné. Přední odbornice na ježky v Česku ho opatrně prohlédne a pak ho vloží zpět do přepravky. Takových je v místnosti, kde se právě nacházíme, spolu s klecemi několik desítek. A všechny jsou plné.
Jen do této chvíle přijala Záchranná stanice hl. m. Prahy zhruba o sto ježků v nouzi více, než tomu bylo loni. Jde jak o dospělé podvyživené, dehydratované nebo nemocné jedince, tak o mláďata. Na ně můžete v české přírodě narazit od června do září. A proč tak dlouho? Na našich zahradách a v parcích žijí totiž dva druhy ježků – východní a západní. Každý se budí z hibernace v jiný čas a právě to ovlivňuje načasování páření a následné březosti. „Ježci východní se budí dřív a mláďata tak můžou mít už koncem května,“ vysvětluje Pokorná s tím, že „východňáčci“, jak říká mláďatům tohoto ježčího druhu, mají hlavní sezónu v červnu a červenci. U ježka západního je to pak srpen a září.

Ježek z podhledu: Ježčí albín - rarita, která se v pražské záchranné stanici tentokrát sešla hned dvakrát. Zdroj: Prima Mazlíček
Ježek ve dne = problém
Lidé znalí biorytmů volně žijících živočichů vědí, že pokud narazí na ježka během dne, v drtivé většině potřebuje pomoc. A to se týká i ježčích mláďat. Nejčastějším důvodem je úhyn samice, ať už následkem srážky s autem nebo požitím jedů proti slimákům či potkanům. „Mláďata hladoví a začnou vylézat z hnízda. Pak je můžeme najít, jak se někde pohybují ve dne a v takovém případě rozhodně potřebují pomoc,“ upozorňuje Zuzana Pokorná. Nálezce by měl mládě zajistit a zavolat do záchranné stanice.
ZÁSADA 3 T
Teplo, ticho, tma – to jsou tři věci, které potřebuje každý volně žijící živočich v nouzi. Pokud chcete pomoci ježčímu mláděti nebo třeba zraněnému opeřenci, ideální je na to krabice s otvory kvůli proudění vzduchu. Tu pak umístěte na tiché místo a pokud panuje chladné počasí, myslete i na zdroj tepla. Nikdy zvířeti v nouzi nelijte do tlamy/zobáku vodu a nekrmte ho bez konzultace s odborníky.
Trochu jiný postup bychom však měli zvolit, pokud na malého ježka narazíme v noci. „Když lidé v noci volají, že potkali mládě, necháme si poslat fotku. Pokud je osrstěné, vidí a běhá, tak ho na místě většinou necháváme, protože samice může být třeba někde ve křoví,“ popisuje Zuzana Pokorná. Mláďata ježků východních se totiž už od čtyř až pěti týdnů mohou vydávat s matkou na noční výpravy a v šesti týdnech už mohou být samostatná. V případě ježků západních však celý proces trvá o něco déle. „Ještě v osmi týdnech věku mohou být se samicí,“ upřesňuje Pokorná.
Vážíme pomoc, ne ježky
To, zda ježčí mládě potřebuje pomoc, neurčuje jeho hmotnost. Rozdíly mezi ježkem východním a západním jsou totiž co do velikosti značné. „Třeba dvousetgramový zápaďaček je ještě pořád kojenec, kdežto dvousetgramové mládě ježka východního už samice pomalu odstavuje. Hmotnost určuje i velikost vrhu, protože když má samice pět až osm mláďat, budou menší, než když se narodí jen tři,“ líčí Zuzana Pokorná, zatímco dosypává do misek v přepravkách a klecích moučné červy.
Pokud chcete pomoci ježkům třeba právě na vaší zahradě, v první řadě je potřeba vytvořit jim vhodné podmínky. K tomu stačí jeden zarostlý kout, kterému se s hráběmi i křovinořezem obloukem vyhnete, a alespoň o něco delší trávník, než je ten na golfovém hřišti. Myslete také na průchod plotem, aby se mohl dostávat dovnitř i ven, a misku s vodou, která může zvláště v horkých letních dnech skutečně zachraňovat životy. A jestli přemýšlíte, čím ježkům přilepšit, můžete sáhnout po hmyzích nebo kotěcích granulích, existuje i speciální ježčí krmivo. Naopak zapomeňte na mléko a zbytky z kuchyně. Protože ani ta nejlepší svíčková ježkovi skutečně radost neudělá.