Před a po

Útulek v Lanškrouně již několik let pečuje o psy v nouzi – nalezené, od majitelů, kteří se dostali do nouze, i týrané. Právě do poslední skupiny patří rodinka dobrmanů, která do útulku přišla o letošním prvním červnovém víkendu poté, co je Krajská veterinární správa odebrala majiteli.

Psali jsme o příběhu fenky Sáry, která měla vyhřezlou ploténku a ochrnula. Její majitelé se rozmýšleli, že její život ukončí, protože byla apatická a přestávala jíst. Na veterině, kam docházeli, naštěstí pracovala sestřička Iva, která ovládala techniku Dornovy metody a osteodynamiky. Rozhodla se, že si Sáru k sobě na týden vezme a zkusí jí pomoci. Povedlo se to. Nyní přinášíme další příběh, kdy tato metoda postavila zvíře na nohy.

Představte si, že existují metody „rehabilitace“, díky kterým může vaše ochrnuté zvíře zase chodit? Dornova metoda a osteodynamika to umí. Máme pro vás příběh fenečky Sáry, které tyto metody doslova zachránily život.

Iva Volková je nejen autorka knihy Příběhy statečných, ale hlavně psí anděl, který přijímá těžké případy a snaží se je napravit jak po fyzické, tak psychické stránce. Když jí to čas umožní, dělí se s námi o příběhy svých svěřenců. Ten dnešní patří Melince a Ivě nezbývá než děkovat za její psychickou sílu a odvahu pomáhat.

Práce zvířecích záchranářů, kteří pomáhají v místech, kde je psů téměř jako lidí, je takovou Sophiinou volbou. Členové a dobrovolníci organizace Heart for Romanian dogs z. s. pravidelně při svých cestách do Rumunska navštěvují tamní děsivé státní útulky, odkud vybírají pejsky, které převezou do tamního soukromého azylu, kde o ně bude postaráno. Buď se vyberou přímo při výpravě, a potom se čeká cca pět týdnů po očkování, než mohou odejít, nebo se naočkují dopředu a potom se během cesty rovnou převezou do azylu. Průměrně jde vždy jen o pár vyvolených. Tři, maximálně patnáct šťastlivců.

Christin Eyth, která žije v Pensylvánii, si na začátku tohoto týdne všimla před domem zvláštních stop ve sněhu. Byl to dost chladný a zasněžený den, otisky tlapek vypadaly jako psí, ale zvíře jako pes rozhodně nevypadalo.

Přijde vám to jako neuvěřitelná proměna, která musí být upravena v nějaké aplikaci? Ne, je to skutečnost. Ale ošetřovatele z organizace Destiny Pet to stálo více než půl roku tvrdé práce. Po příběhu Knedličky a Slamáčka vám přinášíme další krásnou proměnu, která zahřeje u srdce.

V Jižní Karolíně budou zvířecí záchranáři ještě dlouho vzpomínat na Pata, který k nim dorazil jako koule ztvrdlých chlupů. Těžko se mu dýchalo a museli rychle jednat. Aby ho osvobodili, bylo nutné ho uspat a ostříhat z něho několik kil srsti, vydalo to na dva odpadkové pytle.

Už několikrát jsme vám vyprávěli příběhy psů z Rumunska. Tentokrát máme jeden s dobrým koncem. Malé štěně, které běhalo po krajnici silnice, se střetlo se záchranářkou, která nelenila a okamžitě mu šla naproti. Štěně bylo vyděšeno k smrti, ale na druhou stranu nechtělo promarnit svou šanci na lepší život. Právě tento okamžik, kdy se pejsek rozhodne vložit svůj osud do rukou mladé záchranářky, se stal hitem sociálních sítí.

Když si ji před čtyřmi lety přivezli, byla vyhublá, ustrašená a měla mnoho zdravotních problémů. Týraná fenka německého ovčáka Aida si před příchodem do rodiny Romany Kolářové prožila své. I přes těžké začátky má ale její příběh šťastný konec. Díky láskyplné péči a trpělivosti její nové lidské smečky je z Aidy nyní zdravý a spokojený pes, připravený kdykoliv přiběhnout na pomoc ostatním. Ať už doma, kde působí jako samozvaný psí terapeut, nebo jako dobrovolný dárce krve v registru Červená tlapka.

Nejspíš jste zaregistrovali příběh kočky Dory v kanadském Torontu, která se narodila bez řitního otvoru a jejíž příběh vyvolal obrovskou vlnu solidarity. Na její operaci a léčbu se vybralo přes 200 tisíc korun. Dory ale nemá vyhráno a momentálně čeká na další operaci. O Dory psal celý svět jako o senzaci, možná vás tak překvapí, že v České republice zachránili kotě se stejně vzácnou diagnózou. Když se našlo, bylo ještě o týden mladší než Dory z Toronta: Jmenuje se Knedlička a dnes si díky organizace Destiny Pet užívá krásného života už v novém domově. Zpočátku Knedličce ale lidé moc nadějí nedávali.