Najít v přírodě čmeláky nikdy nebylo těžší. Zdroj: Pixabay
Nová studie, která na počátku února vyšla v časopise Science, přichází se zjištěním, že od dvacátého století poklesl počet čmeláků o třicet procent. Podle výzkumníků za tím stojí především extrémní výkyvy počasí. Pro čmeláky je totiž život v oblastech, kde se zvyšují teploty, složitější. Jejich rozšíření se tak posouvá společně s klimatickými pásy.
Nová studie, která na počátku února vyšla v časopise Science, přichází se zjištěním, že od dvacátého století poklesl počet čmeláků o třicet procent. Podle výzkumníků za tím stojí především extrémní výkyvy počasí. Pro čmeláky je totiž život v oblastech, kde se zvyšují teploty, složitější. Jejich rozšíření se tak posouvá společně s klimatickými pásy.
Čmeláci patří mezi významné opylovače. Zdroj: Pixabay
„Kvůli klimatické změně tyto druhy mizí tak rychle, že se nedokáží obnovovat,“ uvádí dr. Jeremy Kerr, vedoucí studie a profesor biologie na Ottawské univerzitě. „Zjistili jsme, že populace mizí v oblastech, kde se zvyšují teploty. Pokud bude pokles postupovat tímto tempem, mnohé z těchto druhů se vytratí navěky během několika desetiletí.“ Vědecký tým ke svým pozorováním použil data o šedesáti šesti čmeláčích druzích v Severní Americe a Evropě z období posledních sto patnácti let. Díky nim vytvořili možné scénáře budoucnosti čmeláků a porovnali změny v jednotlivých populacích. Podle jejich zjištění dojde k mnohem většímu poklesu těchto populací, pokud bude klimatická změna dále pokračovat.
Čmelákům můžete pomoci i vy - třeba umístěním hmyzího hotelu na vaší zahradě. Zdroj: Pixabay
Pokles počtu čmeláků totiž nedopadne jen na jejich populace. Jakožto významní opylovači mnoha plodin by mohli být předzvěstí mnohem větší ekologické katastrofy. Výzkumníci se domnívají, že díky jejich metodě by mohlo být možné předpovídat rizika vyhynutí a podle toho se zaměřit na specifické oblasti, kde je potřeba v ochraně daného druhu zasáhnout. „Naše práce zároveň přináší naději, že můžeme klimatickou změnu zmírnit udržováním habitatů, které poskytují přístřeší, jako jsou stromy, keře či kopce, díky nimž se čmeláci dokáží před horkem ukrýt,“ dodává profesor Kerr. „Nakonec ale musíme řešit i samotnou klimatickou změnu a ze všech sil se snažit snížit emise.“
