Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Poslanci navrhují ve státním rozpočtu na příští rok přesuny peněz v celkovém objemu téměř 119 miliard korun. Ve středečním druhém čtení přednesli na šest desítek pozměňovacích návrhů. Suma, kterou chtějí přesunout, odpovídá asi pěti procentům celkových plánovaných výdajů.
Ty mají představovat 2,22 bilionu korun. Poslanci chtějí přidávat peníze například do školství, na sociální dávky nebo sociální služby. Více peněz chtějí přesunout i na kulturu.
Návrhy na přesuny peněz vznesla nejen opozice, ale i koaliční poslanci, kteří chtějí přidat peníze hlavně do školství. Vládní poslanci předložili osm návrhů na přesuny peněz v celkovém objemu téměř dvou miliard korun. Plánovaný schodek rozpočtu na rok 2023 je 295 miliard.
Rozpravu provázela kritika z opozičních lavic. Opozice vytýkala vládě, že málo šetří a zadlužuje stát. Sněmovna o všech návrzích rozhodne při závěrečném schvalování rozpočtu. To by mělo proběhnout za dva týdny, ve středu 30. listopadu.
Koaliční poslanci předložili osm návrhů na přesuny peněz v celkovém objemu téměř dvou miliard korun. Marek Výborný (KDU-ČSL), Jan Berki (STAN), Renáta Zajíčková (ODS), Pavel Klíma (TOP 09) a ministr Ivan Bartoš (Piráti) chtějí přidat 1,1 miliardy korun do školství, především na asistenty pedagogů.
Mezi dalšími koaličními úpravami je například návrh místopředsedkyně Sněmovny Věry Kovářové (STAN), která chce přidat 39 milionů na provoz potravinových bank. V jiném návrhu chce s dalšími koaličními poslanci přidat 40 milionů na bezplatné školní obědy dětem.
Skupina koaličních poslanců v čele s Vojtěchem Munzarem (ODS) žádá odebrat milion korun z vládní rozpočtové rezervy a přidat je několika neziskovým organizacím, jako je například Platforma evropské paměti a svědomí nebo Spolek pro zachování odkazu českého odboje. Spolek Bez komunistů by měl dostat čtvrt milionu korun.
Další peníze na dopravu či na boj s inflací
Jeden z nejvyšších přesunů v rozpočtu na příští rok navrhl bývalý ministr dopravy a průmyslu Karel Havlíček (ANO). Navrhuje odebrat přes 30 miliard korun z peněz na obsluhu státního dluhu a přesunout je do rozpočtu ministerstva dopravy pro Státní fond dopravní infrastruktury.
Jan Hrnčíř (SPD) chce odebrat 30 miliard z odvodů do rozpočtu EU a chce je přidat do vládní rozpočtové rezervy na boj s inflací a růstem cen energií. Poslanec ANO Karel Rais chce zase o 1,5 miliardy korun více na platy pedagogů na vysokých školách.
Poslanec SPD Jiří Kobza by pak rád přilepšil 4,5 miliony korun Českému svazu bojovníků za svobodu, který by jinak už druhým rokem nedostal ze státního rozpočtu nic. Odebrání peněz svazu označil mimo jiné za nemorální, účelově a politicky motivovaný krok. Poslanci nynější vládní koalice v čele s občanským demokratem Jakubem Jandou se v minulosti naopak snažili peníze svazu z rozpočtu odebrat.
Další přesuny peněz směřují například do zemědělství.
Základní rozpočtové ukazatele, tedy zejména výši příjmů, výdajů a schodku 295 miliard korun, dolní komora schválila už schválila a měnit se nebudou. Příjmy rozpočtu mají činit 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu korun. Vláda za své priority označila podporu obyvatel v souvislosti s růstem cen a energetickou krizí a také pokrytí výdajů souvisejících s válečným konfliktem na Ukrajině.
