Poslední tanec Michaela Jordana: Emotivní pohled na sportovní ikonu

„Když jsem sem přišel poprvé, slíbil jsem vám, že se staneme šampiony. Nyní máme pět mistrovských titulů a bojujeme o šestý.“ To je jedna z prvních vět, které zazní v novém sportovním dokumentu Poslední představení (The Last Dance) od ESPN v koprodukci s Netflixem ohlížejícím se za kariérou jednoho z nejúspěšnějších sportovců všech dob a zároveň výrazné kulturní ikony devadesátých let, Michaelem Jordanem. Tato slova rámují dění desetidílné série zachycující Jordanovu éru v týmu Chicago Bulls od roku 1984 do roku 1998.

Michael Jordan přichází

Přestože dokument vypráví převážně o Jordanově poslední sezóně 1997-98 v dresu Chicago Bulls, tvůrci diváka hned v úvodu seznámí s formou vyprávění, která místo chronologického zachycení kariéry slavného sportovce raději skáče mezi sezónami tak, aby nezapadl kontext většiny událostí. Divák tím pádem může vnímat širší souvislosti mezi počátky Jordanovy kariéry, léty na vrcholu i blížícím se koncem. Hned zkraje se tak podíváme do jeho vysokoškolských let, první sezóny v NBA, ale i na předsezónní trénink v Paříži v momentě, kdy už je dávno renomovanou sportovní hvězdou.

Atraktivní na tom je zejména fakt, že se filmaři po celou dobu natáčení pohybovali s kamerami v těsné blízkosti nejen Jordana, ale i celého týmu, od členů bezpečnostní služby, přes jednotlivé hráče a trenéry, až po samotného majitele klubu Jerryho Reinsdorfa. Dobové záběry ze samotné hry, šaten, i cestování mezi zápasy doplňují rozhovory ze současnosti s tehdejšími spoluhráči, protihráči, novináři, rodinnými příslušníky, a pochopitelně i s mužem, o kterém dokument vypráví.

Podívat se tak na něj může i divák, který se o basketbal jinak příliš nezajímá. Hned první epizoda vás totiž seznámí se vším podstatným. Dokonce i ve chvílích, kdy by se mohlo zdát, že vám uniká něco zásadního, jsou veškeré širší souvislosti servírovány buď ještě v dané epizodě, nebo se je dozvíte hned zkraje té následující. Každý díl se přitom věnuje jedné či dvěma osobám, jejichž vyprávění se většinou zaměřuje na nějaký konflikt, který probíhal v určité části sezóny (například série porážek s klubem Detroit Pistons, nedůvěra mezi vedením klubu a hráči, nebo pozdější kauza s gamblerstvím). Jedná se proto o nesmírně poutavou jízdu, prakticky bez hluchých míst, a do toho ještě nabízí unikátní pohled do zákulisí, který jsme v tomto sportu (a možná žádném sportovním dokumentu) ještě neviděli.

Gamblerství, útoky na spoluhráče a rodinná tragédie

To vše znamená, že v průběhu dokumentu dochází i na momenty, na něž ikonický Jordan není zrovna pyšný. Řeč je o jeho pověstných problémech s gamblerstvím, útocích na spoluhráče i generálního manažera týmu Jerryho Krauseho, nebo tragickou vraždu jeho otce z roku 1993, po níž se Jordan poprvé rozhodl ukončit profesionální kariéru v basketbalu.

Možná i proto, že výše zmíněné události během let vyvolaly celou řada spekulací, je osvěžující mít najednou možnost vyslechnout si názory lidí, kterých se skutečně týkaly. Dokument dává šanci uvést věci na pravou míru, přičemž vše dokresluje buď názory odborníků nebo dobovými materiály. Je vlastně až s podivem, jak upřímní mnohdy dokážou být před kamerou jednotliví aktéři. Toho si během natáčení všimli i samotní tvůrci, kteří v některých momentech své materiály přehrají osobám před kamerou, aby zaznamenali jejich reakce na události, o nichž možná neměli ani tušení.

Zde zmínku stojí také segment s volbami do amerického senátu z roku 1990 a slavná věta: „Republikáni kupují tenisky taky.“ Jordan tehdy navzdory prosbám své matky i dalších lidí odmítl podpořit demokratického kandidáta ze Severní Karolíny Harveyho Gantta, což otřáslo politikovou reputací. Jordan v novém dokumentu okomentoval záležitost se slovy, že se nikdy nepovažoval za politického aktivistu. „Byl jsem basketbalista, nikoliv politik. Hrál jsem svůj sport, soustředil jsem se na své řemeslo. Bylo to ode mě sobecké? Pravděpodobně. Ale do toho šla veškerá moje energie.“

Návrat ikony

Divácky nejatraktivnější částí dokumentu a zároveň vrcholem celé desetidílné série je dění po Jordanově prvním odchodu z profesionálního basketbalu. Po smrti otce k tomu přispěly další faktory. Jednak to byla únava z neustálé mediální pozornosti (ještě znásobené účastí v Dream Teamu na olympiádě v Barceloně roku 1992, která měla přispět k rozšíření povědomí o Jordanovi a NBA v Evropě) a také tlak, který na sebe sám Jordan vyvíjel během svého působení v Bulls. Sportovec se proto rozhodl na několik měsíců přerušit svou kariéru a začal hrát na profesionální úrovni baseball, po tom toužil odmalička on sám i jeho otec.

Jordan následně hrál několik měsíců za Birmingham Barons, klub z nižší baseballové ligy přidružený k chicagským White Sox. Zatímco dokument sleduje jeho pokroky v baseballu, divák paralelně vnímá dění v klubu Chicago Bulls, který bez Jordana neprožívá zrovna svoji nejlepší sezónu. A byť každý fanoušek basketbalu (a případně filmu Space Jam) dobře ví, co následovalo, daří se to tvůrcům dokumentu podat způsobem, který definitivně definuje ústřední postavu série nejen jako fenomén tehdejšího světa sportu, ale i globální kulturní ikonu. V té době chtěl být totiž každý jako Michael, a to je něco, co dokument pomáhá pochopit i lidem, kteří tuto éru nezažili.

Poslední tanec

Jak samotný název dokumentu napovídá, vše vyvrcholí poslední sezónou v Bulls v roce 1997-98, kdy se tým vedený trenérem Philem Jacksonem pokouší o svůj šestý titul a další „tripl“ – což se do té doby žádnému jinému klubu v historii NBA nepodařilo. V té době klub čelil problému, který pramenil z faktu, že jádro týmu začalo být příliš drahé a staré. Generální manažer Jerry Krause toužil po jeho přebudování, počínaje výměnou trenéra – tlak ze strany fanoušků i hráčů byl ale tak obrovský, že se majitel klubu Jerry Reinsdorf rozhodl Philu Jacksonovi prodloužit smlouvu o další rok. Jednalo se o konec jedné éry, poslední sezónu tehdejší vítězné sestavy a pravděpodobně i poslední sezónu Michaela Jacksona. Jeho „poslední tanec“.

Zdůrazňovat v tomto bodě, jak nesmírně emotivní a napínavé finále (a to dokonce i pokud tehdejší události znáte) si tvůrci přichystali poté, co si pro něj pečlivě připravovali půdu během celých devíti epizodách, by bylo nejspíš zbytečné. Dokument je fascinující ukázkou vítězného ducha, cílevědomosti, a naprosté soustředěnosti, s níž Jordan dělal v životě naprosto vše. Fascinující je zároveň způsob, jímž to dokument prezentuje. Ať už jde o upřímné rozhovory nebo dynamicky natočené záběry ze samotných zápasů. Řemeslně se jedná o naprosto bezchybné dílo, jemuž prakticky není co vytknout. I z toho důvodu jej můžu vřele doporučit jak fanouškům sportu, tak naprostým laikům. Pokud se rozhodnete letos strávit deset hodin sledováním nějakého díla, pak by to měla být jednoznačně tato dokumentární seriál.

Celý dokument je i s titulky dostupný ke zhlédnutí na Netflixu.