Postcovidové příznaky trápí až 80 procent nakažených. Na koho se mohou obrátit?

Kristýna pracuje jako projektová manažerka a ve volném čase se věnuje sportu. Na konci loňského září onemocněla novým typem koronaviru a s následky bojuje dodnes. „Průběh nemoci připomínal angínu, několik dní jsem měla vysoké horečky a zimnici. Ani po vyléčení jsem se ale necítila dobře. Přetrvávala únava a nakonec mi lékaři diagnostikovali chudokrevnost,“ vypráví Kristýna. Pořád se zadýchávala, a to především při sportu, kterému se předtím aktivně věnovala. „Měla jsem potíže s nádechem, jako bych měla zúžené hrdlo nebo krk. Covid mi zkomplikoval i moji další práci, nebo spíše koníčka, protože vedu skupinové lekce jako instruktorka jógy,“ pokračuje.

Trochu lépe se začala cítit až v prosinci, kdy cítila, že se její fyzická kondice začíná zlepšovat. Jenže po novém roce se opět dostavila obrovská únava a tehdy lékaři odhalili chudokrevnost, kterou nikdy předtím netrpěla. „Z krevních testů mi vyšlo, že mám málo hemoglobinu. Takže covid v tom mohl hrát roli, nebo se nasčítalo více různých faktorů například v kombinaci se stresem,“ myslí si. A dodává, že celé to období pro ni, stejně jako pro většinu lidí, bylo velmi stresující. „Člověk přijde o koníčky, nemůže cestovat a pořád jenom slyší kolik je nakažených, kolik lidí zemřelo. Naštěstí stačilo jen doplnit železo a hodnoty se vrátily do normálu,“ říká Kristýna, která s cvičením nepřestala. Jen musela zvolit pomalejší tempo při běhu a vynechat silová cvičení.

V současné době se už Kristýna cítí dobře. Proti covidu se nechala naočkovat, a to především z obavy, aby onemocnění znovu nechytila. Také si přeje, aby se nákaza dál nešířila a mohli jsme se všichni vrátit k normálnímu životu.

Podle primáře Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy FN Olomouc Milana Sovy se postcovidové potíže nejčastěji vyskytují u pacientů s těžším průběhem onemocnění COVID-19, například u lidí, které bylo nutné mechanicky ventilovat. Upozorňuje také, že u chronicky nemocných pacientů se jejich onemocnění může pro prodělaném covidu zhoršit. „Často se tak děje například u srdečního selhání, ale pociťovat to mohou také astmatici,“ říká Sova.

Iniciativa ČESKO, NADECHNI SE, usiluje o osvětu

Mnoho lidí, kteří covidem prošli a s následky se potýkají další týdny i měsíce, vůbec netuší, jak a s kým své problémy řešit. Mnohdy si ani nejsou jistí, zda skutečně souvisí s prodělanou nákazou. Právě k tomuto účelu vznikla iniciativa ČESKO, NADECHNI SE, jejímž cílem je poskytnout lidem co nejvíce informací. Chce těm, kteří bojují s postcovidovými následky, umožnit návrat do plnohodnotného života, a to prostřednictvím předních českých odborníků a lázeňských domů. Na jejích webových stránkách se dozvíte, jaké bývají nejčastější postcovidové příznaky, kde najdete odbornou pomoc či jak máte provádět dechová cvičení. Partnery projektu jsou mimo jiné FN Olomouc, FN Hradec Králové, Unie fyzioterapeutů ČR, Česká aliance proti chronickým respiračním onemocněním a další.

Odborníci se shodují, že alespoň jeden symptom po prodělání covidu přetrvává u více než 80 procent pacientů déle než pět týdnů. Většinou do třech měsíců vymizí, ale u některých lidí přetrvávají potíže i mnohem déle. Nejčastěji se jedná o únavu, dušnost, poruchy spánku, bolesti hlavy, deprese, ztrátu čichu a chuti.

Obraťte se na praktického lékaře

První, na koho by se měl člověk s postcovidovými příznaky obrátit, je jeho praktický lékař. „Ten ho nejlépe zná a měl by mít přehled o jeho chronických chorobách a léčbě. Může tak posoudit, zda nově vzniklé příznaky souvisí s onemocněním COVID-19, nebo zda se jedná o zhoršení chronického onemocnění, či jde o zcela novou chorobu,“ říká vedoucí Centra postcovidové péče Fakultní nemocnice v Hradci Králové Michal Kopecký. Je totiž důležité určit, zda symptomy souvisí s covidem.

Podle dostupných dat a klinických zkušeností to vypadá, že většina obtíží spojená s proděláním covidu po čase zmizí. „Uvidíme, co přinesou nové mutace, zda dojde k rozvoji vážnějších zdravotních problémů. Doufejme, že tomu tak nebude,“ dodává lékař Kopecký.