Prima Mazlíček: Františkova poradna o právech a povinnostech majitelů zvířat
Rozhodli jste se jít se svým psem na procházku. A aby se pořádně proběhl, pustíte ho na volno. Jenže se stane něco, s čím nepočítáte – vašeho psa napadne a zraní jiný pes. Co v takové chvíli dělat a jaká jsou práva a povinnosti majitelů obou zvířat?
V první řadě je důležité dostat sebe i napadené zvíře do bezpečí. Pokud je zranění vážné, je potřeba vašemu psovi co nejdříve poskytnout první pomoc a zajistit veterinární péči. „Pak je vhodné přivolat policii, aby zdokumentovala, že k napadení došlo. Velice potřebné je také pořídit si nějaké důkazy – pokud člověk s tím zvířetem uteče, tak je dobré mít nějaké fotografie či videa. Pokud majitel psa na místě zůstane, je vhodné jej požádat, aby vám ukázal občanský průkaz nebo jiný doklad totožnosti,“ radí právník Luboš Mudroch z organizace Hlas zvířat.
Projekt Prima Mazlíček si pro vás ve spolupráci s organizací Hlas zvířat a advokátní kanceláří Plicka&Partners připravil právní poradnu zaměřenou na zvířata a vše kolem nich. Nejen znění zákonů, ale i praktické rady a tipy jak postupovat v situacích, do kterých se může dostat každý z nás – to je FRANTIŠKOVA PORADNA, která nese jméno po patronovi zvířat sv. Františku z Assisi.
Pokud majitel nepoštval psa na vaše zvíře úmyslně, pravděpodobný závěr šetření bude přestupek. V opačném případě by se mohlo jednat o trestný čin (poškození cizí věci či týrání zvířat). Jiná situace nastává, pokud pes napadne člověka. V takovém případě by majitel mohl spáchat rovnou trestný čin ublížení na zdraví z nedbalosti. Pokud by však na vás majitel psa poštval záměrně, mohl by být odpovědný i za úmyslný trestný čin obdobně, jako kdyby člověka napadl sám. Zákon totiž v takovém případě na psa pohlíží jako na zbraň.
V každém případě to ale bude vlastník zvířete, kdo bude odpovědný za způsobenou škodu. „Podle občanského zákoníku je každý vlastník zvířete odpovědný za škodu, kterou jeho zvíře způsobí,“ upozorňuje Mudroch. Společně s vlastníkem pak škodu nahradí i osoba, které vlastník zvíře do péče svěřil. Pokud tedy někomu hlídáte psa, který někoho pokouše, argumentace, že zvíře není vaše, nebude úspěšná.
Majitel musí předvídat
Dostali jste se do situace, kdy váš pes zcela nečekaně zaútočil na člověka nebo mu svým chováním způsobil škodu či újmu na zdraví? Zákon má jasno – chyba je na vaší straně. „Nejvyšší soud v této souvislosti uvádí, že každý má povinnost předpokládat, že se jeho pes zachová nebezpečně, nepředvídatelně, že udělá něco, co běžně nedělá. Například když jedete na kole a něčí pes vběhne pod vaše kolo, tak za způsobenou škodu odpovídá majitel zvířete, protože měl předvídat, že se to může v teoretické rovině stát,“ vysvětluje Luboš Mudroch.
Majitelé koček jsou také odpovědní za škodu, kterou zvíře způsobí. Foto: Pixabay.com Zdroj: CNN Prima NEWS
V případě, že váš pes pokouše člověka, jste ze zákona povinni nechat psa vyšetřit na vzteklinu. Počítejte také s náhradou škody, která vás může vyjít pěkně draho. „V praxi jsme řešili případ, kdy došlo k napadení člověka psem. Konkrétně k pokousání ruky, což vyústilo ve vážné zranění s trvalými následky. Majitel psa pak musel nahradit škodu ve výši několika set tisíc korun,“ vzpomíná Mudroch. S náhradou škody ale musí počítat i majitelé koček, kteří je nechávají venku a zvířata například poničí sousedův majetek. „Pokud vlastníte kočku, tak generálně odpovídáte za veškerou škodu, kterou vaše zvíře způsobí. A je jedno, pokud je to zvíře uprchlé nebo pokud ho nemáte ve své moci,“ dodává Luboš Mudroch.
Nejen práva, ale i povinnosti
Psi a kočky jsou součástí milionů českých domácností. Ne každý majitel domácích zvířat ale ví, že i ona jsou chráněna zákonem – a z něj plynou povinnosti jejich majitelů. „Mezi ty hlavní patří chovat se ke zvířeti tak, abychom mu nezpůsobili žádné útrapy, abychom jej netýrali. Veterinární zákon majiteli ukládá, že zvíře musí chovat v takových podmínkách a prostředí, které vyžadují jejich fyziologické potřeby, biologické funkce, zdravotní stav,“ vysvětluje advokát Robert Plicka z advokátní kanceláře PLICKA & PARTNERS. Samozřejmostí je odpovídající krmení, poskytnutí potřebné veterinární péče a v případě psů očkování a čipování.
Mezi nejčastější případy, které Robert Plicka s kolegy řeší, patří nezvládnutí chovu zvířat a následná snaha se domácího mazlíčka zbavit – vyhozením, přivázáním v lese u stromu nebo u brány útulku. I když je to pro mnohé možná překvapující, v případě potřeby umístit zvíře do útulku je nutné celou věc nejdříve probrat s pracovníky zařízení. Uvázání psa před branou útulku nebo zanechání kočky v přepravce tamtéž je v rozporu se zákonem (dokonce je to považováno za týrání zvířat) a majitel musí být připraven nést následky. „Rovněž i nedostatečná výživa, příp. přetěžování zvířete, podrobování jej nadměrné fyzické zátěži, nucení jej k nějakému vystoupení, které je spojeno s utrpením, i samotné překrmování, bití zvířat – to vše je možné považovat za týrání zvířat,“ vyjmenovává Plicka.
Obecně se práva a povinnosti majitelů zvířat dají rozdělit do dvou sekcí – veřejnoprávní a soukromoprávní. Ale co si pod tím má člověk vlastně představit? Zatímco soukromoprávní se zaměřuje na povinnosti majitelů tak, jak je určuje občanský zákoník (např. povinnost k náhradě škody), veřejnoprávní zejména drží pomyslnou ochrannou ruku nad samotnými zvířaty. „Zákon na ochranu zvířat proti týrání vymezuje výčet toho, co se zvířeti dělat nesmí a co je považováno za týrání zvířat. V případě, že dojde k porušení zákona a již to dosahuje vysoké intenzity, tedy surovosti a trýznivosti, příp. zvláštní surovosti a trýznivosti, tak přecházíme do úpravy trestněprávní, kde je možné potrestat pachatele týrání trestem odnětí svobody v trvání až 6 let, pokud je to provozovatel množírny, tak trestem až na 5–10 let,“ upozorňuje Robert Plicka.
