Sudetoněmecký sjezd poprvé v Česku: Benešovy dekrety v programu spolku nejsou, folklor ano
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Sudetoněmecký landsmanšaft vznikl v roce 1950.
Původně požadoval právo na domov a odškodnění za odsun. Nyní má jiný program.
Jak se změnily vztahy s Českem po roce 1989?
Sjezd po 76 letech se bude poprvé konat v Česku.
Rozhodnutí sudetoněmeckého landsmanšaftu využít pozvání brněnské organizace Meeting Brno a uspořádat ve dnech 22.-25. května 2026 tradiční sudetoněmecký sjezd právě v moravské metropoli vyvolalo v české společnosti hlasitou odezvu. Znovu se mluví o odškodnění a Benešových dekretech, které zbavily sudetské Němce majetku a občanství. Jak se k těmto tématům v minulosti stavěl landsmanšaft a co o nich v jeho programu najdeme dnes?
Největší spolek Němců vysídlených po druhé světové válce z Československa – Sudetoněmecké krajanské sdružení, známé také jako Sudetoněmecký landsmanšaft – vznikl v Bavorsku 25. ledna 1950. V té době už byl odsun téměř tří milionů Němců u konce a Evropu rozdělila železná opona.
ČTĚTE VÍCE: Sněmovna odsoudila sjezd sudetských Němců v Brně. Posselt to označil za frašku
Právo na vlast, odškodnění a nová Evropa
Landsmanšaft sdružil zástupce do té doby roztříštěných skupin organizovaných podle míst, z nichž byli Němci odsunuti. Program spolku se inspiroval Chartou německých vyhnanců přijatou v létě 1950 ve Stuttgartu. Vyhnanci se v něm zřekli pomsty, trvali ale na právu na domov a odškodnění za ztrátu majetku i utrpěné křivdy.
Významnou část agendy představovalo zachování a podpora sudetoněmecké kultury, historie a tradic stejně jako integrace vyhnanců v nové vlasti. A také budování nové Evropy. „Budeme podporovat všemi silami každé počínání zaměřené na utvoření sjednocené Evropy, v níž by národy mohly žít beze strachu a bez útisku,“ říká charta doslova.
Čtěte také
Jestliže byl program Sudetoněmeckého landsmanšaftu zpočátku zaměřen na tvrdou kritiku odsunu, požadavek práva na vlast (Heimatrecht), navrácení majetku a zrušení Benešových dekretů, postupně se prosadila orientace na zapojení vyhnaných Němců do života v obnoveném Německu (SRN) a obnovu vztahů s Československem.
Češi a Němci v 90. letech
Zásadní průlom přinesly listopadové události roku 1989 a zvolení Václava Havla československým prezidentem. Ten již jako disident zastával názor, že odsun Němců byl nespravedlivý a v dopise německému prezidentovi Richardu von Weizsäckerovi vyslovil nad poválečným vyhnáním politování.
Přestože Landsmanšaft dlouhodobě požadoval zrušení Benešových dekretů, Havel se soustředil spíše na morální smíření než na právní rušení aktů z roku 1945. V tomto duchu pak vztahy mezi Německem a Českem definovala i Česko-německá deklarace o vzájemných vztazích přijatá v lednu 1997.
Čtěte také
„V roce 1997 se Česká republika a Spolková republika Německo v Česko-německé deklaraci dohodly, že křivdy spáchané v minulosti na obou stranách náleží minulosti a že nebudou zatěžovat své do budoucna orientované vztahy politickými ani právními otázkami společné minulosti,“ komentoval Úřad vlády ČR stav, který platí už téměř tři desetiletí.
Místo cupování Benešových dekretů folklorní festival
Sudetoněmecký landsmanšaft organizuje každý rok sjezd známý jako Sudetoněmecký den. Ten se koná pokaždé v jiném městě, vždy ale o svatodušních svátcích, jež se slaví 50 dnů po Velikonocích. V roce 2026 se tento v pořadí již 76. sjezd vůbec poprvé koná v Česku, a to ve dnech 22.-25. května v Brně.
Samotný landsmanšaft se na svých stránkách o radikálních bodech svého programu z 50.-80. let nijak nezmiňuje. „Sdružujeme lidi, kteří sami nebo jejichž předkové pocházejí z českých zemí. Mimo to udržujeme dobré kontakty s Českou republikou. Organizujeme německo-česká setkání a projekty. Společně se zasazujeme o zachování kulturních památek, dobré sousedské vztahy a evropské porozumění,“ uvádí v pozvánce na sudetoněmecký den.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: Mnichovská dohoda nebyla první zradou. Spojenci Československo obětovali už o 13 let dříve
„Předáváme dále naši kulturu, naše tradice a zvyky a historické znalosti. K tomu patří, abychom uchovávali naše kroje, předávali naši hudbu a tance zájemcům, a především mladé generaci, abychom dokumentovali a dále udržovali početná sudetoněmecká nářečí, shromažďovali historické prameny, zpracovávali a zprostředkovávali naši historii,“ popisuje své dnešní poslání Sudetoněmecký landsmanšaft.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Pohraničí je naše, skandují v Brně příznivci SPD před akcí sudetských Němců. Dorazil i Okamura
