reklama

Přehledně: Území nikoho. Proč se bojuje o Náhorní Karabach?

Válka o Náhorní Karabach se v posledních týdnech opět dostala do hledáčku médií. Další z řady konfliktů mezi Arménií a Ázerbájdžánem naplno vypukl 27. září. Nejnovější eskalace se ale považuje za nejzávažnější a nekrvavější v posledních 25 letech. Zatím poslední příměří podepsaly hlavy obou států za asistence Ruska v pondělí. V čem spočívá konflikt, který se táhne již od konce 80. let?

reklama

Oblast Náhorního Karabachu velikostí odpovídá zhruba Pardubickému kraji. Rozkládá se na úpatí hor jižního Kavkazu, de jure patří Ázerbájdžánu, de facto ale Arménii, která má oblast pod vojenskou kontrolou od konce války v devadesátých letech. Mezinárodní právo Karabach jako arménskou oblast neuznává a Ázerbajdžán nad ní nemá téměř žádnou kontrolu. V podstatě je tedy zemí nikoho.

Hornatý a hustě zalesněný Náhorní Karabach byl ještě jako součást Sovětského svazu přičleněn k Ázerbájdžánu. Drtivá většina obyvatel jsou Arméni vyznávající křesťanství poté, co v 90. letech vytlačili Ázerbajdžánské vojsko. Ale nebylo tomu tak vždy.

Krom Arménů hornaté území obývaly také různé kočovné kmeny. Ázerbájdžánci zanechali stopu například ve městě Šuša nad Stěpanakertem, které je považováno za kolébku ázerbájdžánské hudby a poezie. Pro oblast byla obecně specifická národnostní i náboženská rozmanitost. Ale obě strany budou argumentovat tím, že přišly na území jako první.

Politický, ne náboženský konflikt

V konfliktu proti sobě stojí turkický národ Ázerbájdžánců vyznávajících islám a křesťanští Arménové. Dnes se však jedná spíše o konflikt politický nežli náboženský či etnický. Ázerbajdžánskou stranu podporuje logicky Turecko, které má k zemi blízko jazykově i vírou. Při Arménii zase stojí Rusko, pro Moskvu je ale svým způsobem důležité udržet si vliv v obou zemích. Nárokuje si řešení jakéhokoliv konfliktu v regionu, který považuje za sféru svého vlivu.

Moskva má dohodu o obraně s Arménií, zatímco Turecko brání turkický národ a Erdogan také pravděpodobně vychází vstříc nacionalistickým náladám mezi částí obyvatel. Do konfliktu se zapojuje také Izrael, který prodává Arménii drony. Pro Izrael je to velmi výhodný obchod, navíc je pro něj Karabach nejbližším územím, odkud může mít na dosah Írán. Naopak Írán se drží zpět a do konfliktu se nezapojuje.

Na počátku byl Sovětský svaz

Ještě v 80. letech byla hornatá oblast Náhorního Karabachu součástí Ázerbájdžánu. Ten byl ale součástí Sovětského svazu, rozhodnutí tak přicházela z Moskvy. Ale s tím, jak se blížil rozpad SSSR, začalo být jasné, že se Karabach dostane pod přímou vládu Ázerbájdžánu. Pro etnické Armény bylo toto neakceptovatelné.

Konflikt eskaloval mezi roky 1991 až 1994, kdy vypukla válka s ázerbajdžánskými jednotkami na straně jedné a s etnickými Armény žijícími v oblasti Náhorního Karabachu s podporou Arménie na straně druhé. Na 30 tisíc lidí ve válce zahynulo a mnoho jich uprchlo ze svých domovů.

V roce 1991 se Náhorní Karabach pokusil vyhlásit nezávislost, nebyl ale mezinárodně uznán. V roce 1994 bylo za mezinárodní mediace uzavřeno příměří, tehdy měli oblast, o níž se vedou spory, pod kontrolou Arménové. Navíc obsadili část Ázerbájdžánu a Karabach tak spojili se svým územím.

Ázerbájdžán deklaroval odhodlání získat své území zpět s pomocí vojenské síly, bude-li to třeba. Mezinárodním mediátorům včetně Francie, Spojených států či Ruska se nepodařilo dosáhnout dohody, jež by dlouhodobě zajistila mír.

Kdo je v právu?

V České republice je tendence přiklánět se spíše k tomu, že v právu je Arménie. Je to ale dáno hlavně tím, že k ní máme kulturně a nábožensky blíže, a také že toho o Ázerbájdžánu mnoho nevíme, upozornila ve svém textu absolventka východoevropských studií filozofické fakulty UK Eva Čeplová. Možná přispívá i fakt, že přičlenění Karabachu k Ázerbájdžánu je dědictvím Sovětského svazu.

Krev na rukou mají oba národy, upozorňuje Čeplová. Obě strany si od svého protivníka užily masakrů i vyhánění z domovů. Nacionalismus a nenávist vzešly mimo jiné z pocitu historické křivdy. Na obou stranách je několik pogromů a pohnutých událostí.

Tagy:

Hlavní zprávy

Expert: Zeman chce ukázat, že stále drží moc v rukou. Schůzky s ministry ale nic neposunou

Prezident Miloš Zeman chce po své indispozici ukázat, že stále drží moc v rukou, řekl v pořadu 360° televize CNN Prima NEWS komentátor Aktuálně.cz David Klimeš. Hlava státu se bude následující dva týdny setkávat s kandidáty na ministry. Podle Klimeše je ale série schůzek zbytečně dlouhá a nic neposune. Navíc všichni čekají jen na schůzku s kandidátem na ministra zahraničí Janem Lipavským (Piráti), s jehož nominací podle spekulací Zeman nesouhlasí.

Sestavení vlády by mohlo jít rychleji, posteskl si Bartoš po schůzce se Zemanem ve vitríně

Schůzky prezidenta Miloše Zemana s kandidáty na ministry jsou plánované na dva týdny. První odstartoval kandidát na šéfa resortu pro místní rozvoj a předseda Pirátů Ivan Bartoš. V pondělí na tiskové konferenci po jednání v Lánech si posteskl, že by sestavování vlády mohlo jít rychleji. Zda Zemanovi vadí nominace piráta Jana Lipavského na místo ministra zahraničí, Bartoš nezjistil.

Zdravotníky čekají pekelné Vánoce. Pacienti budou v nemocnicích přibývat, varuje Kubek

Počty nakažených ani hospitalizovaných s covidem v posledních dnech nerostou tak prudce jako dříve. Přestože to svádí k mírnému optimismu, celkové zlepšení covidové situace rozhodně není otázkou několika málo dní. Lépe by podle výpočtů mohlo být až po Vánocích. A to podle odborníků pouze v případě, že se naočkuje dostatek lidí a budou poctivě dodržovat opatření.

Klimatizace, široké uličky i nabíječky. Nová tramvaj za desítky milionů překvapila Ostraváky

Nejmodernější tramvaj v Česku začala v pondělí ve zkušebním provozu vozit cestující v Ostravě. Jedná se o typ Škoda 39T, který má kromě nového interiéru se širšími uličkami i klimatizaci a USB nabíječky. Dvoučlánková tramvaj s délkou přesahující 26 metrů dosud absolvovala 20 tisíc kilometrů bez pasažérů. Aby prošla definitivními testy, musí se osvědčit na stejné vzdálenosti i během reálné přepravy lidí.

Dnes je jiná situace. Slevuje Skopeček ze slibů budoucí vlády ušetřit 80 miliard?

V Česku nadále panuje velmi nepříznivá epidemická situace. Mezi odborníky i politiky se tak čím dál více mluví o dalších restrikcích, které by pomohly zabránit zahlcení nemocničních kapacit. Místopředseda Sněmovny a ekonomický expert ODS Jan Skopeček v duchu těchto skutečností už naznačil, že plán budoucí vládní koalice sestavit nový státní rozpočet na příští rok se schodkem do 300 miliard korun nemusí být reálný.

reklama

Domácí zpravodajství

Dnes je jiná situace. Slevuje Skopeček ze slibů budoucí vlády ušetřit 80 miliard?

V Česku nadále panuje velmi nepříznivá epidemická situace. Mezi odborníky i politiky se tak čím dál více mluví o dalších restrikcích, které by pomohly zabránit zahlcení nemocničních kapacit. Místopředseda Sněmovny a ekonomický expert ODS Jan Skopeček v duchu těchto skutečností už naznačil, že plán budoucí vládní koalice sestavit nový státní rozpočet na příští rok se schodkem do 300 miliard korun nemusí být reálný.

reklama