Příběh, který dává naději: Z klientky se stala Xenie koordinátorkou. Jak Světluška pomáhá?
Xenie vidí jen na jedno oko a dnes díky Světlušce pomáhá ostatním najít cestu. Zdroj: CNN Prima NEWS
Stačilo přihodit do nákupního košíku jmenovku na vánoční dárek. Díky zákazníkům Kauflandu po celé republice se během loňské sbírky podařilo vybrat 20 milionů korun pro Světlušku.
Xenie pracuje jako koordinátorka půjčovny kompenzačních pomůcek projektu Světluška. Sama je slabozraká – vidí pouze na jedno oko, rozezná obrysy, stíny a výrazné barvy. V prostoru se orientuje pomocí bílé hole. „Je to moje prodloužená ruka a slouží mi k orientaci v prostoru. Takže dokážu rozpoznat schody, obrubník, nějakou překážku, jako třeba zaparkované auto, které je tam špatně zaparkované, nebo sloup,“ popisuje Xenie Jenilina, koordinátorka půjčovny kompenzačních pomůcek.
Než zde začala pracovat, byla sama klientkou. „Poprvé se Světluškou jsem se setkala před 15 lety, kdy jsem žádala o kurz práce s počítačem. Tehdy jsem ještě neměla svůj vlastní počítač a vůbec neuměla pracovat s počítačem, a Světluška mi přispěla na počítačový kurz. Potom jsem byla klientkou půjčovny a půjčovala jsem si nějaké pomůcky na vyzkoušení,“ vzpomíná.
20 milionů korun díky zákazníkům
Během loňské vánoční sbírky se podařilo vybrat 20 milionů korun. Zákazníci po celé republice si do nákupního košíku přidávali jmenovky na vánoční dárky – a celá částka z jejich prodeje putovala na pomoc lidem se zrakovým postižením.
Dlouhodobým partnerem projektu je obchodní řetězec Kaufland. „Kaufland se Světluškou spolupracuje již 7 let, kdy pořádáme pro Světlušku vánoční sbírku, jejíž výtěžek jde na pomoc lidem se zrakovým handicapem. Hledali jsme transparentního partnera, abychom měli jistotu, že finance, které díky zákazníkům vybereme, dokážeme transparentně přerozdělit,“ říká Peter Chalupianský, CSR manager Kauflandu.
Za sedm let spolupráce se podařilo vybrat už 122 milionů korun. „Od zákazníků máme pozitivní zpětnou vazbu, protože i malým darem mohou udělat velkou věc. Například nejštědřejší jsou v Teplicích, v Žatci, v Kuřimi, v Opavě nebo například v Třebíči. Chtěl bych velmi poděkovat našim zákazníkům za důvěru,“ dodává Chalupianský.
Pomoc bez škatulek
Projekt financuje nejen kompenzační pomůcky, ale i vzdělávání, osobní asistenci nebo volnočasové aktivity. „Nemáme žádné věkové omezení. Máme žadatele od narozených dětí, které mají nějakou zrakovou vadu, až po seniory ve věku 80–90 let,“ vysvětluje Jiří Váňa, ředitel Nadačního fondu Českého rozhlasu.
Podle něj jsou žádosti velmi různorodé. „Žádosti jsou opravdu velmi různorodé, což nás těší, protože nechceme žadatele tlačit do nějakých škatulek. Když přijde oprávněná žádost na cokoliv, co nemáme běžně popsané v pravidlech, snažíme se vždy dát tomu individuální péči,“ říká Váňa.
Prostředky z vánoční sbírky jsou během roku rozdělovány prostřednictvím speciálního Fondu Kaufland. „Já jsem za tuhle spolupráci hrozně rád, protože přál bych každé neziskovce tak silného a velkorysého partnera. Díky těm prostředkům můžeme podpořit jakoukoliv relevantní žádost, která se k nám dostane,“ dodává.
Pomůcky, které vracejí samostatnost
Půjčovna kompenzačních pomůcek, kde Xenie pracuje, vznikla také díky podpoře zákazníků. Lidé si zde mohou zapůjčit například mluvící mobilní telefon. „Vím, že pětka je vystouplá, tady je takový vystouplý bodík, a pak už si to můžu dopočítat,“ ukazuje Xenie.
K dispozici je i rozpoznávač barev. „Když to přiložím k nějaké látce nebo oblečení, tak mi to řekne barvu. Umí poznat i intenzitu světla. Když člověk nepozná, jestli je rozsvíceno nebo zhasnuto, může použít tuto pomůcku,“ vysvětluje.
Další pomůckou je stolní lupa s hlasovým výstupem nebo braillský řádek. „Text, který mám na obrazovce počítače, můžu přečíst v bodovém písmu tady na tom řádku,“ popisuje Xenie.
Pomůcky se zasílají po celé republice a klienti si je vybírají z online katalogu. „Pokud je pomůcka v dobrém stavu a člověk ví, že ji už nevyužije, může ji nabídnout prostřednictvím naší půjčovny a my ji dokážeme půjčit dál,“ říká Jiří Váňa.
Jak správně nabídnout pomoc
Xenie se na svém blogu věnuje i osvětě. Lidé podle ní často chtějí pomoci, ale nevědí jak. „Když chcete nabídnout pomoc nevidomému člověku na ulici, tak nejlepší je toho člověka oslovit. A pokud nepozná, že mluvíte právě k němu, tak lehce se dotknout ramene nebo předloktí a pak se zeptat, co potřebuje. Ten nevidomý to ví nejlíp,“ říká.
Chyby vznikají i při běžné komunikaci. „Lidé mají tendenci mluvit pomalu a nahlas. A naše kolegyně si z toho dělají legraci, protože říkají: ‚Já akorát nevidím, ale slyším dobře a vnímám taky dobře,‘“ popisuje Jiří Váňa.
Podle něj se lidé zbytečně obávají i běžných výrazů. „Nevidomí mi říkají: Je lepší říct ‚uvidíme se‘, než se zaseknout a přemýšlet, jestli se mě to nedotkne,“ dodává.
Svět, který se propojuje
Světluška pořádá také noční běhy nebo tzv. Kavárnu POTMĚ, kde si lidé mohou vyzkoušet, jaké to je spoléhat se bez zraku na ostatní. „Smyslem Světlušky je propojovat svět vidících a nevidomých,“ uzavírá Jiří Váňa.
Pro Xenii má pomoc velmi konkrétní význam. Do obchodu chodí s doprovodem, který jí pomůže najít správné zboží a přečíst informace na obalech. Díky podpoře a kompenzačním pomůckám ale může být samostatnější – a dnes pomáhá dalším lidem na stejné cestě.
Z bývalé klientky se tak stala žena, která vrací světlo ostatním i díky vaší pomoci.
