Přibývá počet silných zemětřesení? Geologové varují, že to nejničivější teprve přijde
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Zdá se vám, že je zemětřesení více? Podle dat jde o klam.
Více otřesů se odehrálo na pevnině a v zabydlených oblastech.
Zlom San Andreas čelí nejvyššímu napětí za tisíc let.
U Nankaiského příkopu chystají záložní řešení.
Tragické záběry z Venezuely, Kolumbie i Japonska vyvolávají dojem, že se zemská kůra nebývale probudila k životu. Tvrdá seismická data však ukazují zcela jiný obrázek a odhalují zajímavý klam lidské mysli. Skutečné riziko přitom neplyne z vyššího počtu otřesů, ale z procesů, které tiše vrcholí na dvou z nejnebezpečnějších zlomů světa.
Letošní léto rozhodně nebylo chudé na velká a ničivá zemětřesení – naposledy 10. srpna o síle 7,7 stupně na západě Kolumbie, které zabilo minimálně 196 lidí; další ničila Indonésii, Japonsko a zejména Venezuelu (aktuálně přes 6 500 obětí, škody v přepočtu přes 250 miliard korun). Jde o vývoj, nad kterým bychom se měli znepokojovat?
ČTĚTE TAKÉ: Červivá houba je jedlá, barva značí jedovatost. Mykolog vyvrací nebezpečné houbařské mýty
Americká geoložka a specialistka na seismologické jevy Wendy Bohonová řekla magazínu HuffPost, že letošní rok nijak nevybočuje z dlouhodobého průměru: „Možná se zdá, že máme neobvykle vysoký počet zemětřesení, ale statisticky jde o normální rok.“ Podotkla, že každoročně zaznamenáváme 15 až 18 zemětřesení s magnitudou přes 7 stupňů a letos jich zatím bylo 10 – jen se jich několik odehrálo v těsném časovém sledu.
Mohla spolu zemětřesení nějak souviset? Pokud se neodehrávají těsně po sobě, podél stejného zlomu tektonických desek a ve stejné seismické oblasti, dá se říct, že ne, a to ani v případě, jakým byl 24. červen, kdy došlo během jediného dne k zemětřesením v severní Kalifornii, Venezuele a Japonsku. „Zatímco mezi Kalifornií a Venezuelou se dá konstatovat jistá příčinnost, v případě Japonska šlo o čistou náhodu,“ řekl pro New York Times William Barnhart z Geologické služby USA.
Vnímání veřejnosti tak letos výrazně ovlivnila skutečnost, že se zemětřesení odehrála více na pevnině a v hustě obydlených oblastech, nikoli například uprostřed oceánu. „Na Zemi se přibližně jednou za tři až čtyři týdny vyskytne zemětřesení s magnitudou sedm, ale většinu z nich není cítit nebo nezpůsobují žádné škody,“ upřesnila Bohonová.
Obří zemětřesení na obzoru
Přestože letošní rok statisticky nijak nevybočuje z průměru, geologové se shodují, že příchod opravdu silného zemětřesení se v blízké době týká hned dvou hustě zalidněných oblastí, které tak čelí mimořádnému riziku, co se týče ztrát na životech, majetku i infrastruktuře.
Megazemětřesení
Pojmem se označují zemětřesení o magnitudě v okolí 9 stupňů Richterovy stupnice. Nastává v momentě, kdy zaklíněné zemské desky nevydrží narůstající tlak a na úseku dlouhém stovky kilometrů se naráz prudce pohnou. Skok mořského dna vytlačí obrovské množství vody a vyvolává ničivé vlny tsunami. Uvolněná energie je tak gigantická, že dokáže trvale překreslit pobřeží a nepatrně zrychlit či vychýlit rotaci celé planety.
5 příkladů z poslední doby:
Aljaška (1964, 9 stupňů) – Čtyřminutové otřesy zcela zničily města Anchorage a Valdez a trvale proměnily tvar pobřeží.
Indický oceán / Sumatra (2004, 9,1 stupně) – Obří tsunami zasáhla 14 zemí a vyžádala si 230 tisíc životů.
Indonésie (2005, 8,6 stupně) – Následný otřes související s předchozím megazemětřesením v oblasti zpustošil ostrov Nias.
Chile (2010, 8,8 stupně) – Zemětřesení posunulo o více než 3 metry města Concepción a Constitución a o 1,26 ms zkrátilo pozemský den.
Japonsko (2011, 9 stupňů) – Vyvolalo až čtyřicetimetrovou vlnu tsunami devastující pobřeží, včetně jaderné elektrárny Fukušima.
První z nich je v Kalifornii, kde se očekává příchod takzvaného „The Big One“. Nejnovější průzkumy ukazují, že se v jižní části zlomu San Andreas nastřádalo nejvyšší tektonické napětí za posledních tisíc let, což vyvolává obavy ze zemětřesení, které by se mohlo blížit i definici megazemětřesení, tedy toho překračujícího 9 stupňů, jak varovali odborníci třeba v ABC News.
„V USA sledujeme podobné katastrofy ve světě a říkáme si, že jsme na tom jinak a dopadli bychom lépe. Je pravda, že jsme v seismickém projektování a stavebních postupech udělali obrovský pokrok, stále však máme řadu slabých míst, z nichž mnohá přetrvávají ještě z doby před zemětřesením v Northridge v roce 1994 o síle 6,8 stupně,“ upozornil v HuffPost profesor Ahmed Elbanna z Univerzity Jižní Kalifornie.
Čtěte také
Ještě více bijí na poplach v Japonsku, kde je v oblasti seismicky aktivního Nankajského příkopu podle expertů 80procentní šance, že během následujících třiceti let dojde k sérii megazemětřesení. Nedávno tam schválili zákon o zřízení záložního hlavního města v případě, že by se přelidněné Tokio muselo potýkat s katastrofou.
Mezi hlavními favority na obří vládní investice jsou aktuálně Ósaka, Nagoja, Hirošima, Sapporo a Fukuoka. Pro zemi jde zároveň o možnost, jak se zbavit přílišné centralizace, když v Tokiu a jeho aglomeraci žije takřka třetina obyvatel země a působí polovina všech kótovaných japonských firem.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Pozadí kruté smrti Václava Neckáře mladšího. Nemoc zanedbával, o život bojoval několik dní
