Otočka o 180 stupňů? EU řeší další zpřísnění migrace, ve frakci von der Leyenové zavládlo dusno
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
EPP údajně zvažuje další zpřísnění azylové politiky.
Německý politik navrhuje limit 300 tisíc migrantů ročně.
Farský považuje současná pravidla za dostatečná.
Hrozí kvůli migračnímu tématu rozkol v unijní frakci.
Evropská lidová strana (EPP), nejsilnější partaj v Evropském parlamentu, údajně řeší otázku dalšího přitvrzení v azylové politice. Informoval o tom bruselský portál Euractiv či později německý deník Bild. Tlak na předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou vytvářejí zejména Němci a Rakušané. Další přitvrzení však popírá europoslanec z EPP Jan Farský (STAN), který současnou a čerstvě schválenou podobu předpisů považuje za dostatečnou. Podle europoslance z řad Patriotů pro Evropu Jaroslava Bžocha (ANO) naopak jiná cesta než ještě drsnější restrikce není.
Ačkoliv uplynulo jen pár týdnů od schválení nových unijních předpisů pro navracení občanů třetích zemí, kteří v EU jsou nelegálně, už nyní se řeší další zpřísnění. Portál Euractiv uvedl, že pro řadu europoslanců je nynější forma azylové politiky stále málo.
ČTĚTE TAKÉ: Putin se bojí o život, napsal Zelenskyj. Chce pokračovat v útocích na Moskvu a Petrohrad
Na šéfku Evropské komise von der Leyenovou tlačí zejména frakční kolegové z Německa a Rakouska, uvádí německý deník Bild. „Potřebujeme redukovat množství (příchozích) uprchlíků kvótami. Osobně si myslím, že maximum 300 tisíc lidí za rok pro celou Evropskou unii je číslo, které je proveditelné,“ uvedl pro Bild poslanec Detlef Seif z vládní CDU/CSU, který se ve frakci stará o azylovou a migrační politiku.
Čtěte také
Ten rovněž varuje, že se nesmí opakovat scénář migrační krize před zhruba dekádou, kdy byla v Německu u moci dlouholetá kancléřka Angela Merkelová. Stojí za zmínění, že součástí jejího kabinetu tehdy byla i právě von der Leyenová coby ministryně obrany.
Motivací německé CDU/CSU a hlavně jejího šéfa, současného kancléře Friedricha Merze, je podle Euractivu hlavně snaha zvrátit voličské preference před regionálními volbami v září, protože opoziční Alternativa pro Německo (AfD), která postavila svoji politiku zejména na protiimigrační rétorice, vytrvale posiluje.
Část europoslanců EPP chce podle obou zmíněných zpravodajských portálů hlavně zrušit status doplňující ochrany pro jedince, kteří nejsou označováni jako uprchlíci, ale v jejich domovině jim kvůli nepokojům či válce hrozí újma na zdraví. Snahou je zrušení této ochrany tak, aby mohli být jedinci „po skončení občanské války v zemi jejich původu ihned navráceni“.
Farský popírá další zpřísnění, podle Bžocha není jiné cesty
Podle europoslance Jana Farského (STAN) se však na platformě EPP už žádné další zpřísnění neřeší. „Migrační pakt a návratová politika ještě nejsou ani praxí naplněny. Jejich přísnost byla už pro mnohé v EPP na hraně podpory. Mně se jeví jako dostatečné,“ řekl CNN Prima NEWS Farský.
Čtěte také
Pro schválení posledních předpisů hlasovalo v půlce června hned 418 europoslanců z 666 přítomných. K EPP se při hlasování připojili třeba i Patrioti. Žádné nové spojenectví se však podle Farského nekoná. „Chápu, že to bylo první velké hlasování, kdy se Patrioti přidali k EPP a mohli tak prohlásit, že něco v Europarlamentu konečně prosadili, tak mají chuť v této oblasti pokračovat. Navíc cítí, že boj proti migrantům jim přináší body, tak téma chtějí dále živit,“ dodal místopředseda hnutí STAN.
Do řad Patriotů patří i europoslanci vládního hnutí ANO. „Zpřísnění celého procesu je jedinou cestou, jak vrátit bezpečí do měst, která se dnes potýkají s vlnami násilností a trestné činnosti páchané nejen nelegálními migranty, ale i azylanty,“ řekl CNN Prima NEWS Jaroslav Bžoch (ANO).
Zástupce hnutí ANO poznamenal, že s kriminalitou migrantů se bojuje „nejen v Německu, kde se migrační politika mění a reaguje na stav, který je neudržitelný“. Dodal, že i když u žádných jednání s kolegy z frakce EPP nesedí, tak další zpřísnění by bylo přesně něco, co jeho Patrioti podporují.
PODÍVEJTE SE: Le Penová nesmí 45 měsíců do veřejné funkce, rozhodl soud. Rok bude sledována náramkem
Věnuje se převážně zahraniční politické scéně, konkrétně USA a válce na Ukrajině. Nenechává ho chladným ani domácí politika, akcentuje témata spojená s naším resortem zahraničí. Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS. (Tomas.Kacmar@iprima.cz)
