Proč mají červenec a srpen shodně 31 dnů? Mohou za to dva egocentrici ze starého Říma
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Proč mají červenec a srpen shodně 31 dnů?
Caesar pojmenoval pátý měsíc po sobě.
Senát přidal srpnu den kvůli prestiži Augusta.
Únor přišel o den ve prospěch letních měsíců.
Napadlo vás někdy, proč mají prázdninové měsíce červenec a srpen shodně 31 dnů? Nejde o náhodu ani o snahu prodloužit si léto, i když ne tak docela. Za podivnou arytmií v kalendáři stojí v prvé řadě osobní ambice dvou mocných mužů starého Říma – válečníka, spisovatele a diktátora Gaia Julia Caesara a jeho prasynovce, prvního římského císaře Augusta.
Až do nástupu císařství se rok ve starém Římě dělil na 12 měsíců a začínal v březnu. Měsíce se nejčastěji číslovaly, z čehož pocházejí třeba názvy listopadu – mensis November, tedy devátý měsíc – nebo prosince (mensis December, desátý měsíc). Druhou možností bylo pojmenování podle bohů, což potkalo třeba březen nazvaný podle boha války Marta (latinsky mensis Martius).
ČTĚTE TAKÉ: Odysseus byl víc člověk než hrdina. Do války proti Tróji nechtěl, nakonec ji Řekům vyhrál.
O tom, že by se mohly měsíce jmenovat podle lidí, přesněji řečeno podle význačných představitelů římské republiky a později římského císařství, nikdo neuvažoval. Tedy až do nástupu Gaia Julia Caesara k moci.
Pátý měsíc bude můj
Caesar (žil v letech 100–44 př. n. l.) využil pravomocí, které mu dávala funkce nejvyššího kněze (pontifex maximus), a v roce 46 př. n. l. s platností od následujícího roku zavedl kalendář, který se po něm nazývá juliánský. Měl 365,25 dne a každý čtvrtý rok byl stejně jako dnes přestupný. Měsíce s 30 a 31 dny se střídaly, jen únor měl dnů 29.
Čtěte také
A když už byl v tom, nechal Caesar jeden z měsíců pojmenovat po sobě. Šlo o dosavadní pátý měsíc (mensis Quintilis) starého římského kalendáře, který se nově jmenoval mensis Julius, tedy Juliův měsíc, pro nás červenec. V Caesarově kalendáři na něj vyšlo 31 dnů.
Jak si prodloužit léto
Krátce poté byl 15. března roku 44 př. n. l. Caesar zavražděn a na scéně se objevil jeho prasynovec Gaius Iulius Caesar Octavianus, známý jako Oktavián. Historie si ho ale pamatuje spíše jako prvního římského císaře Augusta (27 př. n. l. – 14 n. l.).
Na jeho počest římský senát rozhodl přejmenovat tehdejší mensis Sextilis (tedy šestý měsíc, dnes srpen) na mensis Augustus. A aby nebyl se svými 30 dny oproti Caesarovu červenci nedůstojně kratší, přidělili mu senátoři den navíc. Kde ho vzali? Jednoduše – zkrátili únor. Je přece mnohem lepší mít delší léto než zimu…
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Záběry meteotsunami v Chorvatsku: Udeřilo „letní monstrum“. Turisté v panice utíkali.
