V poslední době se rozmáhají případy, kdy lidé ze své kapsy platí za zákroky hrazené zdravotními pojišťovnami, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Podle něj tím například obcházejí čekací dobu.
Lékaři stále častěji vybírají od pacientů peníze za zákroky, které běžně hradí pojišťovny. Mnohdy jde o tisíce korun. „Není to výjimečné, v poslední době se to nepochybně rozmáhá,“ sdělil Prymula v pořadu Nový den.
Podle něj to souvisí s čekacími dobami. „Nejde o to, že by péče nebyla dostupná. Ta je dostupná naprosto excelentně. Bohužel jsou ale na některé zákroky delší čekací doby,“ popsal Prymula a dodal, že například není možné uvolnit dostatek prostředků tak, aby všichni rychle absolvovali operaci kyčelního kloubu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Záškrt je zpět, lékaři mají první letošní případ. Loni se v Česku objevil po 27 letech
„Fronty pak vedou k tomu, že se hledají cesty, jak to obcházet,“ sdělil epidemiolog. Za určitých okolností by podle něj takový systém mohl fungovat. „Dovedu si to představit, pokud operativa probíhá mimo standardní pracovní dobu a nejsou narušovány čekací doby,“ řekl Prymula s tím, že taková možnost by ale měla být oficiální.
Zvýšený počet případů hrazení zákroků placených pojišťovnou se vyskytuje například u zubařů. „Stomatologická péče se trochu vymkla z kontroly státu. Dostala se do stavu, kdy je financována přímo,“ řekl Prymula. Velký problém podle něj tkví v tom, že mnoho stomatologů nechce se zdravotními pojišťovnami podepsat smlouvu. „Úhrady jsou pro ně tak nízké, že když mají své privátní pacienty, zaplatí se jim to mnohonásobně,“ podotkl.
Pozdější odchod do důchodu může být nebezpečný
Ministerstvo práce a sociálních věcí ve své pracovní variantě důchodové reformy počítá s odchodem do důchodu i v 68 letech. „Nepatříme mezi státy s nejdelší střední délkou života. Pokud budeme odcházet do důchodu v 68 letech, je to výrazně později než v některých zemích s podstatně delší délkou života,“ komentoval to Prymula.
Připomněl, že kvůli důchodové reformě nyní probíhají demonstrace například ve Francii. „A to se oni mají posunout na naše původní hodnoty, od kterých my chceme jít dál,“ zdůraznil. Podle něj je velmi diskutabilní, jakou výkonnost budou mít starší lidé v pracovním procesu. „Jsou profese, které vyžadují větší míru pozornosti a v tomto věku to může být i nebezpečné,“ varoval Prymula.