V Olomouckém kraji se podle Státního zdravotního ústavu objevil první letošní případ záškrtu. (Ilustrační foto) Zdroj: Getty Images
Laboratoř Státního zdravotního ústavu (SZÚ) potvrdila v Olomouckém kraji první letošní případ záškrtu. Kromě loňského roku, kdy se v Česku objevilo pět případů, se nemoc v tuzemsku nevyskytovala od roku 1995. Očkování proti záškrtu je v Česku povinné, podává se dětem v kombinované hexavakcíně a dalším přeočkování. Odborníci upozorňují, že ochrana není celoživotní. Návratu epidemie v Česku brání kolektivní imunita dosažená proočkovaností populace.
„U pacienta z Olomouckého kraje se jedná o kožní formu infekce způsobenou bakterií Corynebacterium ulcerans, kterou mohou přenášet i zvířata,“ vysvětlila vedoucí Národní referenční laboratoře SZÚ pro pertusi a difterii Jana Zavadilová. Šlo o staršího člověka s oslabenou imunitou, který měl na noze nehojící se ránu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Další epidemie může být za rohem, varuje Červený kříž. Jak se poučit z covidu?
Laboratoř vzorek přijala 20. ledna. „Výsledky byly nahlášeny na příslušnou krajskou hygienickou stanici podle místa bydliště pacienta,“ dodala Zavadilová. Hygienická stanice prověřila i kontakty pacienta pro možné riziko další nákazy.
Podrobnější data o zdravotním stavu pacienta SZÚ nemá. Již dříve ale uvedl, že 48 hodin od nasazení antibiotik nemocný není dále infekční.
Vláda nedělá vše dobře. Babiš ale během covidu jen přiživoval chaos, řekl Pavel
Jako první svým hlasem ve druhém kole voleb podpořili prezidentské kandidáty lidé v izolaci kvůli koronaviru. Až do středeční 17. hodiny mohou volební lístek vhodit do urny na drive-in stanovištích. Do volebních místností pak většina Čechů zamíří v pátek 27. a v sobotu 28. ledna. Petr Pavel a Andrej Babiš od středečních 20:15 debatují v Superduelu na CNN Prima NEWS. Pavel vyčetl expremiérovi chaos v době koronaviru, Babiš se naopak hájil kvůli svým výrokům o Polsku.
Záškrt je při včasném zachycení dobře léčitelný antibiotiky. Nejčastěji začíná horečkou, slabostí a bolením v krku, časem se pak na sliznici objevují běložlutá napadená místa, takzvané pablány. Hrtanová forma záškrtu bývala dříve obávaným onemocněním u kojenců a malých dětí, které mohlo končit až zadušením. Pokud není nemocný včas léčen, toxin se dostává do krve a poškozuje buňky srdce, ledvin a také některá nervová vlákna. Nosní forma infekce je mírnější. Existuje i kožní forma.
Přeočkovat by se měli i dospělí
V Česku se děti očkují hexavakcínou, která je zároveň proti černému kašli, žloutence B, tetanu, bakterii Heamophillus influenzae typu B a dětské obrně, po devátém týdnu života novorozence dvěma dávkami s dvouměsíčním intervalem a další dávkou mezi jedenáctým a třináctým měsícem života.
Proti záškrtu jsou pak znovu očkované v kombinaci s vakcínou proti tetanu a černému kašli v pěti až šesti letech a znovu v deseti až 11 letech. Čeští odborníci navrhli v souladu s mezinárodními doporučeními nepovinné přeočkování, a to na jaře loňského roku.
„V návrhu se doporučuje přeočkování proti záškrtu minimálně ve věku 25 let a 40 let, případně jako součást pravidelného přeočkování proti tetanu,“ uvedla ředitelka SZÚ Barbora Macková. Proti tetanu by se lidé měli nechat přeočkovat každých deset let. Lékaři ale upozorňují, že velká část populace má toto očkování expirované a musí vakcínu dostat znovu při vážnějším úrazu, kdy může k nákaze dojít.
