Chcete darovat krev? Lékaři vás přivítají s nadšením, dárců ubývá. Jak a kdo se může zapojit?

Lidská krev hraje v medicíně nezastupitelnou roli, nelze ji uměle vyrobit. Tato vzácná tekutina pomáhá při těžkých úrazech, nejrůznějších operacích i při léčbě otrav. Celoživotně jsou na ni odkázáni pacienti s umělou ledvinou nebo zhoubným krevním onemocněním. Z krve se také vyrábí léky - například pro nemocné s poruchami obranyschopnosti či srážlivosti. Z tohoto pohledu jsou kvůli záchraně životů pacientů léčených v českých nemocnicích velmi důležití dobrovolní (bezpříspěvkoví) dárci krve. Ti docházejí více či méně pravidelně na transfúzní oddělení, která jsou součástí nemocnic ve většině okresních měst.

„V České republice je dárcovství ve zdravotnických zařízeních bezpříspěvkové právě proto, aby transfuzní přípravky byly bezpečné a darované dárci, kterým jde o záchranu lidských životů a ne o osobní prospěch,“ říká lékařka a předsedkyně Společnosti transfuzního lékařství Dana Galuzsková. Krev darovaná v nemocničních transfúzních zařízeních pomáhá podle Českého červeného kříže výhradně konkrétním pacientům zdravotnických zařízení u nás a nelze ji ničím nahradit ani zajistit dovozem. Zatímco krevní plazma odebraná v plazmaferetických centrech slouží jako farmaceutická surovina vyvážená za hranice.

Stále méně dárců

Počet bezpříspěvkových dárců krve ale v současné době klesá. Jen od roku 2007 se snížil z přibližně 300 tisíc o zhruba 50 tisíc. „V roce 2016 darovalo krev nebo její složky v nemocničních transfuzních zařízeních kolem 250 tisíc dárců. Stávající počet dárců je dostatečný pouze k tomu, abychom pokryli potřeby pacientů, avšak chybí rezerva dárců pro případ mimořádného výdeje krve, například v případě chřipkové epidemie,“ upozorňuje Dana Galuszková. Podle ní je při postupně klesajícím počtu dobrovolných dárců krve zároveň nejistá budoucnost dostatečných zásob krve v nemocnicích. Naším cílem je zastavit pokles dárců krve v nemocnicích a co nejrychleji se vrátit k počtu alespoň 300 tisíc darujících dárců ročně.“

Český červený kříž navíc ve své tiskové zprávě uvádí, že ani počet 300 tisíc dárců krve nebyl optimální. Pro zemi velikosti České republiky by měl podle doporučení Světové zdravotnické organizace činit minimálně 400 tisíc. „Za závažné pokládáme především fakt, že setrvale klesá počet nových dárců krve, navíc demografický vývoj naopak směřuje k nárůstů počtu starších osob, tedy potenciálních příjemců krve a dalších transfúzních přípravků,“ upozorňuje organizace.

Strach, neinformovanost i nesouhlas v práci

A jaké mohou být důvody, že se hlásí stále méně (ideálně mladých) lidí? „Jednak se o dárcovství málo ví, lidé se jej zcela neopodstatněně bojí, jednak si mohou myslet, že nejsou vhodní dárci,“ domnívá se Galuzsková. A dodává: „Jistě celá řada chorob vylučuje z dárcovství - chronické nemoci či malignity. Ale třeba v případě lehčí alergie, například pylové, která vyžaduje jen několikatýdenní či nekolikaměsíční léčbu, mohou po zbytek roku bez potíží darovat.“ Stejně se podle lékařky stále traduje vyloučení dárcovství po prodělané infekční mononukleóze, borelióze či toxoplasmóze, a lidé předpokládají, že se jedná o vyloučení trvalé. Není to tak. Naopak trvale vylučuje z dárcovství například prodělané nádorové onemocnění či cukrovka. (Podrobně o zdravotních překážkách v dárcovství dále v článku.)

I přes zvyšující se počet nádorových či jiných vážných nemocí v populaci je podle lékařky ale stále dost lidí, kteří krev darovat mohou. „Není pravděpodobné, že česká populace by byla civilizačními chorobami více postižena než ostatní země. Nedostatek dárců jde ruku v ruce spíše s malou informovaností lidí a často i s nedostatečnou představou, že svým darem mohou zachránit lidský život,“ upozorňuje Galuzsková.

Dalším důvodem ubývání dárců je prý i postoj některých zaměstnavatelů. Těm prý velmi vadí dvě výhody, které dárcům garantuje zákon. „Je to nárok na 24hodinové volno počínající cestou k odběru a možnost odpočtu daně - za každý odběr lze provést odečet 3 000 korun z daňového základu,“ říká doktorka.

Přijdete třeba jen párkrát, měli byste být ale „na příjmu“

Pokud byste chtěli darovat krev, důležité pro rozhodování je samozřejmě vaše vlastní zdraví a také věk. Případně dostupnost transfuzní stanice. Je-li vám mezi 18 – 60 lety (hranice 60 let platí pro prvodárce, stávající dárci mohou darovat až do věku 65 let), máte stálou adresu v ČR, platné zdravotní pojištění, vážíte více než 50 kilogramů a váš zdravotní stav odpovídá kritériím pro dárcovství (viz níže), stačí přijít na vámi vybranou transfuzní stanici (jsou prakticky v každém okresním městě). Případně si můžete nejdříve zavolat či napsat e-mail a zeptat se, zda a kdy můžete přijít, a také, jestli je předpoklad, že můžete krev s vaší anamnézou darovat.

Při prvním vyšetření se provede kontrolní krevní obraz a také se zkontroluje vaše moč. Lékař provede vyšetření včetně měření tlaku. Vyplníte také Dotazník dárce krve. Na základě zhodnocení dotazníku a výsledků vyšetření pak lékař rozhoduje o možnosti darování. Nezapomeňte vzít s sebou také doklad totožnosti s fotografií a kartičku vaší zdravotní pojišťovny. K vašemu ošetřujícímu lékaři není nutné ve většině případů předem chodit. „Řada lidí si myslí, že před prvním odběrem musí probíhat nějaká rozsáhlá vyšetření u praktického lékaře. Zprávu od praktického lékaře či specialisty vyžadujeme jen v případě, že dárce v minulosti prodělal závažné onemocnění a kdy by odběr nemusel dobře tolerovat. U člověka, který se rozhodne být dárcem a nikdy nebyl vážněji nemocen, není žádná zpráva nutná,“ vysvětluje MUDr. Galuzsková.

Večer a ráno před odběrem nejezte tučná jídla, nepijte alkohol. Vhodnou snídaní je rohlík s džemem či medem a ovoce. Před odběrem byste měli dostatečně pít - minimálně půl litru tekutin (voda, džus, minerálka).

Samotný odběr trvá maximálně 12 minut. Po odběru máte možnost občerstvení.

Následné odběry, a to buď plné krve, případně pouze plazmy či krevních destiček, se provádí na objednání podle potřeby daného zdravotnického zařízení. Krev i její složky mají jen určitou trvanlivost (u takazvané plné krve jde o 35 dní, u koncentrátu krevních destiček jen maximálně 5 dní). Pokud by během této doby nebyla použita, musí se zlikvidovat. „Aby byly transfúzní přípravky efektivně využity, je třeba odběry plánovat - potřeba dárců se tedy v průběhu roku mění a záleží samozřejmě i na krevní skupině dárce (případně dalších charakteristikách jeho krve). Navíc není ideální plně využívat maximálních počtů odběrů, které u jednoho dárce v roce předpisy stanoví. Není proto účelné, aby dárci chodili k dalšímu odběru sami, dle vlastního uvážení, aniž by si na transfúzním oddělení ověřili, že právě jejich skupina je momentálně žádána či pokud by nebyli pozváni. Je tedy přirozené, že některý dárce je zván i několikrát v roce, jiný třeba jen jednou za dva roky a podobně,“ upozorňuje Český červený kříž na svém webu.

Ženy mohou podle současných pravidel darovat plnou krev nejvýše 4krát do roka, muži 5krát. Nejkratší interval mezi odběry musí přitom být osm týdnů. Jeden odběr plné krve činí 450 ml.

Zdravotní pojišťovny také nabízí různé benefity pro bezpříspěvkové dárce – od příspěvků na rehabilitaci po vitamínové preparáty.

Omezení pro darování krve

Jak už bylo uvedeno, darovat krev nemůže každý. Existují desítky omezení, která to znemožní - buď dočasně, nebo trvale. Podle informací České transfúzní společnosti nemohou krev darovat lidé, kteří v minulosti prodělali infekční žloutenku, zejména typu B nebo C, syfilis, tuberkulózu, břišní tyfus a některé tropické choroby. Krev nemohou darovat ani pacienti s nádorovým onemocněním.

Trvale vyřazeni jsou dále lidé s cukrovkou, těžkými formami alergie, autoimunitním onemocněním, lidé trpící epilepsií, hemofilici a osoby, které byli v minulosti léčeni hormony hypofýzy (podvěsku mozkového) - například růstovým hormonem. S tím souvisí i fakt, že krev nesmí darovat ani lidé, kteří v letech 1980 - 1996 pobývali dlouhodobě (více než 6 měsíců) ve Velké Británii či Francii. Je v takovém případě možné riziko Creuzfeldt-Jakobovy choroby (BSE). Také v případě výskytu této nemoci v rodině nesmí být krev darována.

Z dárcovství jsou také vyloučeny lidé ze skupin se zvýšeným rizikovým chováním, zejména vzhledem k nákaze HIV, jako jsou lidé provozující prostituci, závislí na drogách a alkoholu, ale také muži, kteří provozují vzájemný pohlavní styk.

Po ostatních vážnějších infekčních chorobách jsou zájemci z dárcovství vyřazeni pouze dočasně (1 - 2 roky po uzdravení). Jedná se například o infekční žloutenku typu A, infekční mononukleózu, brucelózu, boreliózu, kapavku a podobně.

Při neinfekčních chorobách různých orgánů (srdce, plíce, trávicí trakt, ledviny, játra a podobně) jsou dárci zpravidla vyřazování dočasně nebo trvale podle závažnosti jejich onemocnění.

Po chirurgických výkonech, endoskopických vyšetřeních či transfúzi je možné darovat krev podle závažnosti zpravidla po šesti měsících.

Po průjmových onemocněních či přisátí klíštěte či braní antibiotik je třeba počkat dva týdny až jeden měsíc, než lze jít na odběr. Po lehčí infekci, jako je rýma nebo opar, je vhodné počkat alespoň dva týdny.

Těhotné a kojící ženy také musí dočasně přerušit dárcovství. Na odběry nesmí ani ženy během menstruace.

Naopak některé nemoci, pokud jsou dobře léčeny, darování krve podle lékařů nebrání. Jedná se například o vysoký krevní tlak, zvýšený cholesterol, nedostatečnou funkci štítné žlázy, lehčí alergické onemocnění jako je třeba senná rýma a podobně.

Ivana Kropáčková