radikální islám

Nedělní útok na kostely, synagogy a policii v ruském Dagestánu si vyžádal 20 obětí, uvedlo v pondělí podle agentury TASS ruské ministerstvo zdravotnictví. Vyšetřovací výbor dosud uváděl 15 mrtvých policistů a čtyři civilisty. Po smrti je také pět útočníků. Úřady v úterý rovněž informovaly, že po Derbentu byla protiteroristická operace ukončena také v Machačkale.

Afgánec Sulaiman Ataee, který minulý pátek v Mannheimu pobodal protiislámského aktivistu a následně i policistu, který v důsledku bodných zranění zemřel, je podle nejnovějších zjištění radikálním islamistou. Ministr vnitra Bádenska-Württemberska Thomas Strobl upozornil, že útočník ovšem nepatří k žádné teroristické skupině, píše web SWR Aktuell. Individuální útočníci podle ministra představují mnohem větší hrozbou než skupiny. Zatímco se německé město vzpamatovává z děsivého útoku, v úterý tam došlo k dalšímu krvavému napadení, při němž byl zraněn Heinrich Koch, kandidát Alternativy pro Německo (AfD).

Pod rouškou podpory Pásma Gazy se islamisté mobilizují a chystají na válku proti Západu, tvrdí to expert na islamismus Eran Lahav z instituce Defense and Security Forum. Podle deníku Bild varuje před podceňováním současných propalestinských pochodů. Odstrašujícím příkladem je nejen pochod v německém Essenu, kde radikálové požadovali vyhlášení chalífátu a mávali vlajkami připomínajícími organizaci Islámský stát a Tálibán.

Turecká armáda provedla v neděli letecké údery na kurdské ozbrojence v severním Iráku. Šlo o reakci na sebevražedné útoky v blízkosti tureckého parlamentu v Ankaře. Při nich se nejdříve odpálil jeden útočník, zatímco druhý zemřel při přestřelce s policií. Dva policisté utrpěli během zásahu lehká zranění. O události informovalo turecké ministerstvo vnitra. Čin atentátníků odsoudil mimo jiné i český ministr zahraničí Jan Lipavský.

Odborníci se obávají, že na Blízkém východě se zvyšuje riziko obnovy takzvaného Islámského státu. Tisíce příznivců radikální organizace totiž zůstávají ve věznicích v Sýrii. Pokud je Islámský stát osvobodí, bude to podle expertů znamenat katastrofu pro celý Západ.

Sobotní výbuchy dvou bomb v automobilech poblíž ministerstva školství v somálském Mogadišu zabily nejméně 100 lidí. Uvedl to v neděli podle agentury Reuters somálský prezident Hassan Sheikh Mohamud. Dodal, že zhruba 300 lidí utrpělo zranění.

Těžce ozbrojení bojovníci Tálibánu opět vyrazili na šlapadla. Členové afghánského radikálního hnutí, které se vloni zmocnilo nadvlády nad zemí, si vyjížďku po oblíbeném jezeře užili po boku místních turistů a s útočnými puškami v ruce. K překvapení mnohých pozorovatelů se na člunech objevilo i pár žen v hidžábech. Po návratu Tálibánu k moci se Afghánistán propadl do hluboké ekonomické i humanitární krize.

Tálibánské úřady vyzvaly afghánské televize, aby přestaly vysílat seriály, kde vystupují ženy. Novinářky na obrazovkách mají nosit islámský závoj. Příslušné nařízení, označované za „náboženskou směrnici“, podle agentury AFP vydalo v neděli tálibánské ministerstvo pro podporu ctnosti a prevenci neřesti. Je to podle AFP poprvé, co se tato státní instituce snaží regulovat televizi od doby, kdy se radikální hnutí Tálibán vrátilo v polovině srpna k moci.

Obětí vládnoucích radikálů se v Afghánistánu měla stát nadějná volejbalistka Mahjabin Hakimiová. Její vražda přitom vyplynula na povrch až po několika týdnech. Tálibán jí podle informací bývalého trenéra sťal hlavu, ovšem rodina tvrdí něco jiného. Poté, co v srpnu převzalo vládu v zemi radikální hnutí, se kompletně změnil život mnoha obyvatelům. Mezi nejohroženější skupinu patří právě veřejně aktivní ženy – političky nebo sportovkyně.

Mluvčí radikálního islamistického hnutí Tálibán Zabíhulláh Mudžáhid vyzval afghánské ženy, aby raději zůstaly doma, protože tálibové nebyli vycvičeni, aby je respektovali. Ty, které nemohou docházet do zaměstnání, dostanou prý i tak svou výplatu, napsal list The New York Times (NYT) s odvoláním na Mudžáhida.

Vysoce postavená komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová řekla, že dostala věrohodné zprávy o porušování lidských práv radikálním islamistickým hnutím Tálibán v Afghánistánu. A to včetně mimosoudních poprav civilistů a omezování práv žen a protestů namířených proti vládě Tálibánu.

Nedaleko letiště v Kábulu stojí hotel Baron, který se v posledních dnech stal útočištěm Afghánců hledajících azyl ve Velké Británii. Co se odehrává před jeho vstupem, si jen málokdo dokáže představit. Mnohé matky v zoufalství přehazují vlastní děti přes ostnaté dráty a prosí britské vojáky, aby je odvezli do bezpečí.