Obětí vládnoucích radikálů se v Afghánistánu měla stát nadějná volejbalistka Mahjabin Hakimiová. Její vražda přitom vyplynula na povrch až po několika týdnech. Tálibán jí podle informací bývalého trenéra sťal hlavu, ovšem rodina tvrdí něco jiného. Poté, co v srpnu převzalo vládu v zemi radikální hnutí, se kompletně změnil život mnoha obyvatelům. Mezi nejohroženější skupinu patří právě veřejně aktivní ženy – političky nebo sportovkyně.
Desítky sportovkyň uprchly z Afghánistánu ve strachu o své životy. Důvodem byla vláda Tálibánu, který se koncem srpna vrátil k moci. Mezi tyto emigrantky se volejbalistka s reprezentačními zkušenostmi Mahjabin Hakimiová nestihla zařadit.
V rozhovoru pro Persian Independent jeden z trenérů Hakimiové, jenž chtěl zůstat v anonymitě, řekl, že byla brutálně zabita na začátku října. Vraždu ale drželi v tajnosti. Rodině sportovkyně totiž radikálové vyhrožovali. „Všechny hráčky volejbalového týmu a všechny sportovkyně jsou ve špatné situaci, ocitají se v zoufalství a strachu,“ řekl kouč, který vedl Hakimiovou v městském kábulském týmu.
Mahjabin Hakimi, who used to be a part of the Afghan women's youth national volleyball team, has been beheaded by the Taliban in Kabul.
— . (@aryabhattt) October 20, 2021
The killing was done in early October, and that the issue remained hidden cz her family was threatened not to talk to anyone about it. 1/n pic.twitter.com/OXojIjaVzU
Mezinárodní volejbalová federace (FIVB) uvedla, že o zabití afgánské sportovkyně ví a naléhavě řeší objasnění celé situace.
Mezi ty šťastnější, kterým se podařilo z Afghánistánu uprchnout včas, patří kolegyně Hakimiové – reprezentantka Zahra Fayaziová. Z Velké Británie prostřednictvím BBC vzkázala: „Naše hráčky musely utíkat a žít na jiných místech. Dokonce radši spálily své sportovní vybavení, aby chránily sebe i své rodiny. Nechtěly si nechat nic, co by je se sportem spojovalo. Jsou vyděšené.“
Zpráva obletěla o úmrtí Hakimiové obletěla svět. Indický server Alt News, který se zaměřuje na vyvracení falešných zpráv, ale přinesl svědectví její rodiny, že zemřela už 6. srpna. Nebylo to rukou příslušníků Tálibánu, i když přesné okolnosti jejího úmrtí nebyly zveřejněny. Jako důkaz jeden z příbuzných poskytl fotografii jejího náhrobku se srpnovým dnem úmrtí.
Přísná pravidla nastolená Tálibánem nedovolují ženám sportovat, vzdělávat se a dokonce ani pracovat. Ty, které se nařízením vzepřou, riskují mučení a smrt. Dochází k paradoxům, kdy i členové rodin sportovkyň „hříšnice“ nahlašují, protože buď s hnutím sympatizují, nebo se jednoduše bojí o své bezpečí.