Rakouská nezaměstnanost v březnu rekordně vzrostla
Rakouskou vládu pod vedením Sebastiana Kurze čeká těžký úkol při boji proti nezaměstnanosti.
Pandemie koronaviru drtí trh práce u našich jižních sousedů. Počet lidí bez práce v Rakousku ke konci března vzrostl meziročně o dvě třetiny. Je tak nejvyšší od roku 1946. Nejvíce postižený je byznys v cestovním ruchu, z regionů Tyrolsko a Salcbursko.
V Rakousku bylo ke konci března bez práce přibližně půl milionu lidí. Meziročně se jejich počet zvýšil téměř o 200 tisíc, a míra nezaměstnanosti tím vzrostla na více než dvanáct procent. Informaci s odkazem na Rakouský úřad práce (AMS) přinesl portál rakouské veřejnoprávní televize ORF. Nejvíce postižené jsou trhy práce v Tyrolsku a Salcbursku, spolkových zemích, které jsou tradičně závislé na turistickém ruchu. V obou se totiž počty nezaměstnaných oproti loňskému březnu více než zdvojnásobily.
Z hlediska jednotlivých sektorů jsou nejvíce postižena odvětví související s cestovním ruchem. V ubytovacích a stravovacích službách je nárůst nezaměstnaných vůbec nejvyšší, a to o 145 procent. Druhým nejvíce postiženým sektorem je stavebnictví, kde se počet lidí bez práce zvýšil o 95 procent. Následují doprava a skladování (+ 84 procent), obchod, zpracovatelský průmysl a zprostředkování práce (+ 34 procent). Nejméně pak krize dopadla na sektor zdravotní a sociální péče, kde se počet nezaměstnaných zvýšil „jen“ o necelou čtvrtinu.
V létě snad bude líp
„Extrémní nárůst nezaměstnanosti je obrovskou výzvou nejen pro lidi, kteří přišli o práci, a jejich rodiny, ale také jde o nebývalý zátěžový test pro úřady práce a jejich zaměstnance,“ uvedl pro ORF Johannes Kopf, šéf AMS. Rakousko zaznamenalo kvůli koronavirové pandemii první nárůst nezaměstnanosti od počátku roku 2017.
Podle Kopfa jej sice může zpomalit takzvaný kurzarbeit, ale ani ten ho zcela nezastaví. Týká se to především krátkodobých pracovních kontraktů, které jsou obvyklé právě v cestovním ruchu nebo stavebnictví. Jde totiž o typická sezónní odvětví, kde je pracovní síla najímána jen na několik měsíců v roce. „Rozhodujícím faktorem je doba, po níž budou platit opatření, která mají bránit šíření koronaviru,“ uvedl dále Johannes Kopf.
Helmut Mahringer, ekonom Rakouského institutu pro ekonomický výzkum (WIFO), připouští, že rekordní zvýšení počtu lidí bez práce představuje jen dočasný stav. „Zaměstnanost se v relativně krátké době může opět vrátit do normálu,“ uvedl Mahringer. Jeho institut předpokládá, že přísná opatření by se mohla začít uvolňovat od počátku května a během léta už by země podle tohoto scénáře fungovala jako před krizí. Pro celý letošní rok WIFO očekává snížení rakouského hrubého domácího produktu o 2,5 procenta a nezaměstnanost by se na konci roku 2020 mohla stabilizovat na úrovni kolem 8,4 procenta.
Petr Musil byl ekonomický redaktor CNN Prima NEWS a vysokoškolský učitel, v současné době působí jako člen Národní rozpočtové rady.
