Rakovina už není rozsudek. Protonová terapie a nové léky dávají naději. Jak se dostat včas k léčbě?
Rakovina (ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
Rakovina je stále jednou z nejčastějších příčin úmrtí, zároveň ale platí, že medicína v jejím léčení udělala obrovský krok vpřed. U příležitosti Světového dne boje proti rakovině připomínají lékaři význam prevence, včasného záchytu i moderních metod léčby, mezi které patří například protonová terapie. O tom, proč dnes rakovina už nemusí znamenat konec života, mluvil primář a ředitel zdravotního úseku Protonového centra v Praze Jiří Kubeš.
Světový den boje proti rakovině, který připadá na 4. února, má za cíl zvýšit povědomí o nádorových onemocněních a podpořit jejich prevenci, včasný záchyt i léčbu. Počet onkologických pacientů dlouhodobě roste napříč všemi věkovými skupinami, u mladších lidí navíc bývá průběh nemoci často agresivnější.
„Jedná se o velmi časté onemocnění, které potkává téměř 40 procent našich obyvatel, a to se může projevovat velice plíživě a nenápadně,“ upozorňuje Jiří Kubeš, primář a ředitel zdravotního úseku Protonového centra, Proton Therapy Center Czech.
Prevence je zásadní. Nádor dlouho nebolí
Právě nenápadnost prvních příznaků je jedním z hlavních důvodů, proč lékaři stále apelují na preventivní vyšetření. „Ten nádor v počátku většinou žádné problémy nezpůsobuje. A když už je způsobuje, tak už je většinou v pokročilém stadiu. Správná chvíle, kdy nádorové onemocnění rozpoznat, je, dokud je nádor malý – a to zjistíme nejlépe při preventivních vyšetřeních,“ vysvětluje Jiří Kubeš.
Protonová terapie: přesnější a šetrnější léčba
Stále více pacientů dnes při léčbě volí protonovou radioterapii. Oproti klasickému fotonovému ozařování dokáže lépe cílit přímo do nádoru a šetřit okolní zdravé tkáně. „Protonový svazek je méně zatěžující z hlediska ozáření celého těla. Jde o cílenější ozařování, které má výhody zejména v redukci zátěže zdravých tkání ionizujícím zářením,“ říká Jiří Kubeš a dodává, že zásadní roli hraje také ochrana imunitního systému: „Imunitní systém je po ozáření více funkční a může lépe bojovat proti nádoru.“
Vysoká úspěšnost léčby
Podle statistik pražského Protonového centra dosahuje úspěšnost léčby v časném stadiu například u rakoviny prostaty až 96,5 procenta. Protonová terapie se využívá také u nádorů prsu, plic, mozku, zažívacího traktu, lymfatických uzlin nebo nádorů hlavy a krku. „Stále ještě žijeme myšlenkově v minulosti, kdy nádorová onemocnění ve většině případů dopadala špatně. Ta situace už je ale úplně jiná,“ zdůrazňuje Jiří Kubeš.
Jak léčba probíhá
Jedna ozařovací frakce trvá zhruba 20 minut, přičemž velkou část času zabírá přesné nastavení pacienta. „Protony se zastaví v předem definované hloubce, proto musíme velmi přesně reprodukovat polohu pacienta. Jen tak dosáhneme maximální účinnosti a bezpečnosti léčby,“ popisuje Jiří Kubeš.
Nová éra onkologie: imunita a kvalita života
Moderní onkologie se dnes stále více zaměřuje nejen na samotné vyléčení, ale i na kvalitu života pacienta během léčby. „Hlavní změnou je nástup nových léků, které aktivují imunitní systém pacienta. Zdá se, že právě využití vlastního imunitního systému je budoucností onkologie,“ říká Jiří Kubeš.
Jiří Kubeš, primář a ředitel zdravotního úseku Protonového centra, Proton Therapy Center Czech. Zdroj: Se souhlasem Proton Therapy Center
Důležitou roli hraje také psychika. „Ukazuje se, že dobrá psychika je jedním ze základních předpokladů úspěchu léčby,“ dodává.
Obavy z chemoterapie nebo ztráty vlasů dnes podle lékařů často neodpovídají realitě. „Dřívější obavy, že pacient bude celé dny zvracet, jsou minulostí. A s vypadáváním vlasů si dnes umíme alespoň částečně poradit, například pomocí chladicích čepic,“ vysvětluje Jiří Kubeš. Ty pomáhají ženám zvládnout léčbu i po psychické stránce.
Jak se dostat k léčbě
Protonová léčba je ze zákona hrazena zdravotními pojišťovnami. Pacienti se mohou obrátit jak na svého lékaře, tak přímo na Protonové centrum. „Zakládáme si na tom, aby proces od prvního kontaktu do zahájení léčby byl co nejrychlejší. Právě čekání je pro pacienty extrémně stresující,“ uzavírá Jiří Kubeš.