Tuto zázračnou surovinu můžete použít na květiny i pro léčbu těla
Rašelina se těží v blocích
Surovina stará deset tisíc let, která se dokonce původně používala jako palivo nebo k izolaci domů – to je rašelina. Kromě toho ale dokáže ulevit i bolavým kloubům a s úspěchem se používá při léčbě pohybového aparátu. A nemusíte přitom do lázní. Blahodárnou koupel si můžete dopřát i doma.
Jak vzniká rašelina?
Rašelina je známá už deset tisíc let, respektive tak stará jsou rašeliniště. Těží se zhruba dva tisíce let. Co je rašelina? Jsou to v podstatě rozložené zbytky rostlin zakonzervované vysokou vlhkostí, nízkou teplotou a nízkým pH (2–6). Za rok jí přibude asi 1 mm. Ovšem jen v případě, že je rašeliniště nepoškozené.
Čtěte také
Nejprve sloužila rašelina k vytápění domácností, protože používání dřeva bylo omezované. A také jako izolace. Těžení rašeliny se říkalo borkování a dnes je za borkovou rašelinu označovaná ta v blocích.
Dnes už se značná část těží průmyslově – a je to poměrně náročný proces. Plocha se musí odvodnit, vykácí se z ní dřeviny a nechá se vyschnout. To trvá až dva roky. Pak se pomocí frézy odřezává několikacentimetrová vrstva rašeliny, nadrtí se a nechá proschnout. Potom už se odváží. Pro použití v lázeňství je postup jiný. Protože nesmí vyschnout, těží se pod vodou dezinfikovanými rypadly.
Původ rašeliny můžete poznat podle barvy
Rašelina v lázeňství
Velmi často se s rašelinou setkáte v kosmetice a při lázeňských procedurách. Léči se s ní nemoci pohybového aparátu i kožní problémy. Protože má antibakteriální účinky, je vhodná při léčbě ekzému, lupénky i při mykózách.
Čtěte také
Slatinné koupele mají obecně blahodárný vliv na organismus. A můžete si je užít i v domácích podmínkách. Pomocí unikátní technologií řízené extrakce se vyrábějí výluhy, které obsahují všechny prospěšné látky, ale už v nich nenajdete pevné příměsi. Nehrozí tak nepořádek a ucpání odpadu. Výluh vlijte do vody o teplotě alespoň 38 až 39 °C a ponořte se do koupele na 15 až 20 minut. Rašelinový obklad umí také silně prohřívat. Využívá se proto i v různých nahřívacích polštářcích, které přiložíte na postižené místo.
Obecně se dá říci, že rašelina nemá negativní účinky. Někteří jedinci ale mohou být vůči rašelině citliví a vzhledem k prohřívacím schopnostem by její používání měli se svým lékařem konzultovat ti, kteří mají problémy s vysokým krevním tlakem.
Rašelinu využíváme ve zdravotnictví a kosmetice
Druhy rašeliny
Na trhu najdete v podstatě dva druhy rašeliny. Jednou je ta česká, těžená na blatech. Má hodně tmavou barvu. Druhou je potom rašelina těžená a dovážená převážně z Pobaltí a Běloruska, má světlejší barvu. Krom barevného rozdílu jsou rozdílné i složením. Česká obsahuje kromě odumřelých částí mechu rašeliníku i zbytky dalších rostlinných těl a dokáže proto vázat více vody. Ta druhá je v podstatě jen z rašeliníku. Je proto celkově lehčí.
Můžete sehnat ale už i namíchaný substrát, jehož součástí jsou oba zmíněné druhy rašeliny. Navíc v nich najdete i kompost, křemičitý písek, organická a minerální hnojiva a další příměsi.
Rašelinu můžete sehnat i ve formě jiffů. Zkušení zahrádkáři tuto variantu jistě znají. Jde o lisované polštářky z rašeliny. Stačí do nich vložit semínko, zalít je vodou a nechat nabobtnat. Jakmile rostlina vyklíčí, i se jiffem se přesadí do substrátu. Nepoškodíte tak kořínky a usnadní se vám manipulace i výsadba.
Jiffy jsou skvělým pomocníkem při pěstování rostlin
Další využití rašeliny
Kromě kosmetických a léčebných procedur a využití rašeliny při pěstování rostlin má i další možnosti využití. Používá se jako podestýlka pro drůbež i dobytek a terarijní zvířata. A co je zajímavé, taky v potravinářství. Nakuřuje se s ní slad při výrobě whiskey.
Proč ji (ne)používat?
Čtěte také
Ačkoli má rašelina některé příznivé účinky, měli bychom se naučit ji nepoužívat. U nás jsou rašeliniště významným krajinným prvkem a zasahovat se do nich smí pouze po schválení. Těžba se snižuje a rašeliniště se revitalizují. Rašelina se k nám proto také dováží.
Protože pomalu přirůstá a není obnovitelným zdrojem. Nová rašeliniště nevznikají a kvůli teplejšímu klimatu se zpomaluje růst i těch vzniklých. Jejich těžba také podporuje skleníkový efekt. Pro zemědělství je navíc její použití spíše sporné a efektivnější je používání kompostu. Proto bychom se jí na zahradě, kde je její spotřeba oproti použití v lázeňství značně větší, měli pokusit spíše vyhnout.
Zdroj: ekolist.cz
