Řehka: S Ruskem se nejde domluvit u piva, rozumí jen síle. Je pro nás největší hrozbou
Největší hrozbou pro bezpečnost České republiky zůstává Rusko a jeho současná politika, řekl v úvodu úterního velitelského shromáždění české armády náčelník Generálního štábu Karel Řehka. Rusko je stále nevyzpytatelnější a agresivnější a zkouší, kam až může zajít, dodal. Označil za pravděpodobné, že v úterý 25. listopadu jde o jeho poslední plánovací velitelské shromáždění ve funkci. Dosluhující ministryně obrany Jana Černochová (ODS) uvedla, že je nezbytné dát „obranu a bezpečnost do pořádku“.
Armáda se podle Řehky tvoří proto, aby válka nikdy nebyla. „S Ruskem se nejde domluvit u piva, ale jen z pozice síly,“ zdůraznil. „Hrozba ze strany Ruska narůstá, všichni vojáci v naší armádě musí být připraveni na boj, mít a znát svůj operační úkol. Příprava na válku je kontinuální a nikdy nekončící proces. Připravenost na nejhorší scénář je to, proč si nás společnost platí,“ uvedl.
ČTĚTE TAKÉ: Babiš už zná nominace na ministry od SPD a Motoristů. Pavel seznam dostane ještě tento týden.
Vojáci podle Řehky musí trávit víc času na cvičištích a střelnicích. „Méně na různých poradách, prezentacích a školeních a v zajetí byrokracie. Musíme cvičit a žít tak, jak bychom v reálu i bojovali,“ uvedl. Doplnil, že každá chvíle strávená jinak než prací na lepší bojové připravenosti je mrháním zdrojů a ztrátou času.
Čtěte také
Nejvyšší vojenský činitel si v projevu také postěžoval na okolnosti fungování armádních složek. „Podmínky vytvářené armádě nám vůbec nenahrávají, včetně současné organizační kultury, a to i na ministerstvu obrany. To je ale prostá realita, my se s ní musíme poprat,“ sdělil.
Řehka: Až se bude lámat chleba, nikdo se ptát nebude
Na shromáždění také zmínil, že až „se bude lámat chleba, občané se nebudou ptát, kdo armádě házel klacky pod nohy“. Budou se ptát, co armáda dělala pro bezpečí, dodal. „Vlády a ministři přicházejí a odcházejí, armáda zůstává. Jediní, komu skládáme účty, je naše vlast a vlajka, kterou nosíme na rameni. Nikdo z nás nenosí uniformu, aby byl loajální komukoliv jinému než naší zemi,“ konstatoval.
Armáda podle Řehky potřebuje funkční operační stupeň velení a řízení. Objektivně se modernizuje, ale systém je stále pomalý. „Musíme si připustit, že technologie se mění rychleji, než my dokážeme schválit powerpointovou prezentaci,“ uvedl. Na bojišti na Ukrajině se mění technologie každý měsíc. „My plánujeme drony na rok 2027, ale v té době budou dnešní drony již muzejními kusy,“ varoval.
Čtěte také
„Iniciativa je na ministerstvu obrany často trestána.“
Náčelník generálního štábu vojákům řekl, že je často vyzývá k iniciativě. „A přitom vím, že iniciativa je i v resortu ministerstva obrany často trestána, nebo dokonce kriminalizována,“ poznamenal. Ubezpečil, že z jeho úrovně žádná kriminalizace iniciativy není a nebude.
Armáda podle Řehky potřebuje experimentovat, udělovat výjimky, pokud dávají smysl. Systém je prý přitom pomalý a jede podle pravidel hlubokého míru. Za inspiraci v pružné modernizaci označil Polsko, Nizozemsko či Dánsko. V Česku se naopak procesy nijak nezměnily, chybí i přísný, jednoduchý kontakt s obranným průmyslem. Příští rok pokládá za rozhodující.
Černochová vyzdvihla stabilizaci peněz do armády.
Končící ministryně zdůraznila, že i v případě, kdyby na Ukrajině nastal mír na desítky let, je nutné dát do pořádku obranu a bezpečnost. Apelovala na svého nástupce, aby v tomto duchu pokračoval. Zmínila také, že obrana za jejího vedení uzavřela 49 tisíc smluv za 590 miliard korun, většinou s českými dodavateli.
Čtěte také
„Nikdy jsem neměla dvě procenta nebo pět procent (výdajů hrubého domácího produktu) za mantru, ale nikdy jsem je z hlediska stavu naší armády ani nezpochybňovala, protože je to osvědčená metodika," uvedla. Díky stabilitě výdajů je podle ní možné stabilně plánovat, předvídat, pořizovat materiál a služby a chovat se efektivně. Výkyvy ve financování podle končící ministryně nejenže oslabují obranu, ale jsou i neefektivní.
V končícím období se podle Černochové podařilo nastartovat krizové, personální, akviziční i legislativní procesy. „Stabilizovali jsme financování a obranné plánování, modernizovali jsme systém péče o válečné veterány, začali významně investovat do infrastruktury, z popela vstává náš obranný průmysl a společnost si uvědomuje význam armády. Tato práce ale nekončí. Na toto úsilí je třeba navázat a vytrvat v něm,“ uvedla. Bez kontinuity a stability se podle ní může vše zadrhnout a obrana a armáda skončit na konci priorit.
Jak získávat nové lidi do armádních složek?
Uvedla také, že roste nábor do armády a jejích záloh. Varovala, že bez tohoto trendu armáda zestárne. Ochotu účastnit se je podle ní nutné pěstovat. Získávat nové lidi pro armádu lze podle ní jen kombinací několika opatření. Zmínila virtualizaci náboru a digitalizaci rekrutačního procesu a jeho zjednodušení, větší aktivitu směrem k veřejnosti a také navýšení příjmů vojáků tak, aby se armáda stala konkurenceschopnou na trhu práce.
Čtěte také
Od ledna příštího roku – po druhém zvyšování příjmů vojáků za půl roku – bude mít voják po základním výcviku celkový příjem přibližně 51 tisíc korun, konstatovala.
Podle Černochové je třeba pokračovat i v modernizaci armády. „Názory, že drony nebo umělá inteligence nahradí třeba těžkou techniku a člověka, jsou pomýlené. Budoucnost je ve spolupráci člověka se strojem, budoucnost je v začleňování robotů a umělé inteligence do toho, co již máme a užíváme. O to je naše úloha složitější a nároky vyšší. Nenechme se mýlit jako před dvaceti lety v době profesionalizace, že zavádění robotů a digitalizace výdaje na obranu sníží. Minimálně ve střednědobém horizontu se tak nestane,“ konstatovala ministryně.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Plagův zákaz mobilů ve školách? Odborníci chtějí ještě přitvrdit. Kritika zní od Pirátů i ODS
