REPORTÁŽ: Město lásky v plamenech a pod vlnou odpadků. Jak se žije ve stávkující Paříži? Zdroj: Tomáš Kačmár
Hory pytlů s odpadky, rozlézající se puch, spáleniště a tisícihlavé stávky. Tak dnes vypadá Paříž. Francouzská metropole se stala epicentrem krize, kterou vyvolala důchodová reforma z dílny kabinetu prezidenta Emmanuela Macrona. Ta vyhnala do ulic desítky tisíc rozhořčených Francouzů po celé zemi. Dochází ke střetům s policisty, při kterých je plno zranění a požárů. Jak to na místě vypadá, zjišťoval redaktor CNN Prima NEWS.
Kupící se odpad je v centru města poblíž proslulých architektonických skvostů vidět skoro na každém kroku. Člověk musí chvíli hledat místo, ze kterého by si katedrálu Notre-Dame vyfotil tak, aby zachytil samotný svatostánek a ulici bez odpadků. V těch se navíc někdy ozve i slabé pískání. Jedním z efektů stávky totiž je i fakt, že se ve městě přemnožili potkani a krysy. Objevují se dokonce obavy, že si Pařížané zadělávají na jejich invazi.
Kvůli důchodové reformě se do stávkové pohotovosti zapojili mimo jiné i právě popeláři, kteří jednoduše na svoji práci kašlou. Centrum města tak hyzdí celé tuny odpadu. Popelnice jsou dávno přeplněné, tak obyvatelé města vyhazují odpadky v často černých pytlích k nim. Pytle se již nyní značně namnožily a mnohé navíc pěkné čpí. Nemusíte k nim ani chodit, smrad je cítit na desítky metrů daleko a line se pařížskými ulicemi. Pro romantiku ve „městě lásky“ nic moc. Paříž se spíš stala městem odpadků, smradu a stávek.
Abych byl však férový, je nutné uznat, že stávkující popeláři kašlou „pouze“ na centrum města a jeho přilehlé okolí. Zkrátka a jednoduše na místa, kde se pohybuje nejvíce lidí, zejména pak cizinců. Okolní části Paříže v tomto ohledu fungují jako po másle a zdá se, že stejně tak i předměstí. Aspoň na francouzské poměry.
V centru na odpadky vyjma některých bezdomovců sáhnou maximálně zaměstnanci restaurací, které se nachází poblíž hromad s vyhozeným nepořádkem. Pro číšníky a restauratéry jde však o jednoduchou nutnost. Pokud okolí svých podniků aspoň trošku neuklidí, klientelu jednoduše nepřilákají. Nutno podotknout, že popelářský vůz v centru města jsem skutečně zahlédl. Jednou, když přijel uklidit pytle pohozené u plotu kolem Panthéonu.
Na samotné demonstrace a protestní pochody chodí v Paříži jednotky a někdy i desítky tisíc lidí. V davu lze potkat lidi všech věků. Starší, střední, ale i mladou generaci. Do protestů se totiž zapojili i studenti. „Státní školy bez peněz“ stálo na podomácku vyrobených transparentech studentů, kteří se v minulém týdnu shromáždili před sídlem francouzské vlády.
Když se setmí, dojde i na potyčky mezi stávkujícími demonstranty a pořádkovými silami, které jsou v pohotovosti již několik týdnů. Střety často končí s mnoha zraněnými na obou stranách, v policejních antonech pak obvykle končí velké množství zadržených. Jedním ze symbolů aktuálních protestů se kromě laviny odpadků staly také požáry. Nezřídka totiž dojde i na zápalné láhve. Ty často končí přímo na hromadách odhozených pytlů s nepořádkem. Druhý den tak procházející lidé naráží i na rozsáhlá spáleniště přímo uprostřed města.
ČTĚTE TAKÉ: CNN: Násilí, dýmovnice a demonstranti na kolejích. Francie se dál bouří proti reformě
Stávky pochopitelně mají i značný vliv na dopravu ve městě. Ve dny, kdy byly hlášeny rozsáhlé protestní pochody, dopravci raději omezují metro či vlaky, často na polovinu. Už tak zkoušená pařížská doprava, ve které se každý den tísní až sta tisíc lidí, musí unést ještě větší množství čím dál tím frustrovanějších pasažérů. A když dojde na výluku, tak poté teprve začne to pravé peklo. O to ostatně protestující usilují, neboť nedávno pronesli, že usilují o naprosto nulovou dopravu v Paříži.
Stávky ochromily nejen dopravu, ale i některé z památek, které turista v Paříži jednoduše nemůže vynechat. Personál se totiž obává, že kvůli protestům si k nim lidé jednoduše nezvládnou najít cestu. Ať už kvůli tomu, že se demonstrací sami účastní, nebo se k památkám nemohou kvůli již tak těžce kolabující a omezené dopravě dostat.
Příkladem budiž proslulý královský zámek ve Versailles. Místní personál kvůli stávce zavřel například minulé úterý, ale udělal tu chybu, že informaci na internetu či sociálních sítích zveřejnil až krátce před polednem, kdy už mnozí lidé (včetně mě) na místo vyrazili. „Palác je uzavřen z důvodu stávky. Omlouváme se za potíže,“ stálo na jedné z desek, které zaměstnanci vyvěsili na vrata zámku.
„Jak si tohle můžou dovolit? Mám platné zakoupené vstupenky a přijela jsem kvůli tomu až z Mexika,“ rozčilovala se jedna turistka, podle svých slov ze zmíněného středoamerického státu. Ta si mezi řečí s reportérem CNN Prima NEWS vylévala zlost na jednom z příslušníků ochranky, který stál u vrat zámku a chrlil jednu omluvu za druhou. Ačkoliv on sám mohl sotva ovlivnit, kdy se zámek zavře a otevře.
ČTĚTE TAKÉ: Protesty ve Francii OBRAZEM: Země se topí v odpadcích, vláda odmítá tlaku ulice ustoupit
Ještě více zvláštní postup zvolil personál Panthéonu – jedné z mnoha dominant Paříže. Místo, které skýtá nádherné nástěnné malby a zároveň je místem posledního odpočinku například pro spisovatele Alexandra Dumase staršího, Victora Huga a Voltairea nebo manželského páru vědců Marie Curie-Sklodowské a Pierra Curieho, se totiž otevřelo jen částečně, na chvíli a pouze někomu. Zaměstnanci totiž krátce před polednem, kdy už objekt měl být dávno přístupný veřejnosti, vyšli ven a naštvaným turistům řekli, že se právě rozhodují, zda se ke stávce připojí. Později se vrátili s tím, že nyní umožní vstup jen školním skupinám a běžní lidé, Francouzi i cizinci, si musí počkat do odpoledne, kdy již slibovali otevření. Navzdory tomu zůstal Panthéon po zbytek dne zavřený. Informace na stránkách se objevila až později. Ne, že by to naštvané turisty obměkčilo.
Mezitím si na Macronovi smlsávají také francouzská média. „Tohle všechno pro tohle?“ táže se francouzský magazín L'express na své titulní straně. Jeho výtisk na mě vyčnívá z jedné z pařížských trafik a tak nějak shrnuje současný stav, ve kterém se Francouzi nachází.
„Odejde Macron do důchodu v 45 letech?“ glosuje týdeník Le Point fakt, že hlava státu si svojí reformou může sama přivodit politickou smrt.
Pozadu nezůstal ani známý satirický magazín Charlie Hebdo. „Odrazí se?“ píší autoři časopisu na titulce, na které je nakreslená Macronova hlava, kterak se setnutá gilotinou kutálí po schodech dolů.
Macron, francouzská policie a obyvatelé Paříže tak před sebou stále ještě nemají klidné období. Stávky jsou sice aktuálně na chvíli přerušené a chystá se jednání mezi premiérkou Élisabeth Borneovou s odbory, ale konec krize, která zachvátila nejen Paříž, ale celou Francii, přetrvává. Možná se jí podaří vyřešit dříve, než se odpadky ve městě lásky rozloží.
Macronova důchodová reforma má za cíl posunout odchod do důchodu běžných obyvatel země galského kohouta. Na místo současných 62 let si mají odsloužit o dva roky více.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
