CNN_Domácí: PC REZBAR
Jak vypadá láska ke dřevu a k poctivé ruční práci, můžete vidět na severní Moravě. Svá díla tam už 17 let vyřezává Jiří Halouzka. Vytvořil tak nezpochybnitelný zářez v místní turistické mapě. Osmihektarový areál představuje celoživotní dílo řezbáře a lze jen stěží uvěřit, že vše zde bylo vyrobeno rukama jednoho člověka. Mimochodem, jeho práci obdivoval i papež Jan Pavel II. A divákům ji představil pořad Prima Česko.
Stovky dřevěných soch slonů, surikat a dalších zvířat, ale i lidí. Jedinečnou podívanou najdete ve vesnici Jiříkov v Nízkém Jeseníku. Vítejte v Pradědově galerii, kterou tvoří především jeden a půl kilometru dlouhý okruh plný děl řezbáře Jiřího Halouzky. Ten při vytváření galerie myslel i na návštěvníky ze zahraničí. V každé části expozice je socha s výkladem mluvící v sedmi jazycích. Třeba i v japonštině.
Pradědova galerie Zdroj: Pradedova galerie.cz
Pradědova galerie
Pradědova galerie Zdroj: Pradedova galerie.cz
Pradědova galerie Zdroj: Pradedova galerie.cz
Pradědova galerie Zdroj: Pradedova galerie.cz
Pradědova galerie Zdroj: Pradedova galerie.cz
Pradědova galerie Zdroj: Pradedova galerie.cz
Pradědova galerie
Pradědova galerie Zdroj: Pradedova galerie.cz
Pradědova galerie Zdroj: Pradedova galerie.cz
Pradědova galerie Zdroj: Pradedova galerie.cz
Pradědova galerie Zdroj: Pradedova galerie.cz
V Pradědově galerii jsou stovky hotových soch, ale ještě více jich podle řezbáře Jiřího Halouzky na dokončení teprve čeká: „Když se podíváte tady po mém ateliéru, tak je tu prostě spoustu soch, které jsou třeba i deset let rozpracované. Potřebují vypraskat. A všechno vlastně je z jednoho kusu kmene.“
Při práci se Jiří Halouzka řídí především dvěma kritérii – úsporností a maximální vytěžením potenciálu dřeva. „Já se vždycky snažím, aby to bylo to největší, aby to byl třeba velbloud, aby to byl slon... Anebo když je malinkej kmínek, tak je to pasáček, kterej píská na píšťalu, nebo třeba ovečka.“
Pro řezbáře je naprosto nezbytná skvělá fyzická kondice. Kombinuje v sobě profesi dřevorubce, umělce a vzpěrače, říká Jiří Halouzka. „Mám několik opasků a jsou vlastně na to, aby mi to neurvalo břicho. Když vezmu tu pilu, ta váží dvaadvacet kilo... Samozřejmě že mám různé délky pil, ale člověk musí být fyzicky zdatný.“
Z generace na generaci
Svědčí o tom i největší betlém na světě – v životní velikosti. Ten si od Jiřího Halouzky vyžádal papež Jan Pavel II. „Řekl, že když to dokážu, tak ho vystaví ve Vatikánu na Svatopetrským náměstí, on ale umřel dřív, než jsem ho dokončil.“
V Pradědově galerii najdete i díla jiných řezbářů. Třeba Betlém vytvořený z kusu uhlí polským umělcem. „Kdybych to hodil do kamen, tak se ohřejeme, ale to je skutečně umělecké dílo. Betlémy se dají dělat ze všeho, z vosku... anebo pan Kozel udělal betlém ze samorostu – Ježíšek, Marie a Josef,“ všechny jste je mohli vidět v pořadu Prima Česko.
V případě Jiřího Halouzky se řemeslo řezbáře dědí z generace na generaci. „Nejenom můj děda, ale i jeho otec byl řezbář. Takže my jsme řezbáři od roku 1882, já jsem čtvrtá generace řezbářů... Myslím, že svoje syny vedu dost tvrdě k práci a k tomu, aby tu myšlenku a to řezbářství přivedli zase na lepší level, než jsem já. A v budoucnu to třeba ještě zvelebili.“
