Roste počet lidí s psychickými potížemi. Raději zbytečná konzultace než žádná, říká Martin Hollý

Když člověk něco mění a je to změna chtěná, lépe se snáší. „Já jsem 14 let řediteloval v Bohnicích, ale pracoval jsem tam 26 let, vlastně půlku svého reálného života a naprostou většinu svého profesního života. A tak jsem vycházel z toho, že potřebuji změnu, takže v tomto je ta tolerance k těžkostem spojeným se změnou mnohem větší", komentuje svůj odchod do soukromé sféry psychiatr.

Centrum duševní rehabilitace v Berouně bylo pro uznávaného lékaře vysoce zajímavým projektem v tom, jaké možnosti může skýtat pro tvoření dobré psychiatrické péče v ČR. Bylo důležité, že se shodl s vedením, že nestaví vysokoprahové zařízení, wellness zařízení pro bohaté, ale že vytváří něco, jehož základem bude regionálně dostupné zařízení psychiatrické péče, které bude součástí sítě lůžkových psychiatrických zařízení. „Zlákal mě projekt i s přesahem do toho systému, že je tak velký poskytovatel služeb, že vlastně má jako systémový impakt,“ dodává Martin Hollý.

„A s panem majitelem jsme si dali společný cíl, vybudovat regionální systém poskytované péče, nejenom lůžkové, ale abychom měli dostatečně pokrytou spolupráci se službami, které jsou před hospitalizací a po hospitalizaci.“

Právě komplexnost a návaznost péče vnímá doktor Hollý jako bolest celého českého zdravotnictví. „Člověk projde velmi efektivní akutní péčí. A pak dostane tři žádanky, aby se objednal někam. A vlastně ten systém není jako vstřícný k tomu, aby věděl, že přijde a rovnou dostane někde termín. Takže nemyslím si, že je to problém jenom psychiatrie,“ komentuje aktuální situaci lékař.

A právě v Centru duševní rehabilitace v Berouně hledají jinou cestu. „Spolupracujeme velmi intenzivně se službami následné péče, s komunitními službami. U části pacientů naplánujeme vše, co ten pacient má absolvovat,“ popisuje fungování systému Hollý. V praxi to vypadá tak, že lidé ze  služeb následné péče přijdou za pacientem, seznámí se s ním, a pacient ví, kam má přesně přijít. Jedná se vlastně o provázení nejen nemocí a léčením, ale i systémem. A to je ambice, kterou se v Berouně daří plnit.

Komplexní péče o pacienty s psychickými potížemi zahrnuje několik klíčových aspektů. Duševní poruchy mají svůj korelát v mozku, a je důležité zkoumat biologické faktory, které k nim přispívají. To zahrnuje léčbu léky, neuromodulaci a další metody ovlivňující mozkovou činnost. Individuální psychologické faktory, jako jsou myšlenky, emoce a chování, hrají také klíčovou roli. Psychoterapie a podpora jsou důležité pro zvládání duševních obtíží. A samozřejmě rodina a sociální prostředí mají vliv na duševní zdraví. Je důležité udržovat kontakt s rodinou a vnímat vnější stresory.

Některé duševní poruchy mohou ovlivnit péči o tělesné zdraví. Spolupráce s kolegy z interní medicíny je výhodná, aby se zabezpečila celková péče o pacienta. „Víme, že pacienti s duševní poruchou a obecně umírají asi o 15 let dřív než běžná populace, a to zejména na kardiovaskulární onemocnění a diabetes. To znamená na nemoci, které souvisí se životním stylem, takže se snažíme tady v té komplexnosti myslet taky na nějaké pohybové aktivity našich pacientů a věnovat se také stravě,“ říká Martin Hollý.

„Ve zdravém těle zdravý duch“

Obecně by se dalo říci, že každý čtvrtý člověk se během svého života potká se stavem, který lze diagnostikovat jako duševní poruchu. Právě chronický stres je jednou z hlavních příčin rozvoje duševních poruch. „A pohyb je jednou ze složek, jak pracovat se stresem. Pohybem zredukujeme stresovou zátěž a co se týká stravování, i to ovlivňuje naši tělesnou kondici,“ vysvětluje ředitel Centra duševní rehabilitace Beroun.  A přístup k fyzické aktivitě jsou klíčové pro udržení dobrého zdraví.

Aerobní aktivity, jako je chůze, běh, plavání nebo jízda na kole, jsou skvělým způsobem, jak posílit srdce a cévy. Hranice, kdy se cítíme trochu zadýchaní, je dobrým ukazatelem účinného aerobního cvičení. Intenzita cvičení by měla být taková, že jsme na hranici pohodlí, ale stále schopni udržet konverzaci. Trvání je také důležité – delší aktivity (např. 40 minut) jsou efektivnější než kratší (např. 8krát 5 minut). Pravidelná aktivita vyžaduje odhodlání a vytrvalost. Naplánování a dodržování cvičení jsou klíčové pro dlouhodobý úspěch.

Je pravda, že depresivní nálada může způsobit, že vstávání z postele se stane nadlidským úkolem. Když člověk trpící depresí slyší radu, že by měl ráno vstát a něco dělat, často reaguje slovy „Ale já fakt nemůžu!” Deprese může omezit vnímanou fyzickou aktivitu, což má vliv na pohybové mechanismy a celkovou kondici. Je důležité si uvědomit, že i malé aktivity jsou pro boj s depresí prospěšné. Každá činnost je lepší než ležení v posteli. Můžete zkusit naplánovat pevný režim a začít den třeba pohybovou aktivitou, ale pokud to není vaše silná stránka, může jít o cokoli jiného – třeba zalévání květin, luštění křížovek nebo dokonce studenou sprchu. „Ano to je dobrý příklad. Depresi vyléčíme, ale vedle toho musíme trénovat i tělo, protože dostalo strašnou dávku neaktivity. A právě to se snažíme do té komplexnosti vsunout. Není to o antidepresivech, že se nám nálada zlepší, ale to tělo je velmi netrénované,“ vysvětluje psychiatr Hollý.

Pozná člověk sám na sobě, že by měl vyhledat pomoc? „Zastávám názor, že raději zbytečná konzultace než pozdní konzultace. Popovídat si s klinickým psychologem je něco jiného než si popovídat s kamarádkou. Pokud budu dva týdny většinu dnů z týdne špatně spát a není to zdravotně vysvětlitelné, může to být indikací k tomu, zamyslet se nad nějakou duševní poruchou,“ popisuje stavy pacienta odborník.

Nadpoloviční většina lidí by měla vyhledat pomoc, pokud se probouzí bez energie, pokládají si otázky o smysluplnosti vlastního bytí, pokud schopnost prožívat radost není stejná jako před půl rokem. Toto vše by mělo být impulsem k tomu zvážit konzultaci. V hlavách veřejnosti převládá stále prototyp pacienta jako šílící bytosti, ale nejčastější problematika dneška jsou úzkosti a deprese.

Přeplněné ordinace versus terapie online

V současné době jsou často problémem přeplněné ordinace odborníků. Lidé často čekají měsíce, než se jim nějaké pomoci dostane. A tak digitální platformy pro duševní zdraví se stávají stále relevantnějšími. Platforma Mein W, která vznikla pod střechou Centra duševní rehabilitace v Berouně, je zajímavým příkladem. I když nenahrazuje osobní setkání s terapeutem, může být užitečným doplňkem. Umožňuje komunikaci prostřednictvím počítače a poskytuje podporu a informace. „Telemedicína je zajímavým doplňkem k tradiční léčbě. Především v oblasti triáže a screeningu může být užitečná. Je ale důležité si uvědomit, že má své limity. Například operace online zatím nejsou možné, ale v budoucnu se to může změnit. Nicméně telemedicína přináší výhody a může pomoci pacientům s různou mírou potíží", říká ředitel berounského centra Martin Hollý.

Celý rozhovor video podcastu Lékaři v éteru můžete sledovat jak v televizi, tak na webu CNN Prima News a poslouchat ve všech podcastových aplikacích.