Ocelové roury, ze kterých po zatočení klikou proudí slova. Jedná se o tzv. poesiomaty. Zdroj: archiv Ondřeje Kobzy
Ocelové roury, ze kterých po zatočení klikou proudí slova. To jsou tzv. poesiomaty, ze kterých se linou nejen básně, ale i krátké úvahy, próza či specifické zvuky, které se pojí s daným místem a městem. Jejich autorem je kavárník a tvůrce podobných projektů Ondřej Kobza.
Navzdory názvu nenabízejí poesiomaty jen básně, byť převažují. Mají vystihnout identitu místa, kde se nacházejí. Například u strakonické Škody, kde se vyráběly skútry Čezeta, se může rozeznít zvuk dvoutaktního motoru. Ve Zlíně zase promluví archivní hlas Emila Zátopka. „Poesiomat připomíná lodní zvukovod. Jako by se odněkud z nitra vydral na povrch hlas daného místa a chtěl něco sdělit. Zvukový vjem působí na emoce úplně jinak. Rozněžníte se při poslechu ranního zpívání kosáků, což je vlastně také poezie. Uši poslouchají slova a zvuky, oči těkají po okolí. Jde o zážitek jakéhosi živého videoklipu,“ vysvětlil Kobza.
Soukup: Betlémské světlo připomíná Vratné lahve. Tandem Svěráků opět nezklamal
Filmový soundtrack někdy předčí samotný film, ale na druhou stranu by bez něj nikdy nevznikl. Skladatel při něm reaguje na obraz a ten ho inspiruje, vysvětlil Ondřej Soukup v pořadu Nový den CNN Prima NEWS. Co hudební skladatel prozradil o připravovaném filmu Jana Svěráka Betlémské světlo, na němž se podílí? A proč se Johanka z Arku nakonec nedostala na Broadway?
Poesiomatů bylo za posledních šest let rozmístěno na dvě desítky, například v Praze, Brně, Slavičíně, ale také New Yorku, Berlíně nebo Manile. Toto léto ještě přibydou. „Plánujeme jich u nás rozmístit asi 30,“ řekl Kobza s tím, že dalším krokem bude jejich expanze po Evropě.
Piana a šachové stolky v ulicích
Rozšíření zahájí instalace prvních dvou „mluvících rour“ v Humpolci a v Českých Budějovicích. V Humpolci se z poesiomatu například dozvíte o místním rodákovi a blízkém příteli Václava Havla Janu Zábranovi. „Zájem oživovat veřejné prostory v našem městě, zejména pak právě Horní náměstí, a výročí významných osobností literatury spjatých s Humpolcem, se propojily a daly vzniknout myšlence spolupráce s Ondřejem Kobzou a instalaci takzvaného poesimatu. Jsem přesvědčený, že jde zároveň o důstojnou i velmi atraktivní upoutávku na poezii či literaturu vůbec,“ sdělil humpolecký starosta Karel Kratochvíl.
Kobza je známý několika svými projekty, například piany v ulici, kde si můžete zahrát, a šachovými stolky, u kterých jste si mohli dát partičku. Upozornil na sebe též koncertem symfonického orchestru na poště v Jindřišské ulici, hostinou na Karlově mostě u 515 metrů dlouhého stolu či netradičním provedením Mozartovy opery Don Giovanni – John do vany. Během ní leželi diváci a posluchači na střeše pražské Lucerny oblečení, a přesto zcela ponořeni ve vanách s teplou vodou.
