Malý jaderný výbuch v Evropě i okupace Kyjeva. Radikálové představili vize budoucnosti Ruska
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Ultranacionalisté vyhlížejí okupaci Kyjeva i rozpad EU.
Kreml využívá radikály ke zlepšení Putinova veřejného obrazu.
Bývalý špion hrozil útokem na evropské plynové tankery.
Ukrajinské drony zasáhly ropný terminál u Petrohradu.
Ruští ultranacionalisté na Mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu (SPIEF) představili řadu radikálních scénářů budoucnosti Ruska, včetně okupace Kyjeva, Oděsy a Charkova a také rozpadu Evropské unie, píše web Radio Svoboda. Americký institut pro studium války (ISW) se domnívá, že Kreml může taková prohlášení využít k demonstraci údajné „umírněnosti“ ruského prezidenta Vladimira Putina, uvádí nová zpráva.
Podle analytiků z Institutu pro studium války scénáře představili oligarcha Konstantin Malofejev, blízký Kremlu, a ideolog ruského ultranacionalismu Alexandr Dugin. Zpráva simulovala tři možnosti vývoje událostí pro Rusko do roku 2036 a 2050 – „dobrou“, „setrvačnou“ a „špatnou“, píše web Radio Svoboda.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Kreml provádí „čistku hlav“ ve frontových oblastech. Bojí se Putin vzpoury v regionech?
„Dobrý“ scénář zahrnuje dobytí Kyjeva, Oděsy, Charkova a dalších ukrajinských měst Ruskem a také rozpad Evropské unie do roku 2036.
Naproti tomu „špatný“ scénář zahrnuje porážku Ruska ve válce proti Ukrajině, vstup Ukrajiny do NATO a ztrátu vlivu Moskvy v postsovětském prostoru, uvádí zpráva ISW.
Podle takzvaného scénáře „setrvačnosti“ by Rusko mohlo použít jaderné zbraně, pokud bude současná situace na frontě přetrvávat.
Podle expertů Malofejev a Dugin představují součást ruské ultranacionalistické komunity, která „soustavně prosazuje vleklou válku proti Ukrajině“. Analytici také podotkli, že Kreml by mohl využít nerealistické povahy těchto tří scénářů k tomu, aby rétoriku ruského prezidenta Vladimira Putina a dalších vládních úředníků vykreslil jako umírněnou a rozumnou ve srovnání s extrémními scénáři prezentovanými malou skupinou ultranacionalistů. ISW ale zároveň poznamenává, že ruské vedení musí balancovat mezi požadavky ultranacionalistů a realitou na frontě, protože Vladimir Putin nechce ztratit jejich podporu.
Čtěte také
Na fóru promluvil také Andrej Bezrukov, profesor na MGIMO (moskevská univerzita pro mezinárodní vztahy), který v minulosti působil jako špion v zahraničí pod falešnou identitou. Ten nastínil možný útok na Evropu. „I bez jaderné války máme ve skutečnosti obrovskou škálu možností. Vezměme si jednoduše fakt, že celá západní Evropa je nyní závislá na dováženém plynu. Víte, co je to výbuch tankeru s plynem? Je to ekvivalent – pokud je samozřejmě správně odpálen – malého jaderného výbuchu. To by měli chápat,“ řekl Bezrukov.
Tvrdé údery v hloubi Ruska
Analytici také upozornili na sérii ukrajinských útoků na ruské vojenské a energetické objekty v Petrohradu v den zahájení ekonomického fóra SPIEF. Podle generálního štábu ozbrojených sil Ukrajiny ukrajinské síly zasáhly korvetu ruské Baltské flotily „Bojkij“, která byla umístěna na námořní základně v Kronštadtu. Kromě toho byl zasažen i petrohradský ropný terminál, jeden z největších komplexů pro překládku ropy v Baltském moři. ISW zdůrazňuje, že „Ukrajina výrazně zvýšila intenzitu útoků na ruskou ropnou infrastrukturu“ a že „takové útoky negativně ovlivňují vývoz ropy a provoz ruských rafinerií“.
„V noci byly zasaženy důležité objekty na ruském území,“ napsal na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ropný terminál v Petrohradu je podle něj od ukrajinských hranic vzdálen asi 1100 kilometrů. Analytici také poznamenali, že Kreml tradičně využívá Petrohradské ekonomické fórum k demonstraci „ekonomické síly Ruska“, ale útoky na Petrohrad v den zahájení akce tento propagandistický narativ podkopaly.
Čtěte také
ISW se také domnívá, že ruské úřady v poslední době častěji využívají tvrzení o ukrajinských útocích na civilní cíle jako zdůvodnění pro rozsáhlé útoky na ukrajinská města. Podle analytiků se Moskva snaží tyto údery prezentovat jako „odvetu“, ačkoli takové útoky byly pravděpodobně „plánovány nezávisle na akcích Ukrajiny“.
Nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války
Rusko, které na příkaz prezidenta Vladimira Putina zahájilo v únoru 2022 invazi do sousední Ukrajiny a rozpoutalo tím nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války, se v poslední době potýká s výraznými ztrátami. Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny ve čtvrtek uvedl, že za posledních 24 hodin Rusové přišli o přibližně 1300 mužů. Celkové ztráty od začátku války tak dosáhly přibližně 1 369 340 vojáků (mrtvých i zraněných). Podle údajů britských zpravodajských služeb z května 2026 bylo od začátku ruské invaze na Ukrajinu zabito téměř 500 tisíc ruských vojáků. Údaje ale nelze nezávisle ověřit, jelikož Rusko oficiálně nezveřejňuje své ztráty. Moskva naposledy oznámila počet mrtvých v září 2022, kdy uvedla, že zemřelo 5 937 lidí.
Kyjev také dlouho nezveřejňoval informace o ztrátách s tím, že budou zveřejněny po válce. Nyní prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj tyto informace zveřejňuje přibližně jednou ročně. Začátkem února 2026 v rozhovoru pro France 2 uvedl, že od února 2022 Ukrajina ztratila ve válce 55 tisíc vojáků. Dodal, že existuje také „velký počet lidí, které Ukrajina považuje za pohřešované“.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Zmatení Rusové honili vlastní mikrobus. Cirkus, glosuje Kyjev komické záběry z fronty
vaclav.cerny@iprima.cz
