Jako krok správným směrem hodnotil návrh státního rozpočtu ve vysílání CNN Prima NEWS ekonom Pavel Peterka. Ten také ocenil zpomalující tempo zadlužování. Podobného názoru byl také ekonom Štěpán Křeček, podle kterého se zlepšující se stav veřejných financí podepisuje na pozitivním ratingu České republiky.
Hned několik ministerstev je v porovnání s letošním rozpočtem ve výrazné nevýhodě. Žebříčku vévodí resort dopravy, který přijde o 32,7 miliardy korun. Přitom rozvoj dálniční a silniční sítě spolu s výstavbou železnic je jednou z priorit vlády Petra Fialy (ODS). Tou je i resort školství, který přijde o 10,6 miliardy korun. Ministerstvu zdravotnictví se rozpočet v příštím roce sníží o 26,7 procenta.
Stínová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) strhala návrh státního rozpočtu, který připravil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle ní se podle předlohy nedá hospodařit a do deficitu může například zamířit systém zdravotní péče. Kromě toho Schillerová tvrdí, že se vláda Petra Fialy (ODS) nepouští do potřebných investic, a navíc navrhuje další škrty.
Návrh státního rozpočtu na příští rok počítá se schodkem 286 miliard korun a ukázal hned několik varovných signálů. Jedním z nich je další zatěžování rozpočtu důchody, které vytrvale rostou. Spolu s tím dochází také k nárůstu částky, kterou musí stát vydávat na takzvanou obsluhu dluhu státního rozpočtu. Ještě v roce 2021 platil stát za úroky okolo 40 miliard korun, nyní je to už 110 miliard korun.
Ministerstvo financí v čele se Zbyňkem Stanjurou (ODS) v neděli navrhlo vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun. Na letošek je plánovaný deficit 241 miliard korun, loni byl 271,4 miliardy korun. Součástí rozpočtu je návratná půjčka na stavbu jaderných bloků v Dukovanech 18,3 miliardy korun a obranné výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) ve výši 30,7 miliardy korun. Bez těchto mimořádných položek by byl deficit 237 miliard korun.
Zastropování důchodového věku na 65 let, zvýšení rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun i 75 tisíc korun měsíční plat pro učitele. To vše podle webu iDNES.cz hodlá slíbit svým voličům hnutí ANO v programu, který chce zveřejnit během srpna. Koaliční politici, které oslovila redakce CNN Prima NEWS, se podivují nad tím, kde chce ANO na takto obrovské státní výdaje vzít peníze.
„Historicky vůbec poprvé vyvstává otázka, jak dlouho ještě členství v EU zůstane pro Česko účetně plusové,“ dává k zvážení ekonom Lukáš Kovanda. Evropská komise tento týden zveřejnila nový návrh rozpočtu EU na příštích sedm let, který se má zvýšit z 1,2 bilionu eur na dva biliony (zhruba 49 bilionů korun). Hlavními zdroji jsou především příspěvky od členských států. Podle Kovandy hrozí, že nový rozpočet zdraží život Čechů v několika oblastech.
Maďarská vláda nepodpoří nový sedmiletý rozpočet Evropské unie, dokud Brusel zemi neuvolní všechny zmrazené peníze z unijních fondů. Prohlásil to v sobotu maďarský premiér Viktor Orbán v každoročním projevu v rumunském Sedmihradsku, kde žije maďarská menšina.
Na Česko může v horizontu tří let dolehnout až osm nových daní, byť leckdy v „zakuklené podobě“. Tvrdí to hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Ekonom zmínil nejen diskutované emisní povolenky, ale také třeba uhlíkové clo navyšující cenu dovážených komodit ze zemí, které ke klimatickým regulacím přistupují laxněji. Ve hře jsou i „evropské“ daně na elektroodpad, tabákové výrobky nebo na firmy s velkým obratem.
Česko získalo letos za první pololetí ze zdrojů Evropské unie o 24 miliard korun víc, než do unijního rozpočtu odvedlo. Ve čtvrtek o tom informovalo ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly zejména příjmy ze strukturálních fondů a prostředky ze společné zemědělské politiky, příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU) byly nižší než v minulosti. Loni za první pololetí byla takzvaná čistá pozice Česka vůči EU 33,7 miliardy korun.
Z blackoutu chtějí někteří podnikatelé vytřískat výhody. Část z nich totiž po výpadku proudu nelenila a okamžitě se přihlásila státu o kompenzaci. Nejhlasitěji volá po penězích daňových poplatníků zejména gastronomie, která má údajně desetimilionové škody. I když proti těmto vlivům pomáhá pojištění, někteří podnikatelé si chtějí dojít s nataženou rukou pro státní pomoc. Ukazuje to na typický příklad nárokové ekonomiky přehlcené dotacemi a pobídkami, která akcelerovala během covidu. Pokud chceme malý a efektivní stát, musíme s neustálým brekem a požadavky přestat.
V posledních letech se v Česku zdvojnásobil počet stacionárních a úsekových radarů, které nejenže varují před překročením rychlosti, ale stávají se významným zdrojem příjmů pro mnohé obce. Zatímco v Německu, Rakousku či na Slovensku je měřicí technika převážně nastavena s důrazem na bezpečnost, české radary často fungují spíše jako „stroj na peníze“. Existuje ale i morálně přijatelné řešení: legální radarové detektory, například od české firmy Genevo, umožňují řidičům vědět s předstihem o aktuálně měřeném úseku, bez porušení zákona.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
Pouze 15 % lidí v Česku sleduje informace na etiketách, ty přitom chrání před zdravotními riziky a civilizačními nemocemi
Pečená dýně s houbami v hořčicové omáčce – nevšední kombinace podzimních chutí
Šťavnatá buchta s jablky a cuketou – vláčný moučník s karamelovou polevou a křupavou ořechovou krustou
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
