Rozruch v Rusku vyvolal návrh ředitele vězeňské služby, aby se nedostatek pracovních sil v Rusku nenahrazoval migranty, ale prací vězňů. Ředitel Alexandr Kalašnikov slibuje, že příští pracovní tábory nebudou mít nic společného s nechvalně známým systémem vězeňských táborů, gulagů.
„Jsme připraveni reálně to zorganizovat. To nebude gulag, to budou naprosto nové a důstojné podmínky, protože daný člověk bude pracovat (a žít) na noclehárně, anebo si pronajme byt, pokud bude chtít být s rodinou, a bude dostávat důstojnou mzdu,“ řekl Kalašnikov agentuře TASS.
Problém nedostatku pracovních sil se v současném Rusku řeší zapojením „gastarbeiterů“, hlavně z postsovětské Střední Asie. Migrantů se ale kvůli pandemii momentálně nedostává.
Zapojení vězňů do pracovního procesu by oproti tomu podle Kalašnikova vyřešilo problém s nedostatkem pracovních sil a současně by pomohlo k začlenění odsouzených do společnosti. Z přibližně 482 000 vězňů by se podle šéfa vězeňské správy jich mohlo do pracovního procesu zapojit 188 000.
Kreml nezaujal k návrhu žádné stanovisko. „Žádné stanovisko k tomu nemohu uvést, je to tak nová iniciativa. Určitě by se měla posoudit, propracovat. Ale žádné stanovisko k tomu není, řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle listu Kommersant.
Ten upozornil, že Rusku podle odhadů loni chybělo 1,5 milionu migrantů, kteří kvůli pandemii odjeli ze země a dosud se nevrátili. Kvůli chybějícím pracovním silám nyní v Rusku například zdražují byty.
Server Meduza připomněl, že vězeňská práce se aktivně využívala v Sovětském svazu v letech 1930 až 1950, kdy se vězni podíleli na prakticky všech velkých průmyslových a dopravních stavbách. Nápad zapojit vězně do práce na velkých projektech se v současném Rusku posuzuje na různých úrovních již několik let. Kupříkladu v roce 2015 se probíraly plány zapojit vězně do stavby stadionů pro mistrovství světa ve fotbalu, které se v Rusku konalo v roce 2018.