gulag

Spisovatelka, scenáristka a moderátorka Halina Pawlowská, která 21. března oslavila 70. narozeniny, je dcerou ukrajinského básníka. Její kořeny sahají do míst, k nimž se dnes upírají zraky celého světa. V pořadu Show Jana Krause prozradila, co si o ruské agresi myslí.

Před 90 lety došlo v Leningradě k vraždě Sergeje M. Kirova, jednoho z nejmocnějších mužů tehdejšího SSSR. Dodnes se spekuluje, zda za smrtí populárního bolševického vůdce a vyhlášeného proutníka nestál samotný Stalin. Kremelskému vůdci přišel zločin každopádně vhod: stal se vítanou záminkou pro spuštění Velkého teroru, při němž v následujících letech zahynulo kolem 1,5 milionu lidí.

Expedice společnosti Gulag.cz se před pár týdny vydala do Kyrgyzstánu, kde s pomocí tajných a běžně nepřístupných archivů KGB vypátrala dosud neznámé skutečnosti o Češích, kteří byli vězněni a popraveni ve Stalinově SSSR. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to popisuje historik Štěpán Černoušek, který se v daleké středoasijské republice setkal i s potomky perzekvovaných.

Putinův režim se zhroutí, a to rychle a bez varování, řekl pro web The Guardian ruský opoziční politik Vladimir Kara-Murza. Připomněl, že podobně k tomu došlo už v minulosti, například při pádu sovětského režimu. Porážka Ruska na Ukrajině je podle něj zásadní pro politické změny a šanci na demokratickou budoucnost země. Pro agenturu Reuters dále uvedl, že Západ měl připravovat plán pro budoucí demokratické Rusko.

Ruský soud poslal na 12,5 roku do vězení amerického občana Roberta Woodlanda, kterého uznal vinným z pokusu o nelegální výrobu a prodej omamných látek. Napsala to ve čtvrtek ruská agentura TASS s odvoláním na moskevskou prokuraturu. Agentura Reuters s odkazem na Woodlandova právníka Stanislava Kševického píše, že ho soud uznal vinným z obchodování s drogami. Ruské bezpečnostní složky zatkly Woodlanda letos v lednu. Podle jeho obhájce částečně přiznal vinu.

Soud v ruském Novosibirsku poslal na 25 let do vězení mladého muže, který podle vyšetřovatelů plánoval podpalovat sídla armádních odvodových komisí. Žádné ale nakonec nezapálil. Podle ruskojazyčného servisu BBC jde o nejtvrdší trest, jaký soud někomu v souvislosti se žhářskými útoky proti odvodovým centrům udělil.

Ruský prezident Vladimir Putin oficiálně zahájil předvolební kampaň. Odcestoval do země gulagů na Dálný východ. Slibuje, že vybuduje na Kamčatce a Čukotce turistický ráj. Nicméně jeho cesty nezačaly zrovna dobře. Zklamalo ho totiž nové ruské terénní auto Dravec.

Před 145 lety se narodil sovětský diktátor Josif Vissarionovič Stalin. Na svědomí má životy milionů nespravedlivě odsouzených, mezi něž patří i překvapivě vysoké množství Čechů či občanů Československa. Co byli zač? Jak vypadaly jejich konce? V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to popisuje Štěpán Černoušek, předseda sdružení Gulag.cz.

Před 105 lety se narodil ruský spisovatel a disident Alexandr Solženicyn. Nositel Nobelovy ceny za literaturu proslul jako autor díla Souostroví Gulag, popisujícího hrůznost sovětských věznic a lágrů. Jak se z nebojácného bojovníka proti bolševické totalitě mohl ke konci života stát poskok Vladimira Putina? V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to vysvětluje novinář, překladatel a znalec ruských poměrů Libor Dvořák.

Dramatické scény na ukrajinsko-slovenských hranicích sledoval v noci ze čtvrtku na pátek reportér CNN Prima NEWS na přechodu Užhorod –⁠ Vyšné Nemecké. Pocity uprchlíků byly smíšené. Někteří si vydechli, že utekli z dosahu Putinových bomb. Jiní propadali zoufalství, protože ukrajinská pohraniční policie nepustila za čáru část jejich rodin – muže ve věku od 18 do 60 let. V průběhu noci se totiž začala přísně dodržovat všeobecná mobilizace. Promrzlé děti plakaly, starci si zoufali, humanitární pomoc zaspala. Válka se ovšem s nikým nemazlí.

Rozruch v Rusku vyvolal návrh ředitele vězeňské služby, aby se nedostatek pracovních sil v Rusku nenahrazoval migranty, ale prací vězňů. Ředitel Alexandr Kalašnikov slibuje, že příští pracovní tábory nebudou mít nic společného s nechvalně známým systémem vězeňských táborů, gulagů.

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) získal digitalizované spisy československých občanů či krajanů, kteří byli ve 30. až 50. letech 20. století vyšetřováni sovětskými bezpečnostními orgány na Ukrajině. Mezi nimi jsou i dokumenty týkající se Čechoslováků, kteří pracovali například pro sovětské bezpečnostní složky. Dosud přitom byly k dostání pouze spisy z vykonstruovaných politických procesů. Na projekt poskytlo finance české ministerstvo kultury.