reklama

Rusko ustupuje od propuštění stovky zajatých kytovců a plánují odlov dalších

Představitelé ruského Úřadu pro rybolov ustupují od slibu, že propustí stovku zajatých kytovců, kteří jsou již od loňského léta drženi v naprosto nevyhovujících podmínkách u pobřeží Japonského moře. Co víc, na příští rok chtějí umožnit odlov dalších 300 jedinců.

reklama

Představitelé ruského Úřadu pro rybolov ustupují od slibu, že propustí stovku zajatých kytovců, kteří jsou již od loňského léta drženi v naprosto nevyhovujících podmínkách u pobřeží Japonského moře. Co víc, na příští rok chtějí umožnit odlov dalších 300 jedinců.

V zátoce Srednyaya na jihovýchodě Ruska je již od léta roku 2018 držena necelá stovka kytovců. Na podzim se na veřejnost dostaly záběry z dronu, které vyvolaly velkou vlnu nevole. Za propuštění 90 běluh severních a 12 kosatek dravých se postavili i známé osobnosti, v čele s Leonardem DiCapriem a Pamelou Anderson. Petici za jejich záchranu již podepsalo více než jeden a půl milionu lidí. K události se vyjádřil i prezident Putin, který v reakci na tlak veřejnosti úřadům přikázal, aby byly kytovci propuštěni (psali jsme ZDE).

Ruský Úřad pro rybolov však tento týden přišel s jiným návrhem. Chce za rok 2020 odlovit 10 kosatek dravých a 82 běluh severních v Ochotském moři a dalších 200 běluh v Beringově a Východosibiřském moři. Aktivisté uvádějí, že mají v plánu se zúčastnit veřejných slyšení, která budou v oblastech ruského Dálného východu probíhat v druhé polovině dubna 2019. Plánují využít svého práva předložit své připomínky k návrhu.

Více než 30 vědců z celého světa se podepsalo pod oficiální dopis, který v březnu adresovali prezidentovi Putinovi. Na základě více než čtyřicetidenní analýzy fotek usuzují, že se stav zajatých kytovců rapidně zhoršuje, a vyzývají k jejich okamžitému propuštění. „Jsem si jistý, že to budeme brát v potaz. Avšak rád bych poznamenal, že zvířata byla na místě prohlédnuta odborníky, kdežto vědci své závěry činí na základě fotek a videí,“ zareagoval na dopis tiskový mluvčí prezidenta Dmitrij Peskov. Jím zmínění odborníci však podle aktivistů nemají žádné zkušenosti s rehabilitací kosatek a mají blízký vztah ke společnostem, které kytovce zajaly.

Na místo se proto na pozvání ruského Ministerstva pro životní prostředí a přírodní zdroje vydává expertní skupina organizace Whale Sanctuary Project vedená známým oceánografem Jean-Michelem Cousteauem. Jejich cílem je zhodnotit zdravotní stav zbývajících 10 kosatek a 87 běluh ve „velrybím vězení“ a doporučit úřadům další postup.

Lov velryb je od roku 1982 zakázán mezinárodním moratoriem. Po vstupu do Evropské unie se k němu přidala i Česká republika. Ne všechny státy však zákaz respektují. Faerské ostrovy, Island a Norsko dál pokračují v lovu pro komerční účely a maso zabitých velryb prodávají na pultech obchodů či jako krmivo pro hospodářská zvířata. Další velrybářskou velmocí je Japonsko, které sice formálně moratorium podporuje, ale využívá výjimky lovu pro „vědecké a vzdělávací účely“, a tak každoročně uloví stovky velryb, jejichž maso taktéž končí na pultech obchodů a v restauracích.

Ruské velryby však většinou čeká jiný osud. Jsou převáženy do čínských zábavních parků, kde jsou drženy v nevyhovujících nádržích pro pobavení návštěvníků. Zábavní parky jsou ochotné za jednoho jedince zaplatit až 135 milionů korun. Zatímco většina západního světa od této pochybné zábavy pomalu upouští a zábavní parky v Severní Americe i Evropě se postupně zavazují k ukončení využívání kytovců, v Číně tento průmysl kvete.

Vendlula Hlavová

Tagy:
Čínské vakcíny? Radši zůstaneme v lockdownu, říkají Vietnamci. Za český dar děkují
Zahraničí

Čínské vakcíny? Radši zůstaneme v lockdownu, říkají Vietnamci. Za český dar děkují

Vietnam přešel do drsného lockdownu. Dosavadní koronavirový premiant se po roce zavřených hranic nevyhnul strmému nárůstu počtu nákaz, uzavřel proto i své hlavní metropole Hanoj a Ho Či Minovo Město. Třebaže v jihoasijské zemi panuje nouze o vakcíny, Vietnamci odmítají čínské preparáty. Raději přetrpí lockdown, než aby se jimi nechali očkovat, řekli lidé oslovení redakcí CNN Prima NEWS. Naopak jsou vděční za vakcíny, které poskytne mimo jiné i Česká republika.

Počítače i obědy pro děti zdarma, méně memorování: Jak chtějí strany změnit školství

Zlepšíme školství. V předvolebních programech to slibují snad všechny strany (kromě ANO, Babišovo hnutí zatím program do sněmovních voleb nepředstavilo). Jak to chtějí partaje udělat? KSČM láká na obědy pro děti zdarma, ČSSD by bezplatně rozdávala počítače a tablety, koalice Spolu chce reformovat vzdělávací programy. Co dalšího by politici chtěli prosadit?

Ne všechny vyvěšení barevných vlajek potěšilo. Je to ponižující, říká k Prague Pride Wolf

Vyvěšením duhové vlajky na pražské Nové radnici vedení města a organizátoři akce zahájili festival Prague Pride. Ten má za cíl mimo jiné přiblížit život leseb, gayů, bisexuálů a translidí (LGBT+). Jedenáctý ročník přehlídky nabídne 135 kulturních, zábavních a vzdělávacích akcí se společným tématem coming out. Vůči konání festivalu se ve facebookovém příspěvku vymezil podnikatel, člen KDU-ČSL a od roku 2014 zastupitel hlavního města Prahy Jan Wolf.

Slavia se vyhne další válce s Rangers, Sparta může v play-off LM potkat Genk i Šachtar

Fotbalisté Slavie si v případě postupu přes Ferencváros Budapešť zahrají ve 4. předkole Ligy mistrů s vítězem duelu mezi Young Boys Bern a Kluží, přes kterou přešli do skupiny předloni. Pokud Sparta ve 3. předkole vyřadí Monako, utká se v souboji o skupinu s lepším z dvojice Genk – Šachtar Doněck. Rozhodl o tom pondělní los ve švýcarském sídle UEFA v Nyonu.

Krpálkův tchán Kaderka: Že se Lukáš pral s Bartošem? Tomu jsme se hodně zasmáli

Z pozice nejvyšší s radostí i trochou nervů sledoval, jak na olympiádě v Tokiu válí české hráčky, které do domoviny vezou jednu zlatou a stříbrnou medaili. A z pozice tchána prezident českého tenisového svazu Ivo Kaderka pořádně trpěl a pak se ohromně radoval z toho, co předvedl na tatami v chrámu Budókan Lukáš Krpálek. „Přepsal dějiny světového juda,“ říká pro CNN Prima NEWS Kaderka.

Cestování v době covidové: Vyplníte lejstra, jdete na test, ale nikoho to moc nezajímá

Poletíme? Nebo nepoletíme? A co všechno musíme splnit? Letošní dovolená byla pro všechny jiná než obvykle. Někdo raději kvůli covidu zůstal doma. Kdo se rozhodl vyrazit do ciziny, musel si ohlídat, aby splnil všechna nařízení. Pohlídat si, jak moc riziková je vybraná země, vyplnit lejstra, podstoupit test, stáhnout si aplikaci, stáhnout si QR kód. Jenže zajímá to vůbec někoho?

Čínu poprvé od Wu-chanu drtí nová varianta koronaviru. Asijské země propadají panice

Čínu zasáhla epidemie, kterou státní média označila za „nejrozsáhlejší od Wu-chanu“. Země, která se pyšní nulovou tolerancí vůči COVID-19, zaznamenala od 20. července více než 200 nových případů spojených s epidemií ve městě Nanking. Tato epidemie začala, když pracovníci letiště, kteří čistili letadlo přilétající z Ruska, měli pozitivní test na koronavirus. Od té doby se vir rozšířil do pěti provincií a nejméně 13 měst včetně hlavního – Pekingu.

reklama

Domácí zpravodajství

Důvěra ve vládu i prezidenta roste. Největší podpoře se ale těší starostové

Důvěra Čechů v ústavní instituce se v červenci meziměsíčně zvýšila. Prezidentovi a vládě důvěřuje shodně 37 procent lidí, zatímco v červnu byla jejich důvěryhodnost o osm, respektive devět procentních bodů nižší. Před rokem ale prezidentovi věřilo 43 procent lidí a vládě 41 procent. Největší důvěru si dál udržují starostové a obecní zastupitelstva, jimž věří přibližně dvě třetiny veřejnosti. Vyplynulo to z červencového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

KOMENTÁŘ: Proč se ČSSD nedostane do Sněmovny a ODS neporazí Babiše

Je léto, politika nikoho stejně nezajímá, řekli si zřejmě šéfové některých partají a odjeli na dovolenou. Není o nich vidu ani slechu. A co dělá premiér Andrej Babiš? Otvírá D1, jezdí do krajů. Navíc ohlásil, že letos zůstane v úřadu i o vládních prázdninách. A potom se opozice diví a fňuká, že nemá v médiích dostatek prostoru a ANO stále kraluje předvolebním průzkumům.

V armádě umíralo za socialismu i 200 vojáků ročně. V tanku, ale také vlastní rukou

Téměř každý, kdo sloužil v komunistické Československé lidové armádě, se nějakým způsobem dotkl smrti. Před listopadem 1989 umíralo 150 až 200 vojáků základní vojenské služby ročně, v šedesátých letech ještě více. Historikové tuhle temnou kapitolu armády teprve odkrývají. „Kamarád na letišti v Čáslavi si vzal život, protože ho nepustili za snoubenkou,“ vypráví Štefan Rejda, v armádě sloužil v letech 1976 a 1978. Další pamětníci vzpomínají na vojáky utopené v tancích nebo omylem zastřelené.

reklama