ANALÝZA: Nejdrsnější protiruské „sankce“ uvalila Ukrajina. Válka musí neúnosně zdražit
Od plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu uplynulo již více než tři a půl roku, mírový proces vedený USA je prozatím u ledu a na bojišti nastala patová situace. Spojenci Kyjeva nyní volají po obnovení ekonomického tlaku na Moskvu. Cílem je zvýšit náklady války pro Kreml na úroveň, která ho donutí změnit kurz, uvádí analýza webu CNN. Řešením by mohlo být i narušení ekonomiky častějšími útoky na ruské zásobníky paliva.
Osmnáct balíčků sankcí Evropské unie a desítky dalších restrikcí ze strany Spojených států, Spojeného království a dalších zemí oslabily ruskou ekonomiku, ale nikoli odhodlání pokračovat v boji. Podle odborníků je tedy potřeba, aby sankcí bylo nejen více, ale také aby byly chytřejší. „Musíme být prostě chytřejší,“ řekl podle CNN Timothy Ash, výzkumník zabývající se Ruskem v britském think tanku Chatham House, který radil řadě vlád ohledně dopadu sankcí proti Moskvě.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ukrajina se připravuje na krutou zimu. Miliony lidí mohou čelit chladu a nedostatku energie
Masivní nárůst vojenských výdajů pomohl ruské ekonomice v letech 2023 a 2024 k růstu o více než čtyři procenta. Letos ale vláda očekává růst pouze o jedno procento. Do konce roku také předpokládá inflaci ve výši šest až sedm procent – úrokové sazby jsou na úrovni 17 procent, což má za cíl omezit růst cen. Kreml pociťuje pokles svých nesmírně důležitých příjmů z ropy a zemního plynu a rozpočtový deficit se mezitím zvětšuje.
Nejnovější tříletý rozpočtový plán, předložený parlamentu koncem září, však ukazuje, že vojenské výdaje zůstanou přibližně na čtyřnásobku předválečné úrovně. A to především díky ruským daňovým poplatníkům. Kreml se totiž rozhodl, že od ledna zvýší daň z přidané hodnoty z 20 procent na 22 procent, přičemž podle ministerstva financí budou dodatečné příjmy primárně směřovat do obrany a bezpečnosti.
Čtěte také
Ruský prezident Vladimir Putin otevřeně přiznal, že zvýšení DPH bude mít negativní dopad na ekonomiku. „Rozhodnutí Kremlu je v souladu s plánováním na dlouhý konflikt a dlouhodobý režim omezené soukromé poptávky,“ řekla CNN Alexandra Prokopenková, výzkumnice z Carnegie Russia Eurasia Center. Jinými slovy, ruská vláda přijala rostoucí ekonomické dopady války. Existují však potenciální sankce, které by mohly být tak škodlivé, že by oslabily odhodlání Ruska pokračovat v boji?
Zastavení ruské „válečné mašinérie“
Jednou z možností, jak oslabit Rusko, je uvalení cel ve výši 500 procent na všechny země kupující ruské energetické exporty. To navrhuje zákon o sankcích proti Rusku, který byl předložený v americkém Kongresu, ale dosud nebyl projednaný. „To by zcela zastavilo ruské exporty. Rozhodně by to způsobilo kolaps ruské ekonomiky a zastavilo ruskou válečnou mašinerii,“ řekl Timothy Ash. Nikdo, včetně Putina, který minulý týden označil tento nápad za „nemyslitelný“, však neočekává, že USA tento návrh prosadí, protože stažení ruské ropy a zemního plynu z trhu by vedlo ke zvýšení globálních cen. Ash místo toho navrhuje mnohem nižší takzvané „sekundární“ clo ve výši 20 až 30 procent, které by umožnilo pokračování ruského vývozu na globální trh, ale s jednou změnou: výnosy z něj by měly být použity na financování Ukrajiny.
Využití ruského bohatství k financování Ukrajiny je v současné době jádrem diskusí v Evropě. Jde o opatření, které by vyslalo jasný signál o dlouhodobosti války v Kyjevě. Podle řady zpráv založených na interním dokumentu Evropské unie zvažuje EU využití zmrazených ruských aktiv v Evropě jako základ pro půjčku Ukrajině ve výši 140 miliard eur. Kyjev by byl povinen splatit dluh pouze v případě, že by Rusko zaplatilo reparace za válku. „Nová půjčka by vyslala opravdu silný signál Rusku, že Ukrajina je dobře financována a bude schopna nakoupit zbraně k udržení dlouhé války,“ podotkl Ash. „Moskva se k jednání o příměří dostaví pouze tehdy, když si uvědomí, že Ukrajina má větší výdrž,“ podotkl v komentáři ve Financial Times německý kancléř Friedrich Merz.
Další možností je zaměřit se na nejslabší místa ruské ekonomiky, navrhuje Alexander Kolyandr, vedoucí pracovník programu Demokratická odolnost v Centru pro analýzu evropské politiky. Jeho nápad se soustředí na dlouhodobý nedostatek pracovních sil v Rusku, který se od vypuknutí války zhoršil, protože mnoho mužů v produktivním věku bylo buď mobilizováno, nebo uprchlo do zahraničí. V současné době čelí ruští občané při žádání o pracovní víza v některých evropských zemích dalším překážkám, přičemž pobaltské státy a Polsko je fakticky zakazují. „Místo omezování profesní imigrace z Ruska na Západ by podle mě měl být odliv mozků pouze podporován,“ uvedl Kolyandr. To by podle něj prohloubilo krizi na ruském trhu práce a vyvolalo tlak na růst mezd, což by zkomplikovalo boj proti inflaci.
Ukrajina má mocnou zbraň
Odborníci tvrdí, že kromě nového přístupu k sankcím je nezbytné také účinnější prosazování stávajících restrikcí. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského použilo Rusko při masivním raketovém a dronovém útoku na Ukrajinu v noci 5. října více než 500 zbraňových systémů obsahujících přes 100 tisíc zahraničních komponentů, včetně evropských. A to navzdory západním sankcím zakazujícím prodej vojenských komponentů do Ruska. „Nyní, ve čtvrtém roce plnohodnotné války, je prostě podivné slyšet někoho tvrdit, že neví, jak zastavit tok kritických komponentů,“ podotkl Zelenskyj.
Čtěte také
Nejúčinnější sankce proti ruské válečné ekonomice však možná nejsou v rukou ukrajinských spojenců, ale samotné Ukrajiny. Podle nedávného odhadu ruské analytické agentury Siala eskalující útoky Kyjeva pomocí dálkových dronů na ruské ropné rafinerie v posledních měsících vyřadily 38 procent ruské kapacity rafinace ropy. Sergej Vakulenko, vedoucí pracovník Carnegie Russia Eurasia Center, ale upozorňuje, že odhady nezohledňují, kolik rafinerií už předtím nefungovalo a kolik škod už bylo opraveno. Útoky přesto vedly k nedostatku benzinu.
Ash se domnívá, že tyto útoky jsou účinnou zbraní proti ruské ekonomice, a to ze dvou důvodů: „Nejenže způsobujete domácí narušení ekonomiky nedostatkem paliva u čerpacích stanic, ale ve skutečnosti také omezujete jejich vývozní příjmy. To posiluje argument pro dodávky více západních zbraní dlouhého doletu na Ukrajinu a menší omezení na jejich použití,“ řekl.
Na základě nedávné reakce Putina se tohoto kroku Rusko může obávat více než jakýchkoli ekonomických sankcí. Když byl Vladimir Putin minulý pátek na ruském ekonomickém fóru dotázán, co by se stalo, kdyby USA povolily dodávku svých raket středního doletu Tomahawk na Ukrajinu, uvedl, že by to vedlo k „zničení vztahů mezi USA a Ruskem“.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Rusové zaútočili na ukrajinský osobní vlak, zranili desítky lidí. Úřady zjišťují rozsah škod
vaclav.cerny@iprima.cz
