Karel Schwarzenberg a jeho nevlastní sestra Alžběta Pezoldová se mimosoudně dohodli ve sporu o hrobku v Domaníně u Třeboně. Vloží ji do nadačního fondu, který nově založí. Pezoldová se dlouho domáhá uznání dědictví po hlubocké větvi šlechtického rodu Schwarzenbergů. V roce 2012 se jí zastal Ústavní soud. Informovala o tom v pátek ČT.
„Mohu potvrdit, že v případu sporu o rodové dědictví po hlubocké větvi šlechtického rodu Schwarzenbergů došlo k posunu, jelikož mezi klientkou Alžbětou Pezoldovou a Karlem Schwarzenbergem byla v prosinci 2020 uzavřena dohoda o společném postupu k ukončení dědického řízení. Touto dohodou se strany zavázaly, že budou v dědickém řízení za dohodnutých podmínek postupovat ve shodě,“ uvedl advokát Pezoldové Petr Meduna.
Zatím není jasné, kdo se o hrobku bude starat. Dosud to dělali památkáři. „Jsou dvě možnosti: buď budeme nadále spravovat hrobku na základě smluvního vztahu, jak jsme to dělali doteď, a na základě podmínek, na kterých se domluvíme, anebo si majitel hrobku převezme do vlastní správy,“ řekl ředitel jihočeských památkářů Petr Pavelec. V předchozích letech se opravovala střecha či sochařská výzdoba. Stát do ní investoval v řádech milionů korun.
Pezoldová je dcerou Jindřicha Schwarzenberga, dědice Adolfa Schwarzenberga. Kvůli starým rodovým zvykům dal její otec v závěti přednost mužskému dědici, svému adoptivnímu synu Karlovi z orlické větve rodu. Pezoldová ale tvrdí, že Karel Schwarzenberg porušil poslední vůli jejího otce, která mu přikazovala usilovat o vrácení celého majetku. Protistrana namítá, že mezi Schwarzenbergy se dědilo vždy po mužské linii.
Lex Schwarzenberg, zákon, který rod připravil o majetek
Spor o pozůstalost po Adolfu Schwarzenbergovi se řeší od roku 2006. Pezoldová uspěla až u Ústavního soudu v roce 2012, který vrátil spor na začátek. Nárokem Pezoldové se tak znovu zabýval Okresní soud v Českých Budějovicích. Ten žalobu v roce 2017 zamítl, verdikt o rok později potvrdil i odvolací soud. Pezoldová se pak obrátila na Nejvyšší soud, řízení u něj ale obě strany v roce 2019 přerušily s odkazem na to, že se zkusí domluvit mimosoudní cestou.
Hlubocká větev Schwarzenbergů spravovala před II. světovou válkou velký majetek. Stát však v roce 1947 schválil takzvaný Lex Schwarzenberg, zákon, který rod připravil o všechny državy. Po roce 1989 vrátil stát majetek pouze chudší orlické větvi Schwarzenbergů, z níž pochází i někdejší ministr zahraničí. Nemovitosti hlubocké větve zůstaly státu.
Domanínská hrobka je dvoupodlažní novogotická stavba ve tvaru osmiúhelníku, s předsunutou věží a oboustranným schodištěm. Obklopuje ji anglický park. V hrobce jsou ostatky 26 členů primogeniturní větve rodu Schwarzenbergů, uvádí památkáři. Letos od ledna do srpna ji navštívilo 27 941 lidí, sdělila mluvčí jihočeských památkářů Markéta Slabová.
