Jak se staví stadion. Architekt Kail se inspiruje i v Anglii, arény zítřka budou jak Transformers
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Architekt Jakub Kail popisuje, jak se v Česku staví stadion.
Správnou atmosféru udělá uzavřený stadion.
Stadion je pro architekta víc než jen sportoviště.
Jaké stadiony inspirují a co čeká budoucnost?
Architekt Jakub Kail z Rota Group je hlavním tvůrcem miliardové přestavby teplického fotbalového stadionu, pro jehož novou podobu se inspiroval třeba v baskickém Bilbau nebo u anglického klubu Manchester City. Kail v rozhovoru pro CNN Prima NEWS popisuje, jak se v Česku staví stadion. Co si nechá poradit od fotbalistů a co třeba i od uklízečky. Ale také, jak by mohly vypadat budoucí arény Sparty a Slavie.
Co architekt rýsuje jako první, když je jeho zadáním fotbalový stadion?
Vždycky záleží na konkrétním případu. U Teplic jsme třeba začali debatou, jestli by nebylo lepší postavit úplně nový stadion. Nakonec jsme se rozhodli pro rekonstrukci stávající stavby. Co následovalo? Sbírání informací. Bavíte se o nové podobě nejen s lidmi z vedení klubu, ale i s jeho sportovní sekcí, s fotbalisty, stejně jako s paní uklízečkou, která může říct: „Tady se mi to vždycky blbě vytíralo.“ Nebo: „Nemám kam si dávat kýbl.“ I to pak můžete při vymýšlení nové podoby stadionu zohlednit.
Čtěte také
Vážně jde i o názor uklízečky?
Jasně; čím víc informací posbíráte, tím líp. Třeba si najednou uvědomíte, že vlastně nevíte, jak velká má být šatna prvoligového fotbalového týmu. Jestli existuje šablona, podle které v ní hráči sedí. Takže se zeptáte... Architekt do toho samozřejmě jde se zkušenostmi ze svých předchozích projektů, takže si nemusí dohledávat úplně všechno. Musí znát některé základní věci, jako třeba konstrukční výšky. A pak už je to jako Tetris – sestavuji si na papíře nahrubo různé obdélníky, skládám je k sobě, představuji si, kudy se bude chodit, jak to udělat, aby se nepotkávaly provozy. Pracujete s plochami, snažíte se vymyslet hezkou dispozici.
Architekt Jakub Kail Zdroj: ČTK, Profimedia.cz
Jak si pohrát se světlem
Jak zohledňujete prostředí, do kterého je stadion zasazen?
To je hodně důležité. Dopředu si vizualizuji, jak bude stavba na daném místě vypadat. Jestli bude působit příjemně. Představuji si první dojmy návštěvníka, když bude ke stavbě přicházet. Bude mu milejší, pokud nad sebou uvidí oblohu? Nebo by ocenil zastřešení? Nebude tam potom moc velká tma?
Teplická Stínadla 2.0
Přestavba půl století starého stadionu by měla začít zhruba za rok, přijde na jednu miliardu korun. Délka prací se odhaduje na dva roky, tepličtí fotbalisté při nich budou moci dál hrát ligu na svém hřišti. Rekonstrukce je rozdělená na etapy, odstartuje výstavbou zcela nové severní tribuny. Vzápětí se zbourá hlavní tribuna, postaví se zcela nová s klubovým muzeem, 37 skyboxy, VIP prostory, multifunkčním sálem pro konference. Modernizací projde i východní a jižní tribuna. Stadion bude nově opláštěn, výrazně se promění okolí arény. Kapacita stadionu se sníží ze 17 tisíc na 14 tisíc návštěvníků, Stínadla 2.0 budou znovu splňovat přísné normy UEFA, tím pádem se na ně mohou vrátit i reprezentační zápasy.
Světlo je samo o sobě velké téma. Můžete si hodně pohrát s tím, jakým způsobem bude stadion nasvícen. Zespoda, seshora, z čela, zvenku? S jakou intenzitou? Jakou barvou? Jaký materiál k tomu zvolíte pro fasádu? Já bych fakt moc rád, aby lidi mohli teplický stadion vnímat pozitivně i z dálky. Aby se stal nezaměnitelnou identifikací i pro ty, kteří třeba na fotbal ani nechodí. Třeba si jej pro jeho podobu oblíbí i tak.
Čtěte také
Jaký typ stadionu působí příjemně na vás?
U stadionů se mi obecně nelíbí, pokud nejsou uzavřené, kryté. Nevznikne pořádná atmosféra, působí to „nedodělaně“. Viděl jsem například jednu variantu nového stadionu na ostravských Bazalech, kde to měli do boku hodně prosklené. A na mě to dělalo dojem neuzavřenosti. Nepůsobilo to na mě příjemně. Obecně na stadion nenahlížím pouze jako na sportovní stavbu, ale jako na funkční, ekonomicky udržitelný a urbanisticky přirozený projekt se silným společenským rozměrem.
Vizualizace nového stadionu v Teplicích Zdroj: Se svolením Rota Group
Stadion je bezesporu důležitou vizitkou klubu. Když v televizi vidím zápas Zlína, který má jednu z tribun useknutou, působí to na mě chudě, nereprezentativně.
Některý klub si ale i z takové anomálie může naopak udělat svou značku. Vezměte si stadion v portugalské Braze, který je sevřený mezi skalami. Identifikují se s tím, mají na tom postavenou identitu klubu.
Ale obecně to doopravdy platí, ano, nový stadion dokáže s image klubu udělat hodně. V Hradci Králové jsem se třeba zajímal, jestli jejich nová aréna změnila chuť fotbalistů přestupovat právě sem. A dostal jsem odpověď, že jednoznačně ano. V dnešní době je pro každého důležitá i úroveň prostředí, v němž je zaměstnán. Hráči to cítí stejně. A funguje to pochopitelně i na fanoušky. Už si navykli vyžadovat, že si radši dojdou na čistý záchod. Že tam teče voda, že nečekají hodinu ve frontě s občerstvením. Proto musíte myslet na všechno. Na kvalitní reproduktory, na osvětlení. Na to, aby když fanoušek dorazí na stadion, přijde mu to tam čisté a bezpečné.
Čtěte také
Z čeho má ještě architekt při stavbě stadionu těžkou hlavu?
Nejhorší jsou požárně bezpečnostní normy, s nimi opravdu bojujeme. V Česku je to z minulosti napsáno neuvěřitelně přísně. Kdybychom se k nim v Teplicích museli postavit podle normativních řádů, dostaneme se do šílených problémů. Naštěstí už dnes všechno dokážeme vyřešit s pomocí simulací evakuace, v nichž se zohledňuje všechno možné počínaje věkovou skladbou návštěvníků, jejich reakční dobou, rychlostí pohybu. Jde zkrátka o vypočítání toho, za jak dlouho od nahlášení požáru jsou lidé schopni místo vyklidit. Máte povinnost, aby stadion byl do patnácti minut prázdný.
Nám to na začátku nevycházelo, s pomocí simulací jsme to všelijak ladili, přidávali další úniky, až jsme se dostali na 14,5 minuty. A to už je dobré. Ale bylo náročné to splnit. Stejně jako u křivky viditelnosti, což je geometrický návrh tribuny, který zajišťuje, že diváci vidí na hrací plochu přes řadu před sebou. I tohle je dané hodně náročnou normou.
Vizualizace nového fotbalového stadionu v Teplicích Zdroj: Se svolením Rota Group
Vzorem stadiony v Bilbau či San Sebastianu
Inspiroval jste se pro Teplice nějakým již stojícím stadionem?
Nejvíc baskickým Bilbaem, odkud se snažíme přenést mimo jiné myšlenku dynamické fasády s možností barevného nasvícení. V Teplicích ji budeme dělat odskočenou, vytvoří jakýsi levitující prstenec, trojúhelníky v použité 3D textilní membráně mají připomínat mexickou vlnu. Stadion San Mames v Bilbau je skvěle zakomponovaný do města, využívají šikovně předprostor, kde se lidé mohou setkávat. Z jedné strany v zástavbě dlouho ani nepostřehnete, že se blížíte ke stadionu. Ze druhé se to otevírá víc, přes krásné parky dojdete až ke Guggenheimově muzeu.
U stadionu nenajdete nic rušivého, zbytečného, působí to jednotně. Hodně účelná, chytrá, hezká práce, vymyšlená s citem. Když vejdete dovnitř, do krásně uzavřeného prostoru, je všechno natřené do tmavé barvy, k tomu červené sedačky, zelená tráva; prostě super. Moc se mi to líbilo! V San Sebastianu se mi zase zamlouvalo, že VIP hosté mají k dispozici prosklený bar s výhledem do hráčského tunelu. Moc hezký detail! Pak už lze pracovat s fanoušky, losovat třeba ze vstupenek, aby se do exkluzivních prostor taky mohli dostat. I v San Sebastianu mají jednobarevné sedačky, je to čisté, uklidňující, fajn.
Stadion San Memes v Bilbau Zdroj: ČTK, Profimedia.cz
Jaké další stadiony jste si ještě pro inspiraci prošel?
S kolegy jsme jich navštívili asi patnáct, v různých zemích. Byli jsme třeba v Salcburku, kde je hodně znát, že arénu stavěli na dvě etapy; mají například až moc široké chodby. Všechno je tam udělané hodně účelně, prakticky, chybí tomu ale útulnost z Bilbaa. Na Bilbau se mi líbí i to, jak používají dva velké prstence, ve středu jsou prosklené části VIP, restaurace, k tomu podchozí ochoz pro vozíčkáře.
Zaujal mě i Slovan Bratislava, byť – upřímně řečeno – Tehelné pole vypadá na obrázcích líp než v reálu. Trochu nás zklamala jejich bílá textilní membrána na fasádě, protože dělala špinavý, ušmudlaný dojem. Možná to bylo jen tím, že za naší návštěvy bylo zrovna ošklivé počasí, pršelo... Celkově to je určitě hezký stadion, jen jím procházíte a získáte dojem, že něco tam je jen proto, že to tak zrovna vyšlo.
Čtěte také
Třeba?
Úzké chodby, nízké stropy. Ale jak říkám: celkově je to i tak hezká stavba.
Pro Teplice jste se údajně inspirovali i jedním anglickým velkoklubem.
Ano, od Manchester City jsme odkoukali kruhovou kabinu pro fotbalisty.
Fotbalový stadion v Bilbau Zdroj: ČTK, Profimedia.cz
Konzultovali jste její podobu s hráči a trenéry?
Ano, s celým mužstvem, od trenéra Zdenka Frťaly až po fyzioterapeuty. Já obecně nerad navrhuju kulaté věci. Byli to ale oni, kdo přišel s přáním, že by rádi kruhovou šatnu. Nakonec jsem musel uznat, že to v tomto případě dává smysl. Kruhový tvar totiž umožní, že v kabině nikdo nebude sedět v rohu, všichni budou mít stejné podmínky. Se sportovním úsekem jsem konzultoval i spoustu dalších věcí. Třeba jsme vedli hodně debat o tom, jak hluboký má být bazén regenerace, jaké pohyby v něm hráči přesně dělají, abychom třeba někde mohli dno posunout níž...
Spousta věcí vás vůbec nenapadne, jako hlavní projektant se musíte ptát až do detailu. Měli jsme tam třeba na začátku i kryokomoru. Jenže když jsme se o ní chvíli bavili, zjistili jsme, že by ji hráči využívali ze zvědavosti možná prvních čtrnáct dnů, pak už ne; nemělo by to tedy ve spojení s náklady smysl.
Stadion San Memes v Bilbau před loňským finále Evropské ligy Zdroj: ČTK, Profimedia.cz
Alchymie jménem trávník
Zaměřuje se architekt při práci na novém stadionu i na trávník?
Ano. A je to alchymie! V Teplicích jsme na něj měli speciálního konzultanta. Vysvětloval nám, že je sice potřeba, aby kořínky trávy dobře zakořenily, zároveň se však musí hlídat, aby rostly jen v jistém konkrétním období. Pro Česko, Anglii a jiné země se uplatňují odlišné normy, co se týče zrnitosti podloží. Můžete si ale vybrat, jak moc má propouštět vodu. To všechno pak hraje roli v tom, jak kvalitní trávník máte. Stejně jako spousta dalších faktorů, třeba zda tam správně proudí vzduch... Když jsme začínali s představou nové podoby teplického stadionu, mým přáním bylo otočit sklon střechy směrem do hřiště, abychom tím trávníku pomohli. Pak ale padlo rozhodnutí, že jižní a východní tribuna zůstanou zachované, takže jsme tvar střechy museli zkopírovat i v případě té nové, západní.
Tehelné pole. Stadion Slovanu Bratislava, otevřený v roce 2019. Zdroj: ČTK, Profimedia.cz
Copak sklon střechy může pomoci kvalitě trávy?
Jasně. Všimněte si třeba na novém hradeckém stadionu, co tam s trávou dělá jižní tribuna. V zimě, když je slunce nízko, tribuna hodně cloní paprskům. Zastíněný trávník nemá šanci. Pomoci si můžete jedině speciálními lampami, které klub vyjdou řádově na miliony korun ročně. Pak nastává otázka, jestli české kluby dají přednost tomu, že jednou ročně vymění za pět milionů celý trávník, nebo zda spíš budou používat lampy s provozními náklady až 10 milionů korun. Je bez debat, že s trávníkem mohou být velké problémy. Nehledě na to, pokud chcete na stadionu vedle fotbalových zápasů pořádat i velké kulturní akce, koncerty.
Čtěte také
Což asi bude u velkých moderních stadionů nezbytné, že?
Rozhodně. Stadiony už do budoucna nebudou moci být jednoúčelové. I teplická Stínadla 2.0 jsme nastavili jako multifunkční stadion. Kolem trávníku jsme vymysleli zpevněnou plochu, aby se tam pro koncerty dostala technika. Aby neponičila umělou trávu, co jinak obklopuje hrací plochu. Musíte přemýšlet nad spoustou věcí: kde bude ještě přirozená tráva, kde už umělá? Kde budou výběhové zóny? Jak to budete vytápět? Trendem je vytápět hlavní hřiště i výběhovou zónu teplovodně. Musíte to pak mít vytopené už třeba den dopředu. Někdo to dělá elektricky, je to samozřejmě rychlejší. V Teplicích řešíme, že bychom různé části hřiště vytápěli odlišně, protože na kus plochy nám bude svítit sluníčko, tam by se to dalo regulovat. Znamenalo by to významné úspory.
Čtěte také
Letošní ligová sezona ukázala, že české kluby mají právě v kvalitě trávníků velké rezervy. Začátek jarní části se mnohdy hrál na nedůstojném oraništi.
Budoucnost spočívá v tzv. hybridním trávníku, což je kombinace přírodní trávy s umělými vlákny všívanými do hloubky zhruba 20 centimetrů. Podle mého pro české prostředí – snad kromě lamp – ani neexistuje jiná alternativa. Časem by tu hybrid měl být normou. Nedávno ho na Letné pokládala Sparta, před tím jej pořídili i v Plzni a na Slavii. Bude to čím dál častější, trávník je pak mnohem odolnější, líp i vypadá.
Je to hodně drahá věc?
Záleží na velikosti hřiště. Pokud budeme počítat s klasikou 105x68 metrů, vyjde to na zhruba šest milionů korun. Samozřejmě záleží, jaké vlákno se všívá, do jaké hloubky se jde, jaká je rozteč mezi vsítím.
Vizualizace nového teplického stadionu Zdroj: Se svolením Rota Group
Skládací stadiony jako na Realu
Když už mluvíte o budoucnosti, jak podle vás budou vypadat stadiony zítřka?
Umím si představit, že všechny budou mít zasouvací střechu. A že budou mít trávník, jaký už nyní používají třeba na Realu Madrid nebo na Tottenhamu – v případě potřeby tam zajíždí někam pod tribunu. Na madridském Santiago Bernabeu se takhle stadion dá během chvilky předělat na velkou koncertní halu, je to úplně jako z Transformers. A tak to podle mého bude u stadionů čím dál častější.
Čtěte také
V Česku jsme od toho zatím hodně daleko. Zatímco v Polsku stojí moderních stadionů spousta, nečekaně hodně jich je dokonce i na Slovensku, my jsme na tom hůř. Proč?
Zjevně jsme zaspali, kluby asi mají jiné priority. Jak jsem už naznačil – kvůli Teplicím jsem se byl osobně podívat v Bratislavě na Tehelném poli. A to je skvělý stadion, vejde se tam 22 500 diváků; zajímavé arény mají i v Košicích, Dunajské Stredě, Trnavě... U nás jde liga nahoru, do mnoha klubů vstoupili majetní investoři, zvedají se peníze za vysílací práva. Tak doufám, že se kvalita stadionů pohne i zde. Snad do toho kluby taky začnou šlapat. Je to samozřejmě spojené s tím, že v lize jsou jen stadiony Sparty, Slavie a Teplic v soukromém vlastnictví, u zbytku má stále důležité slovo město.
Sparta chce stavět nový stadion na Strahově, Slavia přemýšlí o rekonstrukci a rozšíření Edenu. Třeba tedy český fotbal zase čeká krok do další, nablýskanější éry.
Majitelé asi přišli na to, že je to skutečně důležité. Byl jsem na jedné přednášce, kde ředitel Slavie tvrdil, že kdyby navýšili kapacitu, pořád by vyprodali hodně zápasů. Takže to jistě mají spočítané.
Současný stadion fotbalové Slavie Zdroj: ČTK, Profimedia.cz
Jakou kapacitu je rozumné v podmínkách Slavie mít? Třicet tisíc?
Vždycky je otázka, jak se bude takový stadion financovat. V německé Jeně mají stadion pro 15 tisíc lidí. A říkali nám, že aby mohli normálně fungovat, nemůže se na tom jednou za dva týdny hrát a jinak nic. Proto stadion pronajímají. Máte na to? Tak dejte peníze a můžete na stadionu slavit Silvestra. Ať už ve skyboxu, v multifunkčních sálech, případně přímo na hrací ploše… Jde o to vymyslet co nejvíc aktivit, aby se lidi dostali na stadion. Tohle propojení s běžným životem by se nám líbilo i v Teplicích. Je otázka, jestli by v severní části nemohla být třeba poliklinika, zda bychom tam nevymysleli i nějaké komerční prostory. I tady platí: využívat stadion na jeden ligový zápas za 14 dnů je prostě málo.
Čtěte také
Ale ještě ke Spartě a Slavii. Teď sice mívají v jednom kuse plný dům, co když ale zájem fandů zase ochabne? Opravdu je pro český klub rozumné mít stadion pro 30 tisíc lidí?
Známe příklad Salcburku, kde na evropské poháry chodí 30 tisíc lidí, na ligu ani ne polovina. Většinou mají tedy horní prstenec stadionu uzavřený, schovaný pod plachtami. A samozřejmě – pokud je třicetitisícový stadion zaplněn jen z poloviny, atmosféře to nepřidá. Za sebe si ale umím představit, že by třeba právě Sparta nebo Slavia měly stadion takhle velký. Myslím, že zrovna tyhle dva kluby by ho pravidelně dokázaly zaplnit.
Fotbalová aréna v Salcburku Zdroj: ČTK, Profimedia.cz
Představte si, že by vás Sparta oslovila se svým novým strahovským stadionem. Jak by podle vás vypadal?
Přiznám se – už jsem o tom trochu přemýšlel. Novou Spartu si představuju právě jako Bilbao. Je vlastně logické stadion rozdělit na dva prstence oddělené platformou. Jde jen o to, jak se to tam zasadí, jak bude vypadat fasáda. Nedávno jsem se třeba díval na dokument, jak stavěli Santiago Bernabeu. Jak pro něj vyráběli lamely, jak jej jimi osazovali. A bylo to hodně inspirativní! Materiálů, ze kterých se dá taková věc vyrobit, je dnes spousta. Záleží jen na vás, jak chcete, aby stadion působil.
Až to pro Spartu jednou bude někdo dělat, bude to obrovská výzva. Strahov to rozhodně pozvedne. Samozřejmě je smutné, že se klub po tolika letech rozloučí s Letnou, pokud za ni ale Sparta získá moderní, krásný stadion, tak to bude skvělé.
Čtěte také
Skvělé? Fanoušci láteří, že je to na Strahov odevšud daleko.
No, je. Shodou okolností jsem ale nedávno mluvil se sparťanským generálním ředitelem Tomášem Křivdou. A shodli jsme se, že takhle je to běžné i u jiných fotbalových klubů. I cestu na stadion lze chápat jako součást zážitku. Potkáte se s kamarády někde na Ladronce a prostě se na fotbal projdete, popovídáte si. Nejsem si jistý, jestli je správné, že jsme si navykli všude dojíždět autem, s maximálním pohodlím. Pokojně si u toho tloustneme, zakrňujeme…
Vlastně mám za to, že ve výsledku může být pro sparťany plus, když se ke stadionu projdou. Budou vědět, že jim to k němu zabere 15 minut, tak si na to zkrátka tu čtvrthodinu vyčlení. Osobně taky někdy radši chodím pěšky, než abych za každou cenu cestoval hromadnou dopravou. Strahovská lokalita je sama o sobě zajímavá. Stadion na kopci bude opravdovou dominantou města, něčím na způsob hradu. A sparťani brzy zjistí, jak velkou výhodou pro ně taková aréna může být.
MOŽNÁ JSTE PŘEHLÉDLI: Češi mění dovolenkové plány. Experti uvedli klíčové faktory i nejpopulárnější destinace
Lukáš Hron je aktuálně redaktorem zpravodajského webu CNN Prima NEWS. V médiích začal pracovat v roce 2000. Postupně prošel redakcemi Nedělních novin, Večerníku Praha, Zemských novin, MF Dnes a Deníku Sport. (Lukas.Hron@iprima.cz)
