Těžké boje v Izraeli a Gaze
Zatímco palestinský Hamás útočil na Izrael, jeho vůdce Ismáíl Haníja vše sledoval z bezpečí své kanceláře v Kataru. Nejspíš se přitom škodolibě radoval z nejkrvavějšího útoku na Izrael v historii, píše Daily Mail. Haníja, jenž vyrůstal v uprchlickém táboře v Gaze, se k Hamásu přidal během vysokoškolských studií. Pod jeho vedením se hnutí podařilo získat kontrolu nad Pásmem Gazy.
Haníja byl krátce po zahájení sobotního útoku spatřen, jak se raduje s dalšími členy Hamásu, následně měli všichni padnout na podlahu a velebil Alláha, uvádí Daily Mail.
„Rozhodili jsme nepřítele během několika minut. Gaza z národu smazala hanbu porážek,“ napsal v sobotu vůdce skupiny na sociální sítí X.
K TÉMATU: Největší selhání v historii. Hamás naši rozvědku zaskočil, popisuje izraelská analýza
Hamas cheif Ismail Haniya offering Namaz Shukrana after the attack.
— Carpenter 🏛🔨 (@Anchar_Masal) October 7, 2023
100's of gunman have infiltrated into Israeli territory. pic.twitter.com/Nqq9SWtftN
Později vystoupil šéf teroristické skupiny se svým projevem. „Už toho bylo dost, v boji za osvobození naší palestinské země a našich vězňů živořících v okupačních věznicích musíme zakončit cyklus intifád a revolucí,“ burácel. Naznačil také, že Hamás s útoky v Jeruzalémě a na okupovaném Západním břehu Jordánu neskončí.
Haníja se narodil v roce 1962 v uprchlickém táboře Al-Shati ve městě Gaza. Jeho rodiče během arabsko-izraelské války uprchli z domova na území dnešního Aškelonu, ležícího u hranic s Pásmem Gazy. Později studoval v Gaze arabskou literaturu na Islámské univerzitě. Haníja se k hnutí Hamás připojil ještě za studií, v době první intifády. Během ní si odseděl tři roky ve vězení za terorismus.
Po propuštění v roce 1992 byl deportován do Libanonu. Rok nato se vrátil zpět do Gazy, na Islámské univerzitě vykonával funkci děkana. Zároveň získával v hnutí čím dál větší moc. V roce 1997 se stal asistentem tehdejšího vůdce Hamásu, šejka Ahmeda Jásina. Po jeho smrti se Haníja roku 2004 stal členem tajného „kolektivního vedení“ společně s Mahmúdem Zahárem a Saídem Sijámem.
Nejzásadnější zlom nastal v roce 2006, kdy Haníja dovedl Hamás k vítězství v palestinských parlamentních volbách. Ještě téhož roku přežil pokus o atentát na hranici mezi Egyptem a Gazou. Při útoku však zemřel jeden z jeho bodyguardů a vážná zranění utrpěl také jeho syn. Hamás z útoku obvinil palestinskou politickou stranu Fatah.
Po několika týdnech bojů s Fatahem na začátku června 2007 Hamás převzal nad Pásmem Gazy kontrolu. Nato tehdejší palestinský prezident Mahmúd Abbás rozpustil vládu a odvolal Haníju z funkce premiéra. Ten odvolání odmítl a zůstal v Pásmu Gazy vůdcem.
V srpnu 2021 představitelé Hamásu oznámili, že si Haníju zvolili za vůdce znovu. Loni se straně podařilo usmířit i se znepřáteleným Fatahem.
Haníja také veřejně odsoudil zabití Usámy bin Ládina. Označil ho za muslimského svatého mučedníka. Novinářům tehdy řekl, že bin Ládinovu smrt považuje za „pokračování americké politiky založené na útlaku a prolévání muslimské a arabské krve“.
