Jak funguje izraelský protiraketový systém
V poměru k počtu obětí a síle nepřítele došlo v sobotu k dost možná největšímu selhání izraelských zpravodajských služeb v historii. Takto překvapivý útok palestinských radikálů na Izrael hodnotí list Jerusalem Post. Vedle selhání armády a rozvědky mohl ke krveprolití přispět také chaos ve vládě.
Po dvou letech jsou Izrael a Palestina znovu v otevřeném konfliktu. Nynější boje na Blízkém východě ale svou brutalitou a počtem obětí dalece převyšují všechny nedávné konflikty. Radikální palestinské hnutí Hamás totiž v sobotu zastihlo Izraelce nepřipravené. A tamní média teď tápou, proč.
List Jerusalem Post srovnává sobotní selhání zpravodajských služeb se začátkem jomkipurské války v roce 1973. Tehdy koalice Egypta a Sýrie napadla překvapivě Izrael během důležitého židovského svátku. Také tento konflikt ale Izrael jako každý jiný nakonec vyhrál.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Za válku může Netanjahuova politika, shodla se izraelská média. Konflikt přiblížil jeho pád
„Historici by zřejmě selhání v roce 1973 považovali za mnohem horší, protože tehdy zemřelo více lidí a existence Izraele byla v mnohem větším ohrožení než teď. Jenže izraelská armáda v roce 2023 je mnohem silnější než v roce 1973 a dnešní Hamás je výrazně slabší, než byly Egypt a Sýrie před 50 lety,“ upozornil list Jerusalem Post.
Útok, který nikdo nečekal
Izraelská rozvědka má pověst jedné z nejlepších tajných služeb na světě a je proslulá tím, že si pro nepřítele židovského státu dokáže dojít klidně i na druhou stranu planety. Jenže v sobotu zpravodajské služby zaspaly. Palestinci podnikli celoplošný útok po zemi, po vodě i ze vzduchu prostřednictvím motorových kluzáků. Při překvapivém útoku zemřelo v první den přes 600 Izraelců.
„Tohle otřese Izraelem v základech,“ řekl pro Politico Jonathan Schanzer, americký autor a hlavní viceprezident pro výzkum v Nadaci pro obranu demokracií. „Zdá se, že většina obranných systémů, na které Izrael spoléhal posledních 20 let, byla prolomena. To samozřejmě vyvolává významné otázky ohledně izraelské vojenské rozvědky a Mosadu,“ doplnil.
Na počátku selhání byl podle izraelských médií podcenění nepřítele. Hamás je nepoměrně slabší protivník a Izrael měl údajně za to, že se s ním do otevřeného konfliktu nepustí. Jerusalem Post uvedl, že Hamás měl zřejmě pocit, že je zahnaný do kouta a nemá už co ztratit, proto zaútočil, aby se mohl vrátit k jednacímu stolu.
Překvapivá taktika
Dále izraelskou armádu šokovala palestinská strategie. Bývalo zvykem, že Hamás buď začne ostřelovat Izrael raketami, nebo zaútočí v ulicích. Ne že udělá všechno najednou, a to s nasazením mnohem většího počtu lidí než kdy dřív. Mohutná raketová palba Hamásu byla v sobotu podle všeho jen klamný manévr, který umožnil radikálům vraždit v ulicích.
Jerusalem Post proto soudí, že armádu a rozvědku v prvních minutách útoku ohromila jeho komplexnost. Palestinci útočili ze všech stran. Systém byl přetížený a chvíli trvalo, než se izraelské složky zkoordinovaly.
Hamás pak zjevně využil i politické situace v Izraeli. V zemi to celý rok vře kvůli ústavní reformě, která by přisoudila mocnější roli vládě na úkor nejvyššího soudu. Izraelci tak během posledních měsíců chodili masově protestovat proti reformě i proti vládě Benjamina Netanjahua.
Palestinští radikálové tak mohli využít toho, že se Izraelci více zajímají o vnitřní problémy a nevěnují pozornost hrozbám zvenčí.
