Senát schválil vyslání českých vojáků na Slovensko. Zelenou dal i zákonu o uprchlících

„Vyslání našich vojáků na Slovensko je opravdu velmi silné politické gesto, které vyjadřuje nezpochybnitelným způsobem naši ochotu naplňovat závazek kolektivní obrany v rámci NATO,“ řekl senátorům ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Podle něj v bojovém uskupení na Slovensku budou také vojáci z Německa, Polska, Slovinska, Nizozemska a USA. Česká armáda kromě velení a spojení vyšle do uskupení mechanizovanou jednotku, vojenskou policii a postará se o logistické zabezpečení. Podobné jednotky NATO budou i v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku, připomenul ministr.

Předseda senátního výboru pro obranu Pavel Fischer (nezávislý) vybídl vládu k posílení české vojenské přítomnosti v Pobaltí a v Polsku. „Hrozba je totiž reálná, na Ukrajině se bojuje také o podobu evropského kontinentu,“ uvedl Fischer. Vláda již dříve zároveň rozhodla, že Aliance může kdekoli na svém území nasadit 180 chemických specialistů a 400 příslušníků 4. brigády rychlého nasazení, kteří byli vyčleněni pro síly velmi rychlé reakce NATO.

Schválený mandát pro slovenskou misi umožňuje vyslat až 650 vojáků v období až do 30. června 2023. Černochová již dříve uvedla, že do alianční jednotky odjede asi 400 vojáků, zbytek mandátu je určen jako rezerva pro střídání vojáků.

Pod jednotku, která bude ve vojenském obvodu Lešť na Zvolensku, bude patřit také 50 vojáků, kteří vybudovali a provozují humanitární základnu pro ukrajinské uprchlíky u obce Jamník nedaleko Liptovského Mikuláše. Celkové náklady na mandát mají činit asi 540 milionů korun.

Proti slovenské misi české armády ze senátorů hlasoval pouze bývalý komunista Jaroslav Doubrava (za Severočechy.cz), který je znám svými proruskými aktivitami a podporou kroků ruského prezidenta Vladimira Putina. Lumír Kantor (KDU-ČSL) a David Smoljak (STAN) se při hlasování zdrželi. Smoljak následně uvedl, že se při hlasování zmýlil a že vyslání vojáků na Slovensko podporuje.

Trojice zákonů na pomoc Ukrajincům

Prezident Miloš Zeman podepsal trojici zákonů, které mají v Česku usnadnit pobyt uprchlíkům z Ukrajiny v důsledku ruské invaze. ČTK to ve čtvrtek oznámil prezidentův mluvčí. Zeman podepsal zákony ve stejný den, kdy je ve zrychleném řízení schválil Senát. Opatření tak nabudou účinnosti vyhlášením ve Sbírce zákonů zřejmě ještě tento týden.

Zákon je podle vládního zdůvodnění nutný kvůli masivní migrační vlně z Ukrajiny, z níž už odešlo v souvislosti s ruskou invazí kolem tří milionů lidí. Do Česka jich podle ministra vnitra Víta Rakušana dorazilo aktuálně přibližně 260 000 a podle ministerstva vnitra už není možné využívat pro dočasnou ochranu uprchlíků nynější postupy.

Rychlejší vydávání pobytových oprávnění

Uprchlíci před ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu se dostanou rychleji k pobytovému oprávnění v Česku. Postupy udělování oprávnění usnadní vládní návrh zákona, který dnes zrychleně schválil Senát. Předloha vychází z dohody ministrů vnitra členských států EU o zavedení dočasné ochrany pro běžence. Upravuje také vstup Ukrajinců do systému veřejného zdravotního pojištění. Pobytové oprávnění je podmínkou pro další začlenění běženců do systému dávek, na pracovní trh nebo do vzdělávání.

Peněžní dávky pro uprchlíky

Uprchlíci z Ukrajiny budou mít snazší přístup na pracovní trh. Pracovat budou moci bez pracovního povolení a zaměstnání získají bez překážek. Jejich děti budou moci začít chodit do dětských skupin. Uprchlíci získají peněžní příspěvek, takzvanou humanitární dávku 5 000 korun, a to i opakovaně. Domácnosti, které ubytují uprchlíky, by mohly dostat peněžitý příspěvek. Zatím se počítá s částkou 3 000 korun na osobu a měsíc, nejvýše však 9 000 korun za měsíc. Návrh zákona, který toto vše předpokládá, ve čtvrtek schválil Senát. Nyní ho dostane k podpisu prezident.

Ukrajinci s vízem dočasné ochrany budou mít ohledně zaměstnání stejná práva jako cizinci s trvalým pobytem. Zaměstnavatelé nebudou muset prokazovat, že na danou pozici neúspěšně hledali tuzemského uchazeče. Uprchlíci budou moci získat postavení uchazeče o zaměstnání včetně nabídek rekvalifikace a poradenství.

Ukrajincům, kteří získají dočasnou ochranu, stát vyplatí prakticky automaticky humanitární dávku 5 000 korun. Peníze mají pokrýt základní životní potřeby. Pokud budou jejich příjmové a majetkové poměry nadále horší, budou moci o dávku opět požádat. Vyplácela by se nejdéle dalších pět měsíců.

Zákon má začít platit dnem vyhlášení a jeho účinnost skončí 31. března příštího roku.

Navyšování kapacity v českých školách

Školy v ČR budou moci zvýšit kapacity tříd kvůli dětským uprchlíkům z Ukrajiny. Postarat se o ně budou moci rovněž ukrajinští pedagogové, kteří nebudou splňovat podmínku znalosti češtiny. Opatření má platit do konce srpna. Počítá s tím zákon o zvláštních pravidlech ve školství kvůli ruské invazi na Ukrajinu, který dnes schválil Senát. Normu nyní dostane k podpisu prezident.

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) označil změny za krizové opatření, které má vyřešit současnou situaci pro letošní školní rok. „Jsme ve válce. Nechceme nutit ředitele škol, aby porušovali stávající předpisy,“ řekl senátorům ministr. Další opatření pro příští školní rok chce navrhnout v červnu. Podle předsedy senátního školského výboru Jiřího Drahoše (za STAN) zákon představuje maximum možného v situaci, kdy do Česka přišlo podle odhadů už 100 000 ukrajinských dětí.

Zákon počítá s tím, že ve školách, školních družinách, školních klubech a střediscích volného času vzniknou třídy, skupiny nebo oddělení, které budou složeny výhradně ze žáků z Ukrajiny. Právě v těchto ukrajinských malotřídkách by směli působit pedagogové z Ukrajiny, kteří neovládají češtinu. Obsah výuky pro Ukrajince nebude muset být v souladu s českými učebními plány. Matky dětí budou moci ředitelé škol využít ve standardních třídách jako asistentky pedagogů.