Mimomanželský sex i atentát na Kim Čong-ila. Propagandistický film boří dlouholetá tabu
Snímek „Dny a noci konfrontace“ boří představy o tom, co může nabídnout státem schválený film v Severní Koreji. Muž dušený igelitovým sáčkem, pobodání vlastním manželem nebo mimomanželský sex. To je jen zlomek toho, co nabízí divákům. Dokonce dojde i k pokusu o zabití Kim Čong-ila pomocí odpálení vlaku do povětří.
Poté, co loni film „Dny a noci konfrontace“ přilákal davy v severokorejských kinech, se tento měsíc dostal k mnohem většímu publiku, když měl premiéru ve státní televizi. Snímek tak boří dlouholetá filmová tabu ve státem kontrolovaném zábavním průmyslu v zemi, upozorňuje CNN.
ČTĚTE TAKÉ: Brigáda miliardářů kosí Putinovu armádu. Boháč založil obávanou jednotku, která deptá Rusy
„Postava udušená igelitovým pytlíkem. To je skutečně něco, co jsem v žádném filmu z KLDR nikdy neviděl,“ okomentoval svůj zážitek po zhlédnutí americký filmař Justin Martell pro CNN. Obdobně se vyjádřil i k množství nahoty, které se zde nachází. Severokorejské filmy jsou většinou, podle zkušeností uprchlíků a zahraničních návštěvníků, vnímány jako společenská zábava. Promítání probíhá v přeplněných sálech a každý si dává pozor na projevy jakýchkoliv emocí.
Příběh snímku je pokračováním filmu Jeden den, jedna noc z roku 2022, kde se zápletka točí okolo pokusu o atentát na zakladatele KLDR Kim Ir-sena. Druhý díl se pak odehrává v období, kdy je u moci již Kim Čong-il, zesnulý otec současného vůdce Kim Čong-una. Opět je motivem zrada, a to ať už osobní, či politická, přičemž děj vygraduje velkým spiknutím s cílem zavraždit severokorejského vůdce pomocí odpálení vlaku. Tento pokus o atentát vyšetřuje postava prokurátora.
Film navazuje na předchozí snímek. Atentátník Ri Te-il je ve skutečnosti synem atentátníka z prvního filmu a pokračuje tak v rodinné tradici. I to, že záporná postava je takto vykreslena, je něčím v KLDR nevídaným. Stejně tak je nevídaná zobrazená skrytá kritika špatné ekonomické situace, kterou v Koreji po roce 1991 vykresluje jako motiv. Zápletka sama o sobě vede ke špatnému konci, což snímku umožňuje existenci v takovém politickém systému, jakým je Severní Korea.
Čtěte také
Vizuálně se tvůrci snaží mnohem více přiblížit hollywoodské produkci, čili něčemu, čemu se korejský film dlouhou dobu vyhýbal. Některé efekty se ale jeví s ohledem na dnešní standardy zaostale. V závěrečné čtvrthodině přichází akční scéna na jedoucím vlaku plná krve.
Film cílí na mladé s cílem modernizovat státní propagandu, píše NK News expert na severokorejská státní média Čong Sung-jon. Martell vysvětluje, že „tamní produkce se dlouhou dobu spoléhala na známé dějové linie posledních 20 let. V poslední době se vláda mnohem více angažuje a investuje do těchto nových produkcí spoustu peněz,“ vysvětluje.
Kim Čong-il miloval filmy
Film se tak primárně liší v pojetí toho, jak ke zradě přistoupit a jak s ní pracovat. Ačkoliv již v roce 2006 vyšel Deník školačky, jenž se snažil vybudovat napětí na podobných motivech v domácím prostředí, prostředkem byla vždy morální náprava. Dny a noci konfrontace oproti tomu využívá destrukci, což je prvek, kterým na sebe snímek strhává významnou pozornost.
NEPŘEHLÉDNĚTE: Arktické brány se otevřou. Polární vír přinese do Česka mráz i vydatné sněžení, ukazují modely
Severní Korea brala film vždy vážně a možná i o něco vážněji než jiné autoritářské státy. Ostatně sám Kim Čong-il nejen že dohlížel, ale dokonce řídil umělecké oddělení Ministerstva propagandy a agitace. Podílel se i na psaní řady scénářů, obsazování herců a jeho oblibu ve filmu zkrátka projevoval, jak jen mohl.
Film se dostává do pozadí
V dnešní Severní Koreji se však již do popředí, stejně jako na celém světě, dostávají telefony a sociální sítě. Obsah, který Severokorejci konzumují, prochází tvrdou cenzurou a přístup mají pouze k povoleným médiím. Tresty za konzumaci nepovolených zdrojů se ale postupem času zvyšují.
Řada mladých lidí byla odsouzena k dlouhým trestům nucených prací za sledování nebo distribuci jihokorejských materiálů. Režim si však uvědomuje, že právě pouhá represe nestačí. Je třeba se více zaměřit i na pozornost a právě tu má zajistit i snímek Dny a noci konfrontace.
I přesto zůstává film diváky oceňovaným a nevídaným jevem v jinak monotónním kontextu severokorejské reality.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Policie odhalila osobní motiv střelce v Chřibské, popsala detaily zásahu
