Dáda Patrasová EXKLUZIVNĚ: Ohlédnutí za kariérou i Aniččina poslední slova
Herečka a zpěvačka Dagmar Patrasová oslavila 70. narozeniny. Kdo by neznal princeznu Xenii z Arabely nebo vědkyni Káťu z Návštěvníků. Nezapomenutelná byla i ve filmu Vrchní prchni. Píseň o žížale Julii zasáhla snad každé dítě v Česku. Úspěchy v pracovním životě ovšem vyvážily trable v tom soukromém. Exkluzivní rozhovor s Dádou Patrasovou pořídila Martina Jandová.
Jak vnímáš svoje krásné kulatiny? Vypadáš stále výborně, takže opravdu věk je jenom číslo.
No, vnímám to s každým rokem víc a víc, když ta léta přibývají, ale necítím se na ten věk. Prostě jak jsem pořád mezi dětmi, tak mě dobíjejí a je mi s nimi dobře. Pořád jsem taková jejich kamarádka.
ČTĚTE TAKÉ: Marketér Horák po krvácení do mozku dělá pokroky. Stále však nemá vyhráno
Ty jsi v dobách své největší slávy na tom pomyslném vrcholu vydržela velmi dlouho. Vychytala jsi díru na dětském trhu. Prodávala jsi více desek než někteří slavní umělci. Lehce je to tenkrát znervózňovalo, pamatuješ?
No, desek mám doma hodně. Platinové, zlaté, je to milé, když mi tam takhle hezky visí a připomínají mi různá vystoupení, která jsem právě díky těm deskám dělala.
Jak vzpomínáš na tohle období? Muselo to být velmi náročné, protože jsi neustále pracovala.
A do toho jsem měla malé děti, že jo, teda malinkou Aničku. Takže jsem často prostě cestou za dětmi v tom autě pobrekávala, protože mně to rvalo srdce, ale většina představení byla ráno či brzy odpoledne, a tak jsem byla už večer doma. Aničku jsem ukládala do postýlky. Každý den nebyl extrémně náročný, ale bylo toho dost.
No, ale pak jsi děti začala brát taky s sebou, že jo, zařadila jsi je do svých vystoupení.
To je pravda, ano. Brala jsem je s sebou. Felix mi hrál prince v Arabele a Anička tancovala na jevišti a strašně ji to bavilo a myslím si, že jí to pak zůstalo.
Čtěte také
Oba pokračovali v branži a oběma se velmi dařilo. Felix teď měl premiéru Ledového království, když jsi to viděla, byla jsi na něj pyšná?
Byla, moc. Moc se mi ta hra líbila, oni to doma viděli, poslouchali. Od malička jsem je oba dala na klavír a chodili zpívat. Zkrátka v tom žili, takže Felix ještě pak kromě klavíru začal hrát na klarinet, u čehož vydržel. Poté se dostal i k saxofonu a Anička byla zkrátka kouzelná.
Ohlížíš se třeba někdy v rámci těch narozenin za tím, co bylo, a promítáš si svůj život v myšlenkách?
Ani ne. V rámci těch kulatin spíš přijdu sem do kanceláře a tady to na mě všechno padne. Mám to tu ráda a připomíná mi to celý můj život a děti po mém boku.
Co by sis k sedmdesátým narozeninám přála? Máš ještě nějaký sen, touhu, cokoliv?
Já bych si moc přála, aby byl Felix zdravý, tak jako je doposud, aby byli zdraví naši vnuci, celá rodina zdravá. A už bych si nepřála zažít to, co s Aničkou.
Čtěte také
Ale dá se říct, že jsi její odchod zvládla. Kde jsi našla sílu pokračovat?
To ano, ale je to těžké. Ona mi umřela v náručí. A její poslední slova byla „Miluju tě maminko.“ Touhu jít dál mi dávají především syn Felix, manžel Felix, zvířátka a obrovský podíl mají moji dětští diváci.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Se smrtí počítám. Zpěvačka Konvičková promluvila o nemoci a snu, který si chce splnit
