Neumannová má pořád srdce závodnice. Je to návrat do starých časů, přiznává
Poprvé v životě a zrovna na prahu padesátých narozenin se olympijská vítězka z Turína Kateřina Neumannová postavila na start legendárního závodu Jizerská padesátka. Jak sama přiznává, stále má srdce závodnice. Jakmile se ocitne na startu, neumí jet zadrženě.
Ještě předtím, než se Neumannová postavila na start padesátky, dala si štafetu spolu se svou dcerou Lucií. „Je to návrat do starých časů, ale v takové lehké podobě,“ přiznala v pořadu Showtime. Že se potká na trati s dcerou, ji velice potěšilo. „Je to hezké. Nikdy jsem si nemyslela, že se na trati potkáme,“ pokračovala.
ČTĚTE TAKÉ: S příbuznými z Ruska nemluvím. Jsem na Čechy hrdá za jejich pomoc, říká ukrajinská návrhářka
Ze společné účasti v závodu se těšila také Lucie. „Mamka z toho má radost a já také. Snad se nerozsekám,“ uvedla a přiznala, že jí maminka dávala ještě před startem drobné rady. „Hlavně u sjezdu, že je tam zatáčka, ať se rozjedu a nebrzdím. Ale já se bojím, takže jsem stejně brzdila,“ sdělila dcera dvojnásobné mistryně světa.
Závod štafet byl přitom pro Neumannovou spíš takovým rozjezdem před hlavním závodem, který zvládla ujet za něco málo přes tři hodiny a umístila se na začátku třetí stovky ze 4 800 účastníků. „Tentokrát jsem si řekla, že závod nepojedu proto, abych se našla na čele výsledkových listin, ale že ho jedu pro radost. Na druhou stranu člověk zůstává sportovcem, a když má na sobě startovní číslo, tak jede. Intenzivně se musím přemlouvat k tomu, abych sama od sebe nic nečekala a vyrazila v pohodě. Snažím se ty ambice nemít, ale jde to těžko,“ přiznala Neumannová.
Dárek k padesátinám
Jizerskou padesátku si stejně jako padesátý ročník Marcialongy nadělila jako trochu předčasný dárek k padesátým narozeninám, které bude mít ve středu. Chtěla se na ni připravit víc, než nakonec zvládla. „Nebyl sníh. V prosinci jsem byla na lyžích dva víkendy, v lednu vůbec. Tak jsem se snažila běhat víc po svých, ale mám trochu problém s patou. Poslední dva tři týdny jsem se donutila jít si zaběhat i v týdnu, jinak sportuju hlavně o víkendech na Šumavě,“ řekla někdejší olympijská vítězka.
Den po náročném závodě se do žádného většího pohybu nepouští. „Ráno jsem pokulhávala. Jsem trošku bolavá. Takové ty bolístky, které si člověk nese z doby aktivní kariéry, se ozývají víc. Na nějaké běhání to není, spíš se ploužím,“ dodala.
Čtěte také
