Možná si někdo řekne: „No a co, k čemu tohle potřebuju vědět?“ Ale fakt, že reprezentant a hráč pražské Sparty Jakub Jankto přišel s coming outem, je významným krokem. Zaslouží si velké uznání za odvahu, protože být oficiálně gayem-fotbalistou není vůbec běžné kdekoliv na světě. A tak si zaslouží i přání toho, aby reakce ze sociálních sítí a zdejších tribun byly takové, že nebude litovat rozhodnutí být v tuzemsku „tím prvním“. Protože si lze představit tolerantnější ekosystémy než český fotbal.
Homofobie bohužel není mrtvá a naneštěstí i v Česku má celkem hluboko zapuštěné kořeny. Někteří lidé budou stále probodávat pohledem dva neznámé muže držící se na ulici za ruce, možná směrem k nim prohodí i nějakou hnusnou poznámku.
Utnout „hru na schovávanou“ a říct „jsem gay“ například i před rodiči často vyžaduje dlouhé týdny rozmýšlení a hledání kuráže. Sebrání odvahy známé persony, navíc z prostředí mužského fotbalu, pro veřejný coming out je pak úplně jiný level.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Jsem gay, řekl fotbalista a v Anglii způsobil šílenství. Statečnost chválil i premiér
Někdo bude Jakubu Janktovi vyčítat, že jen lační po pozornosti a novou informaci měl ponechat v kruhu rodiny a kamarádů. Nicméně nelze zpochybnit, že tímto krokem pomáhá ostatním, stává se vzorem, dláždí jim cestu. Bylo by bláhové si myslet, že záložník Sparty představuje jediného českého profesionála, který je gay. Ale tuto skutečnost třeba i před spoluhráči tutlají, protože stereotypy ve společnosti říkají, jaký by fotbalista, a obecně muž-sportovec, měl být. Bojí se, že opuštění preferované šablony a přiznání ho může udělat slabším, připravit o trochu respektu.
A samostatnou kapitolou jsou urážky. Ti, kteří si homosexualitu stále nedokázali vyhodnotit jako zcela normální věc, hned mají nabito na to, aby nejrůznějšími způsoby dotyčného zesměšňovali a strefovali se do něj.
Popravdě je celkem snadné najít civilizovanější a tolerantnější prostředí než české fotbalové stadiony. Stále v lize slyšíme o rasistických skandálech a nedělám si iluze, že by podobná individua z tribun vítala gaye s duhovou vlajkou. I když se naprostá většina fanoušků chová bezproblémově a užívá si sportovní zážitek, pár jedinců svým festivalem buranství a zaostalosti často kazí všem příznivcům reputaci.
Doufejme, že když už Jankto něčím na hřišti naštve nějakého agresivního fandu, vyslechne si přinejhorším – s prominutím – „ty čů*áku“, a ne „ty bu*no“. Statečný krok reprezentanta bude jakýmsi testem, jak daleko se jako Česká republika nacházíme. Snad tato zkouška pokročilosti neskončí totálním fiaskem.
Gay fotbalista: Na mistrovství v Kataru bych se bál hrát. Je mi smutno, když to vidím
Jsem fotbalista a jsem gay. To na konci října prohlásil australský hráč Joshua Cavallo, který se stal aktuálně jediným mužem v elitních fotbalových soutěžích na světě, který otevřeně přiznal, že je homosexuál. Byl nadšen z toho, jakých reakcí se mu po coming outu dostalo, podporu mu totiž vyjádřily i hvězdy jako Gerrard Piqué nebo Antoine Griezmann. V kontextu svého přiznání zároveň ale říká, že by se bál hrát v příštím roce na mistrovství světa v Kataru.
Coming out profláklé a úspěšné tváře – která válela v italské Serii A, zahrála si na mistrovství Evropy, k tomu rozjela prosperující byznys mimo fotbalové trávníky a díky tomu všemu je idolem mnoha mladých – může být tím nejlepším nástrojem pro to, aby se i ty největší „konzervy“ konečně otevřely, nebraly homosexualitu jako něco špatného, či dokonce vadu. A nešířily nenávist.
Sám čerstvě 27letý Jankto neměl mezi fotbalisty z celého světa příliš mnoho vzorů. V Česku žádný.
Z nejvyšších soutěží po celé planetě se ví o jediném dalším aktivním hráči, který už dál nechtěl před veřejností tajit, že je gay. Australan Josh Cavallo to učinil předloni. I na nižších úrovních je pátrání celkem marné, jednou z mála výjimek se v minulém roce stal hráč z anglické Championship Jake Daniels.
Přitom někdejší ikona Manchesteru United Patrice Evra před časem uvedl, že v každém týmu na světě jsou gayové. Jen mají strach ze střetu s homofobií a rovněž ze ztráty postavení v samotných klubech.
Když i s fotbalisty ze zemí, kde mají – viděno českou optikou – lidé daleko modernější myšlení, cloumá nejistota, jak budou po případném prohlášení přijati a zdráhají se tím pádem říct, co mají dlouho na srdci, je třeba tuzemského průkopníka Jankta skutečně ocenit.
Inspirovat bude daleko za hranicemi České republiky, což rychle dosvědčuje masivní množství reakcí na jeho rozhodnutí už se dál neskrývat. Se slovy podpory přišly kluby jako Barcelona či AC Milán, anglická soutěž Premier League nebo organizace FIFA i UEFA, o coming outu referovala renomovaná světová média.
